.jpg)
Nařízení říšského protektora o zatemnění v Protektorátu Böhmen und Mähren za účelem protiletecké ochrany ze dne 25. srpna 1939, Věst. nař. str. 71.
Na základě čl. 5., odst. 4. výnosu Führera a Reichskanzlera o Protektorátu Böhmen und Mähren ze dne 16. března 1939 (Říšský Zák. I., str. 485) a § 1., odst. 2. nařízení o právu vydávati právní předpisy v Protektorátu Böhmen und Mähren ze dne 7. června 1939 (Říšský Zák. I., str. 1039) nařizuje se v dohodě s příslušnými říšskými ústředními místy:
I. Všeobecné předpisy.
§ 1.
Provedení.
V území Protektorátu Böhmen und Mähren jest ve smyslu tohoto nařízení připraviti a provésti zatemnění.
§ 2.
Odpovědnost.
(1) Za provedení zatemnění jest odpovědný majitel. Kdo vykonává skutečnou moc nad nějakou věcí, jest odpověden za zatemnění na místě majitele.
(2) Každé rušení zatemnění jest zakázáno.
§ 3.
Nesení nákladů.
Náklady zatemnění nese, kdo dle § 2., odst. 1. odpovědný, ledaže by ze zákonných předpisů nebo smluvních dohod vyplývalo něco jiného.
§ 4.
Příprava.
Zatemňovací opatření musí býti tak připravena, aby mohla býti kdykoliv ihned provedena.
§ 5.
Nařízení a vyhlášení.
(1) Zatemnění, jeho začátek a trvání, jakož i zatemňovací cvičení nařizují Oberlandraty neb z jejich příkazu okresní (státní policejní) úřady Protektorátu. Vztahuje-li se zatemnění na větší díl protektorátního území, vydá toto nařízení Reichsprotektor.
(2) Od vyhlášení protiletecké ochrany jest nutno zatemňování prováděti denně bez dalšího oznámení od stmívání do svítání, kterýžto stav jest pokládati za trvalý
§ 6.
Úlevy.
(1) Ve zvláště výjimečných případech mohou býti připuštěny úlevy z předpisů tohoto nařízení pro takové podniky a ústavy, kterým by trvalé zatemnění z technických nebo hospodářských důvodů bylo neúnosné. Tyto podniky a ústavy musí vlastniti nutná technická zařízení, aby při výstražném hlášení „Letecké nebezpečí“ nebo, když toto hlášení nepřijde, na „Letecký poplach“ mohly rázem zatemniti.
(2) Příslušné návrhy se zevrubným odůvodněním musí býti podány písemně Oberlandratu, který si o tom vymůže rozhodnutí příslušného místa branné moci.
(3) Povolí-li se úlevy, jest světelné zdroje, jež zůstanou v provozu, a nejvýše přípustnou světelnost dopodrobna stanoviti.
§ 7.
Dozor.
Oberlandrat dohlíží na provedení tohoto nařízení a použije k tomu úřadů Protektorátu. K provedení může vydati policejní nařízení a použíti donucovacích prostředků (provedení výkonů, jež se mají vynutiti, na náklad povinného, stanovení donucovacích pokut – při nedobytnosti donucovací vazba – bezprostřední donucení). Toto právo může převésti na úřady Protektorátu vůbec nebo v jednotlivých případech.
II. Zvláštní předpisy.
§ 8.
Nutná osvětlení.
Pro světelné zdroje nutné k udržení hospodářského, veřejného a soukromého života jakož i dopravy musí býti provedena zatemňovací opatření. Veškeré ostatní světelné zdroje musí býti vyřazeny z provozu.
§ 9.
Tlumení.
(1) Rozeznáváme tato zatemňovací opatření:
tlumení světelných zdrojů,
zastření otvorů, jimiž světlo proniká.
(2) Světelnými zdroji jsou všechna tělesa, jež vydávají světlo, jakož i procesy světlo vyrábějící včetně všech zařízení, která tvoří se světelnými zdroji technickou jednotku.
(3) Otvory, jimiž světlo proniká, jsou všechna okna, dveře, vrchní světla, skleněné střechy, sklenění zdi a jinaké otvory budov a vozidel všeho druhu, ze kterých by mohlo světlo proniknouti na venek.
