Zaujalo nás: Na prahu nové civilizace

V minulých dnech vyšla kniha "Na prahu nové civilizace, aneb souhrnná zpráva o stavu světa" (autoři: Markéta Šichtařová, Tomáš Zítko). 

Drahota, ekonomický úpadek, omezování osobních svobod, cenzura, boj s klimatem, zakazování spalovacích motorů, genderismus, ilegální migrace, vyvolávání strachu a agrese, štěpení společnosti – to vše je propojeno stejnými aktéry a jejich motivacemi. 

Nic z toho se neobjevilo náhodou. Vše je záměrně vyvoláváno a má jednu společnou příčinu: tou je nová ideologie ESG – projekt utopistické společnosti podobný těm, které brutálně otřásly světem ve 20. století. 

Na knize odbornými konzultacemi spolupracovali:

prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. – archeolog, egyptolog

prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. – epidemiolog, vakcinolog

RNDr. Václav Cílek, CSc. – geolog, klimatolog

Ing. Jaroslav Čížek – předseda think tanku Realistická energetika a ekologie

Mgr. Radovan Dluhý-Smith – bývalý konzultant OSN, publicista

prof. Ing. František Hrdlička, CSc. – energetik

Ing. Pavel Juříček, Ph.D. – bývalý viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Mgr. Ing. Robert Kotzian, Ph.D. – právník

Mgr. Vítězslav Kremlík – historik, publicista

Ing. Hana Landová – předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje HK ČR

Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. – filozofka, esejistka

doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. – biolog, hydrolog

Mgr. Jiří Strachota, CSc. – jaderný fyzik, vědec

Natálie Vachatová – publicistka, komentátorka

MUDr. Martin Vavruša – lékař

Ing. Vlastimil Veselý, MBA, Ph.D. – ředitel Společnosti pro obranu svobody projevu

PhDr. Jiří Weigl, CSc. – ekonom, arabista

…a mnozí další.

Z knihy jsme vybrali následující ukázku. 

Zkušenost korporací – go woke, get broke

Protože ideologie ESG je ideologií korporátní, pro odhad budoucího vývoje je postoj korporací zcela zásadní. Korporace jsou ti, kdo celý tento levicový kolektivistický systém zavedl. Jak již bylo vysvětleno, jejich snahou bylo prorůst do státních struktur a struktur nadnárodních organizací a jejich pomocí vytvořit kartely, které jim zajistí trvalé dominantní postavení na trhu, protože ve svobodném tržním prostředí by byly dříve či později nahrazeny někým novým. Při postupném zavádění ESG do svých interních politik ale velká část z nich začala pociťovat nejrůznější problémy.

Bojkot ze strany zákazníků a klientů

Proti woke politice se začala stavět nemalá část spotřebitelů, čímž korporacím způsobili citelný pokles tržeb. Mezi prvními a zároveň nejviditelnějšími případy byl pivovar značky Bud Light společnosti Anheuser-Busch, který se stal terčem bojkotu ze strany spotřebitelů kvůli spolupráci s transgender influencerkou Dylan Mulvaney. Tato marketingová kampaň vyvolala silnou negativní reakci, následkem které došlo k výraznému poklesu prodejů a tržeb společnosti.

Před tímto bojkotem byla Bud Light dlouhodobě nejprodávanější pivní značkou ve Spojených státech, po něm však prodeje značky v dubnu 2023 klesly o 21,4 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Tento pokles způsobil, že značka Bud Light ztratila své vedoucí postavení na trhu a byla předstižena značkami Modelo Especial s 9,7% podílem na trhu, následovaná Michelob Ultra se 7,3 %. Bud Light se tak propadl až na třetí pozici s 6,5% podílem.

V důsledku této situace došlo k personálním změnám ve vedení společnosti. Marketingová ředitelka značky Bud Light Alissa Heinerscheidová, která byla odpovědná za uvedenou kampaň, odstoupila ze své funkce v dubnu 2023. Následně v listopadu 2023 oznámil svou rezignaci také hlavní marketingový ředitel společnosti Anheuser-Busch Benoit Garbe. Kromě toho po sedmi letech ve firmě odešla i šéfka studia Anheuser-Busch Lauren Denowitzová, která ve svém příspěvku na LinkedIn uvedla: „Se situací kolem Bud Light na začátku letošního roku zažila společnost největší krizi značky ve své několikasetleté historii. Dopady jsou pociťovány široko daleko.“

Další velkou společností, která se stala terčem kritiky kvůli spolupráci opět se stejnou transgender influencerkou Dylan Mulvaney, byla společnost Nike. Mulvaney totiž na svém Instagramu sdílela sponzorované příspěvky, v nichž propagovala dámské sportovní oblečení značky Nike, včetně sportovní podprsenky a legín. Tato kampaň vyvolala značnou kritiku zejména mezi některými sportovkyněmi a konzervativními komentátory. Například bývalá olympijská plavkyně Sharron Daviesová uvedla, že „reklama působí jako parodie na to, jaké ženy jsou“.[845] Podobně se ohradila i plavkyně Riley Gainessová, o které byla řeč v podkapitole 10.2.1 První oběti jsou ženy.