§ 10.
Tlumení světelných zdrojů.
(1) Světelné zdroje vnější, jež nebudou vyňaty z provozu, jest tlumiti takovým způsobem, aby při temnotě a jasné viditelnosti s výše 500 metrů při kolmém a šikmém pohledu nebyly normálnímu oku ani přímé ani nepřímé světelné zjevy poznatelné.
(2) Totéž platí i pro světelné zdroje, nevyřazené z provozu ve stavbách a ve vozidlech všeho druhu, nebyla-li na otvorech, jimiž by světlo mohlo proniknouti, učiněna zatemňovací opatření.
§ 11.
Tlumicí prostředky.
(1) Světelné zdroje všeho druhu mohou býti tlumeny snížením světelného účinku (světelný proud) nebo ohraničením okruhu vyzařovacího. Obou opatření může se použíti také současně.
(2) Vhodné prostředky k tomu jsou:
snížení napětí pomocí transformátorů nebo odpory pro jednotlivá osvětlovací tělesa a proudové okruhy, žárovky a žárová tělesa nepatrného světelného výkonu nebo zvláštního světelného rozdělení, doutnavé žárovky, světloměrné optické systémy, světlo tlumicí filtry a nátěry, zastírací zařízení.
(3) Snížení napětí jest všeobecně jen pro takové okruhy proudu přípustné, na které mimo světelné zdroje, jež mají býti tlumeny, nejsou připojeny žádné přístroje nebo stroje. Odporů smí se použíti jen na osamocených místech světelných; při okruzích proudu s více osvětlovacími místy jen při nezměnitelném zatížení a dle možnosti jen u stejnoměrných okruhů. Přeřaďovače a odpory musí být zajištěny proti zásahům nepovolaných.
(4) Jako světlo tlumicí filtry jsou způsobilé sklo, umělá hmota, husté drátěné síťky, jemně dirkovaná plechová síta, nátěry atd. Filtry, nátěry a žárovky s barevným světelným účinkem jsou přípustné.
(5) Filtry, nátěry a zastiňovací zařízení musí býti trvanlivé, je-li nutno, žáruvzdorné a při používání venku vzdorovati povětrnosti.
§ 12.
Zaclonění otvorů, jimiž světlo proniká.
Otvory budov a vozidel všeho druhu, jimiž světlo proniká, jest nutno zacloniti nepropouštějícími a světlo těsně uzavírajícími zatemňovacími zařízeními, udržuje-li se plné vnitřní osvětlení. Prostředky propouštějící světlo slabě nebo světlotěsně neuzavírající jsou jako zatemňovací zařízení přípustné, zabrání-li se dodatkovými opatřeními, aby světlo nepronikalo do prostoru.
§ 13.
Tlumicí prostředky.
(1) K zastírání otvorů, jimiž světlo proniká, hodí se sklopné nebo otáčecí závěsy, žaluzie, stahovací nebo otáčecí záclony, tabule nebo jiné prostředky ze dřeva, tkaniva, lepenky, papíru, umělé hmoty, plechu atd.
(2) Nátěry skleněných okenních tabulek, vrchních světel, skleněných střech a ostatních otvorů, jimiž světlo proniká, jsou povoleny jen jako dodatkové zatemňovací opatření, je-li zaclonění otvorů, jimiž světlo proniká, z technických nebo z hospodářských důvodů s použitím prostředků uvedených v odst. 1. obzvláště obtížné a nemůže-li zastřením samotných zdrojů světelných předpisům § 10. odst. 2. býti úplně vyhověno. Dostatečné osvětlení místností denním světlem nesmí býti nátěrem skleněných tabulek podstatně zkráceno.
(3) Jako prostředků k zastírání používá se účelně takových předmětů, které lze jednoduchým způsobem obsloužiti a které delším používáním neztrácejí účinnosti.
§ 14.
Úschova zastíracích prostředků.
Zastírací prostředky, které v míru nejsou ponechány stále na světelných zdrojích nebo otvorech, jimiž světlo proniká a jež mají býti zastřeny, musí býti tak uschovány a dle potřeby označeny, aby byly trvale schopny použití a mohly býti kdykoliv rychle připevněny.
§ 15.
Vyřazení světelných zdrojů z provozu.
Světelné zdroje, pro které se nečiní zatemňovací opatření dle předpisů §§ 10. až 13., musí býti dány mimo provoz tak, aby každému zásahu způsobenému nepovolanými nebo nedopatřením, mohlo býti bezpečně zabráněno.
§ 16.
Osvětlení při dopravě.
(1) Osvětlování ulic, cest, náměstí, nádraží a přístavů, vodních cest a pozemků všeho druhu se úplně vyřadí, není-li v dalším jinak určeno.
(2) K udržování dopravy na důležitých křižovatkách, dopravních bodech a nebezpečných místech jest opatřiti směrová světla. Tato jest tak uspořádati, aby bezvadně označila běh jízdní dráhy a účastníkům dopravy byla dobře patrna. Silnice a náměstí s hustou frekvencí mohou býti opatřeny zvýšeným počtem těchto světel.
(3) Směrová světla mohou býti napájena:
a) sítí vedení po ruce jsoucího,
b) připojením na nejbližší domovní vedení,
c) místními zdroji energie (akumulátory, petrolejem, olejem atd.).
(4) Směrová světla musí býti tak zacloněna a uspořádána, aby
a) nad vodorovnou plochou položena světelným zdrojem nebylo přímého světla viděti,
b) bylo vytvořeno pokud možno stejnoměrné osvětlení půdy,
c) hutnost světla ozářených ploch (povrch silnice, stěny domu atd.) odpovídala předpisu § 10., odst. 1.,
d) dle možnosti bylo se uvarováno oslnění účastníků dopravy a zrcadlení na mokrém povrchu silnice a vodních ploch,
e) měla dostatečnou odolnost proti poškození a povětrnostním vlivům,
f) ubylo nemožné kývání větrem.
(5) Technickými a organizačními opatřeními jest zajistiti, aby vypnutí vnějšího osvětlení a zařazení směrných světel do provozu mohlo se státi v nejkratší době.
§ 17.
Osvětlování dopravních značek.
(1) Osvětlené dopravní značky a jiná zařízení sloužící bezpečnosti dopravy (signály, výstražná znamení, dopravní ampule, dopravní sloupy, dopravní pozemní světla, sloupy zastávek, pouliční a domovní štítky s čísly atd.) jest ponechati v provozu jen pokud jest to nutno, a s ohledem na předpisy § 10., odst. 1 a § 11., a buď zastřít tak, aby byly viditelny jen v zorném směru dopravně technicky nutném a zrcadlení na mokrém povrchu silnic a na vodních plochách bylo se co možná uvarováno, nebo jejich světelný účinek snížiti tak, aby jejich svit při temnotě a jasné viditelnosti ze vzdálenosti 500 m nebyl viditelný. Totéž platí pro návěstní štítky nutné pro označení veřejných úkrytů k ochraně před leteckými útoky, záchranných stanic a policejních revírů, lékáren, porodních asistentek atd.
(2) Dopravní značky, kterých se používá i ve dne jako světelných signálů (dopravní ampule, blikavé světlo), jest účelně naříditi snížením napětí na dva stupně světlosti pro denní a noční provoz.
(3) Organisačními a technickými opatřeními jest o to dbáti, aby osvětlení dopravních značek bylo v nejkratší době upraveno na požadavky zatemnění.
§ 18.
Pozemní vozidla.
(1) Na všech dopravních prostředcích pozemních (motorových vozidlech a jich přívěsných vozech, vozidlech omezených na koleje, jízdních kolech, povozech a ručních vozících) musí býti provedena zatemňovací opatření na vnějších světelných zdrojích pro provoz nezbytně nutných. Ostatní vnější světelné zdroje jest vyjmouti z provozu.
(2) Pozemní vozidla a vlaky nacházející se v pohybu na veřejných dopravních cestách, vyjma jízdních kol, musí býti při temnotě opatřeny na konci červeným světlem.
(3) Pozemní vozidla a vlaky na veřejných dopravních cestách, jež se nenacházejí v pohybu a pokud nejsou odstaveny na parkovištích aneb místech k zamezení nehod zvláště k tomu označených, musí býti podle pravidel všeobecných předpisů s ohledem na požadavky zatemnění osvětleny.
(4) Reflektory motorových vozidel jest buď
a) tak zastíniti, aby přímé světlo mohlo vystoupiti jen pod rovinu skloněnou o 1 o pod vodorovnou plochu, síla osvětlení na jízdní dráze aby odpovídala předpisu § 10., odst. 1. a světelné zdroje aby byly jinými účastníky dopravy při temnotě a jasné viditelnosti viditelné jen do vzdálenosti 100 m, avšak ze vzdálenosti 500 m již byly neviditelné, nebo
b) tak zastříti, aby jen vodorovný otvor 5 až 8 cm dlouhý a 1 cm široký ve středu uzavírací tabule nechal světlo vystupovati.
(5) Reflektory vozidel pouliční dráhy jest podle předpisu § 10., odst. 1 a § 11. tak zastřít, aby byly viditelné jen v zorném směru dopravně technicky nutném. Při tom však musí dostatečné a co možno i stejnoměrné osvětlení jízdní dráhy vozidly zůstati udrženo. Na veřejných dopravních cestách jest vozidla mimo to označiti dopředu dvěma svítilnami ve stejné výši, co možná těsně na okrajích vozidla, čili dopředu dvěma svítilnami ve stejné výši, co možná těsně na okrajích vozidla, označujících šířku vozu, pokud již nejsou znatelné jako vozidla pouliční dráhy osvětlenými ukazateli směru nebo štítky s čísly.
(6) Vlaková i přední světla jiných kolejových drah jest s ohledem na předpisy § 10., odst. 1. a § 11. tak zastíniti, aby byla viditelná jen v zorném směru nutném dopravně technicky.
(7) Reflektory jízdních kol jest buď
a) tak zastíniti, aby přímé světlo mohlo vystoupiti jen pod plochou, která jest skloněna o 1o pod vodorovnou rovinu, síla osvětlení jízdní dráhy aby odpovídala předpisům § 10., odst. 1. a světelné zdroje aby byly viditelné jiným účastníkům dopravy při temnotě a jasné viditelnosti do vzdálenosti 100 m, ale ze vzdálenosti 500 m již byly neviditelné, nebo
b) tak zakrýti, aby světlo propouštěl jen otvor vodorovný 4 cm dlouhý a 1 cm široký na spodní části uzavíracích skel.
(8) Při zatemnění může býti použito k osvětlení jízdní dráhy jednoho nebo dvou zvláštních osvětlovacích zařízení (zatemňovacích reflektorů), která vyhovují předpisům odst. 4., bod a.
(9) Jiné dopravě technicky nutné vnější zdroje světelné u pozemních vozidel všeho druhu (světla ohraničovací, zadní světla, brzdní světla, ukazovatelé směru, světla poznávacích, směrových a číselných štítků, světla označení, že za vozem jest přívěsný vůz) musí býti zastíněny stejným způsobem jako světelné zdroje uvedené v § 17., odst. 1., při čemž musí býti zaručena jejich viditelnost na 100 m.
(10) Zatemňovací prostředky jakož i zvláštní osvětlovací zařízení pro zatemňování musí býti vždy vozidly vezeny s sebou.
§ 19.
Plavidla.
(1) U všech vodních dopravních prostředků musí se zřetelem k předpisům § 10., odst. 1. a § 11. býti provedena zatemňovací opatření na dopravně technicky nezbytně nutných vnějších zdrojích světla. Ostatní světelné zdroje musí býti, nehledě k předpisu § 20., vyňaty z provozu.
(2) Posiční a kotevní světla musí býti tak zastřena, aby při temnotě a jasné viditelnosti na vnitrozemských vodních cestách byla patrna jen do vzdálenosti 600 m. Zrcadlení světelných zdrojů na vodní hladině jest se pokud možno uvarovati.
§ 20.
Jinaké zdroje světelné.
(1) Vnější světelné zdroje nutné při provádění naléhavých prací venku musí býti dle předpisů § 10., odst. 1. a § 11. buď zacloněny nebo opatřeny střechou. Veškeré jinaké světelné zdroje, obzvláště u veřejných hodin neb v nich, světelných reklam a výkladců jest vyřaditi z provozu.
(2) Světelné zjevy při vnějších pracích (např. sváření) a záře vycházející z průmyslových závodů (např. u vysokých pecí, oceláren, válcoven, sléváren, koksáren, plynáren, rafinérií olejů) musí býti ve smyslu předpisů § 10., odst. 1 buď opatřeny střechou anebo jinými provoznímu postupu přizpůsobenými prostředky zacloněny. Jinak jest nutno provozní procesy, jež tyto světelné záře způsobují, při leteckém poplachu zastaviti.
(3) Ručních a kapesních svítilen smí býti venku použito jen, jsou-li zastřeny a používány dle předpisů § 10., odst. 1. a § 11.
§ 21.
Stavení.
Ve staveních všeho druhu jest pro osvětlené místnosti s otvory, jimiž světlo proniká, provésti zatemňovací opatření dle § 8.
§ 22.
Otvory, jimiž světlo proniká.
(1) Pravidelně jest otvory, jimiž světlo proniká, zastřít u
a) pracovních a obytných místností s velkou spotřebou světla,
b) místností s velkým veřejným provozem, shromažďovacích místností, hostinců, divadel apod.,
c) výkladců, které nemají světlotěsných uzávěrů do prodejních místností za nimi ležících.
(2) Zaclonění otvorů, jimiž světlo proniká, musí se státi dle §§ 12. a 13.
(3) Světlotěsně uzavírajících sklápěcí a stáčecí závěsy na vnější straně budov jsou obzvláště vhodnými zatemňovacími zařízeními, která poskytují též ochranu před zničením okenních tabulí nárazem a proudem vzduchu trhacích bomb.
(4) Stahovací a stáčecí záclony musí buď dostatečně a na všech stranách přesahovati otvory, jimiž světlo vystupuje, aneb se musí vhodnými prostředky na světlotěsné upraviti. Mimo to musí se zabrániti, aby při průvanu anebo při doteku záclon způsobeném nedopatřením světlo neproniklo navenek.
(5) U sklápěcích nebo stáčecích rolet, žaluzií a záclon, které světlotěsně neuzavírají, jest učiniti dodatková opatření zatemňovací. Světelné zdroje musí při tom býti nejméně natolik zastíněny, aby žádné přímé světlo nestihlo otvory, jimiž světlo vychází. Nutnost silnějšího zaclonění světelných zdrojů závisí na jejich světlosti a místních poměrech. K zesílení světlotlumícího účinku mohou býti záclony opatřeny tmavou podšívkou na vnější straně aneb tmavěji zbarveny.
(6) Působnost těchto zatemňovacích opatření jest v tmavých nocích přezkoušeti zvenku, při čemž se zjistí, zda zapnutí a vypnutí vnitřního osvětlení není znatelné. Přezkoušení provádí se vhodně z výše položených oken protějších domů.
(7) V místnostech, u nichž jest zvýšené nebezpečí ohně, musí býti zastiňovací prostředky voleny z nehořlavých anebo těžko hořlavých látek.
(8) V místnostech, ve kterých zacloněním průsvitných otvorů vzniká hromadění teploty, musí býti větrání opatřeno takovým způsobem, aby žádné světlo neproniklo navenek.
(9) Dveře, které vedou z jasně osvětlených vnitřních místností přímo ven, jen tak zabezpečiti, aby při otevření žádné světlo neproniklo navenek. Toho lze docíliti následujícími opatřeními:
a) Světelnými propustěmi, které jak navenek tak i uvnitř jsou dveřmi nebo záclonami světlotěsně uzavřeny. Vchody a východy těchto propustí nesmějí býti současně otevřeny. Velikost těchto propustí jest tak voliti, aby se styk mohl díti hladce.
b) Záclonami v bezprostřední blízkosti dveřních otvorů u místností se slabým provozem, které jest tak umístiti, aby současnému otevření dveří i záclon bylo pokud možno zabráněno.
c) Samočinnými zařízeními, která v době, pokud jsou dveře otevřeny, vnitřní osvětlení zhasnou, případně zapnou osvětlení nouzové.
§ 23.
Zdroje světelné.
Světelné zdroje jest z pravidla zacloniti
a) v místnostech, ve kterých jest jen slabé osvětlení nutné k orientaci (schodiště, chodby, byty nepoužívané stále, spíže, záchody, vedlejší místnosti) a v takových, kde se na otvorech, jimiž světlo proniká, žádné zatemňovací opatření neprovádí,
b) v živnostenských dílnách s velkými okenními plochami, ve kterých by zaclonění otvorů, jimiž světlo proniká, bylo z hospodářských nebo technických příčin obzvláště nesnadné.
§ 24.
Slabě osvětlené místnosti.
V místnostech jmenovaných v § 23. pod a) musí býti světelné zdroje dle předpisů § 10., odst. 2 a § 11. tím způsobem zacloněny, aby místnosti byly co možná stejnoměrně osvětleny a uvarováno se tvoření jasných světelných skvrn. Mimo to jest zastíniti světelné zdroje, jestliže nejsou kryty proti viditelnosti ze vzduchu stěnami nad okenními otvory, zdmi nebo střechami protějších domů anebo jinými skutečnostmi.
§ 25.
Živnostenské dílny.
(1) V místnostech v § 23. pod b) jmenovaných musí býti provedena zatemňovací opatření dle předpisů § 10., odst. 2. a § 11. tímto způsobem:
a) Všeobecné osvětlení místností jest ve světelném účinku tak dalece snížiti, jak jen to jest pro provoz bez zvýšení nebezpečí úrazu vůbec možno. Při tom jest nutno vynasnažiti se, aby místnosti byly co možná stejnoměrně osvětleny a bylo se uvarováno tvoření jasných světelných skvrn.
b) Pro pracovní místa je nutno zaříditi jednotlivá osvětlení takovým způsobem, aby újma pracovního výkonu a výroby byla co nejmenší.
c) Světelné zdroje jmenované pod a) a b) musí býti tak zastíněny, aby světlo světelných zdrojů nepadalo přímo na otvory, jimiž světlo proniká.
(2) Účelnost opatření uvedených v odst. 1. jest přezkoušeti s ohledem na provoz několikerými nočními pokusy, účinnost ve směru obranné techniky protiletecké zatemňovacími cvičeními.
(3) Nemůže-li se bezvadného zatemnění docíliti pouze opatřeními uvedenými v odst. 1., musí býti provedena na otvorech, jimiž světlo pronká, dodatková zatemňovací opatření.
§ 26.
Vnitřní osvětlení vozidel.
Pro vnitřní osvětlení vozidel všeho druhu platí obdoba předpisů §§ 21. až 25.
§ 27.
Nové projekty.
Při projektování a provádění novostaveb, přestaveb, rozšiřování staveb, nových typů vozidel a nových osvětlovacích zařízení uvnitř i mimo budov jest nutno přihlížeti k požadavkům zatemňování.
§ 28.
Zvýšení dopravní bezpečnosti.
(1) Na dopravně důležitých místech (např. křižovatkách a přechodech ulic, zastávkách) je nutno vodorovné a kolmé plochy okrajových kamenů v šíři chodníků opatřiti bílým nátěrem. Účelně jest nátěr tak provésti, aby se asi 50 cm dlouhé pásy se stejnými mezerami střídaly. Stejným způsobem musí býti označeny místy zřízené dopravy ostrovy k přechodu.
(2) U schodů venku musí býti stupně opatřeny ve směru chůze asi 20 cm širokou bílou čarou vedenou klikatě.
(3) Stromy, svítilny, stožáry, pilíře, mostní zábradlí atd. na nebezpečných bodech, v ohbích silnic a silnic pobřežních jakož i hrany domů a plotů, jež zabíhají do chodníků neb jízdní dráhy, nutno opatřiti do výše asi 1 m nad zemí bílým nátěrem.
(4) Nátěry musí býti vzdorné proti povětrnosti a v temnotě musí býti dobře patrny.
III. Závěrečné a trestní předpisy.
§ 29.
Zastavení zásobování světlem.
Při obzvláště nerozvážném neb vzdorovitém chování se obyvatelstva, části obyvatelstva neb jednotlivců může Oberlandrat neb s jeho zmocněním okresní úřad (státní policejní úřad) naříditi dočasné uzavření světelného zásobování pro určité oblasti, osady neb jednotlivé budovy.
§ 30.
Protizákonná jednání.
(1)Zúmyslná nebo nedbalá jednání proti těmto předpisům nebo jednotlivě vyšlým nařízením a opatřením budou, není-li v jednotlivém případě porušen přísnější zákonný předpis, trestána pokutou do 150 ř. m. neb vězením do 6 týdnů.
(2) K vyšetřování i rozhodování o činech proti tomuto nařízení jsou až do zavedení říšského správního trestního řízení příslušny německé soudy. Ostatně platí nařízení o vykonávání německého soudnictví v Protektorátu Böhmen und Mähren ze dne 14. dubna 1939 (Říš. Zák. I. str. 752) a o vykonávání trestního soudnictví v Protektorátu Böhmen und Mähren ze dne 14. dubna 1939 (Říš. Zák. I., str. 754).
Nařízení říšského protektora o provádění zatemňovacích opatření v Protektorátu Böhmen und Mähren ze dne 1. září 1939, Věst. nař. str. 100.
K doplnění nařízení o zatemnění v Protektorátu Böhmen und Mähren za účelem protiletecké ochrany ze dne 25. srpna 1939 (Věstník Reichsprotektora in Böhmen und Mähren čís. 11., str. 71) nařizuje se na základě předpisů uvedených v úvodu tohoto nařízení pro zemi Čechy:
I.
Za bezvadné provedení zatemnění v obcích jsou Oberlandratům, jimž přísluší veškerý dozor v jejich obvodu, odpovědny okresní úřady a v obcích se státní správou místní policie státní policejní úřady v plném rozsahu. Udržování klidu a pořádku na veřejných ulicích a náměstích, provádění nutných kontrol a zakročování při činech proti zatemňovacím nařízením přináleží policejním orgánům. K tomu účelu mohou použíti v jednotlivých obcích stávajících organizací CPO, pokud kde by bylo třeba přezkoušeti zatemnění v jednotlivých domech nebo blocích domů.
II.
(1) Branná moc, německá pořádková policie, SS disposiční oddíly a německá služební místa provedou zatemnění pod vlastní odpovědností.
(2) Provedení zatemnění v provozech dráhy, vodních cest a pošty stane se podle bližších pokynů říšského ministra dopravy (železnice a vodní cesty) a říšského ministra pošt (pošty) nebo jejich zmocněnců.
(3) Závody určené brannou mocí nebo Reichsprotektorem provedou zatemnění na základě zvláštních pokynů. Pokud branná moc nedosadí zvláštní důvěrníky, určí Oberlandrati pro tyto vedoucí protiletecké ochranné služby, kteří jim jsou za hladké provedení zatemnění přímo odpovědni.
III.
(1) Pro případ všeobecné výzvy civilní protiletecké ochrany nebo všeobecného nařízení zatemnění jsou majitelé provozu denního tisku zavázáni vydati neprodleně zvláštní vydání listů, v nichž bude uveřejněno znění výzvy nebo nařízení. Zvláštní vydání jest ihned co nejrozsáhleji ve veřejnosti rozšířiti.
(2) Představení obcí jsou pro tento případ vyzváni, ihned veřejnými návěštími nebo jinak způsobem v obci obvyklým obyvatelstvo vyrozuměti.
Činy proti tomuto nařízení trestají se podle § 30. nařízení o zatemnění z 25. srpna 1939. Proti liknavým služebním místům zakročí se co nejpřísněji disciplinárně.
Vyhláška říšského protektora o nařízení o zatemnění ze dne 1. září 1939, Věst. nař. str. 99
1. Nařizuje se s okamžitou platností zatemnění za účelem protiletecké ochrany pro území Protektorátu Böhmen und Mähren.
2. Zatemnění jest nutno prováděti denně bez dalšího oznámení od stmívání do svítání jakožto stav trvalý.
3. Tímto nařízením vstupují v platnost veškerá opatření předvídaná k zamezení nebezpečí při leteckých náletech dle nařízení Reichsprotektora o zatemnění v Protektorátu Böhmen und Mähren ze dne 25. srpna 1939.
Poukazuje se na tyto předpisy.
4. Obyvatelstvo se vyzývá, aby uposlechlo všech příkazů příslušných úředních míst jakož i policejních orgánů a jejich pomocných sil a zachovalo úplný klid a kázeň.
Nařízení říšského protektora o prozatímních opatřeních v oboru civilní protiletecké ochrany v Protektorátu Böhmen und Mähren ze dne 4. září 1939, Věst. nař. str. 104.
Na základě § 1, odst. 2 nařízení o právu vydávati právní předpisy v Protektorátu Böhmen und Mähren ze dne 7. června 1939 (Říš. Zák. I., str. 1039) ustanovuje se až do vydání příslušného říšského nařízení v dohodě s říšským ministrem letectví a vrchním velitelem letecké zbraně:
§ 1.
(1) Opatření nutná k účelům civilní protiletecké ochrany jest na podkladě bývalých československých předpisů, které platily až do 16. března 1939 (zákon ze dne 11. dubna 1935 o ochraně a obraně proti leteckým útokům – Sbírka zákonů a nařízení 1935, čís. 82 -, k tomu vyšlá vládní nařízení o úřední směrnice – CPO 1-8 -), provésti v rozsahu následujících ustanovení.
(2) Pro zatemnění jest směrodatným nařízení Reichsprotektora o zatemnění v Protektorátu Böhmen und Mähren k účelu protiletecké ochrany ze dne 25. srpna 1939 (Věstník Reichsprotektora čís. 11, str. 71).
§ 2.
(1) Provedení v obcích přísluší obecním starostům jakožto majitelům místní policie, v obcích se státní správou místní policie vedoucím státních policejních úřadů ve spolurpáci s obecními starosty. Obecní starostové jsou odpovědni okresním úřadům, tyto a státní policejní úřady Oberlandratům.
(2) Při provádění opatření protiletecké ochrany a dozoru nad nimi jakož i pro zákroky při činech proti nim jest dosaditi odpovědné policejní orgány. Tyto smějí při tom používati pro nutná opatření v rozsahu nutném dle stavu věci nebo dle místních poměrů spolupomoci personálu jakož i zařízení CPO stávajících v jednotlivých obcích. Personál i zařízení CPO podléhají vedoucím protiletecké ochrany dle odstavce 1. odpovědným.
§ 3.
(1) Branná moc, německá pořádková policie, SS-disposiční sbor a německá služební místa provedou pro své majetky a zařízení potřebná opatření protiletecké ochrany na vlastní odpovědnost.
(2) Pro opatření uvnitř správ a provozů železnic, vodních cest a pošty jsou směrodatnými pokyny říšského ministra dopravy (železnice a vodní cesty) a říšského ministra pošt (pošty) nebo jejich pověřenců.
(3) Zvláštní provozy, určené brannou mocí neb Reichsprotektorem, vykonají potřebná opatření protiletecké ochrany na základě zvláštních pokynů. Pro tyto provoz se buď dosadí brannou mocí ku provedení protiletecké ochrany důvěrníci nebo Oberlandrati ustanoví vedoucí protiletecké ochrany, kteří pak jsou přímo odpovědni za hladké provedení opatření protiletecké ochrany.
§ 4.
(1) Činy proti tomuto nařízení trestají se pokutou až do 150 RM. nebo vazbou až do 6 týdnů. Při hrubých proviněních a vzdorovitém chování může býti uložen trest vězení až do 3 měsíců.
(2) K stíhání a odsouzení jsou příslušny německé soudy. Ustanovení nařízení o německém soudnictví v Protektorátu Böhmen und Mähren ze dne 14. dubna 1939 (Říš. Zák. I., str. 754) se použije obdobně.
Vyhláška říšského protektora o provolání civilní protiletecké ochrany (nařízení pohotovosti) ze dne 4. září 1939, Věst. nař. str. 106.
1. Civilní protiletecká ochrana se tímto provolává také pro Protektorát Böhmen und Mähren.
2. Tímto provoláním vstupují v účinnost všechna opatření předem předvídaná k uvarování se škod útoky ze vzduchu. Obzvláště jest dle nařízení Reichsprotektora o zatemňování v Protektorátu Böhmen und Mähren ze dne 25. srpna 1939 zatemňování dále prováděti denně od setmění do svítání jakožto stav trvalý. Ostatně jest povšimnouti si a provésti dnešního dne vydané nařízení Reichsprotektora o prozatímních opatřeních v oboru civilní protiletecké ochrany v Protektorátu Böhmen und Mähren.
3. Obyvatelstvo se vyzývá, aby jako doposud neprodleně uposlechlo všech pokynů příslušných úředních míst a zachovalo naprostý pořádek a kázeň.
.jpg?s3=1)