Silná kritika společnosti Nike přišla také od Caitlyn Jennerové, která je sama z transgender komunity. Jennerová v roce 1976 získala ještě jako muž William Bruce Jenner zlatou medaili v desetiboji na letní olympiádě v Montrealu, kde zároveň vytvořila světový rekord. Tranzici podstoupila až po ukončení sportovní kariéry v roce 2015. Jennerová na sociálních sítích kritizovala Nike za to, že se „snaží vymazat ženy“ ze sportu, a vyjádřila se ve smyslu, že rozdíly mezi muži a ženami jsou skutečné, je to dobrá věc. Podle ní to ale neznamená, že by bylo něco špatného na transgenderu, a neví, proč to radikální LGBT aktivisté vždy vnímají tak černobíle. „Jako někdo, kdo vyrůstal v obdivu k tomu, co Phil Knight dokázal, je pro mě smutné vidět tak ikonickou americkou společnost, jak se stává tak ‚woke‘! Můžeme být inkluzivní, ale ne na úkor drtivé většiny lidí – a zároveň bychom při tom měli zachovat určitou slušnost. To je skandální,“ dodala Jennerová.

V reakci na tuto kritiku společnost Nike na svém Instagramu vyzvala k laskavosti a inkluzi, přičemž uvedla: „Nenávistné projevy, šikana nebo jiné chování, které není v duchu rozmanité a inkluzivní komunity, budou smazány.“ To situaci ještě víc eskalovalo a vedlo k výzvám k bojkotu produktů Nike ze strany některých zákazníků, kteří nesouhlasili s touto formou propagace. Další společností je Disney, která dlouhodobě zahrnuje progresivní témata a woke agendu do svých dětských pořadů a filmů. Poté, co se Disney veřejně postavila proti floridskému zákonu o právech rodičů, stát Jižní Karolína, který do společnosti Disney hojně investoval, se rozhodl své investiční strategie přehodnotit. Jménem svého státního pokladníka Curtise Loftise oznámil, že dluhopisy společnosti Disney v hodnotě 105 milionů dolarů, které vlastní, nechá doběhnout do jejich splatnosti, ale po jejich vypršení je již neobnoví ani je nenahradí novými investicemi. Dále oznámil, že zvažuje i prodej akcií společnosti Disney, které taktéž vlastní. Loftis kritizoval Disney kvůli tomu, že se zaměřením na progresivní politickou agendu soustředí více na politické a sociální otázky než na finanční zájmy svých investorů. To podle Loftise představuje zanedbání povinností vůči akcionářům.

Společnost Disney ale koncem roku 2024 začala pomalu obracet. Například v připravovaném seriálu od Pixaru Win or Lose o „propletených příbězích osmi různých postav, z nichž každá se připravuje na svůj velký mistrovský softballový zápas“, původně měla být zápletka o transgender postavě, ale společnost Disney se nakonec rozhodla tyto dialogy vystřihnout. „Pokud jde o animovaný obsah pro mladší publikum, uvědomujeme si, že mnoho rodičů by raději diskutovalo o určitých tématech se svými dětmi podle svých vlastních podmínek,“ uvedl mluvčí společnosti Disney v prohlášení pro TheStreet.

To, že společnost Disney je příliš „woke“, v roce 2024 prohlásil osobně i miliardář Nelson Peltz, jehož společnost Trian Fund Management vlastní akcie společnosti Disney v hodnotě přibližně 3 miliard dolarů. Peltz se snaží o přehodnocení woke politiky nejen ve společnosti Disney, ale i v jejích dceřiných společnostech, jako například společnosti Marvel nebo Black Panther.

V rozhovoru pro Financial Times Peltz přiznal, že z posledních filmů těchto společností nebyl příliš nadšený kvůli přílišnému tlaku společnosti na sociální a politická témata: „Proč musím mít Marvel, který je celý o ženách? Nemám nic proti ženám, ale proč to musím dělat? Proč nemohu mít Marvel, který zahrnuje obě pohlaví? Proč musím mít obsazení složené výhradně z černochů?“ Zdůraznil také, že lidé sledují filmy pro zábavu, nikoli proto, aby dostávali nějaké poselství. Peltz se proto již více než rok snaží získat místo v představenstvu Disney, protože věří, že společnost je v krizi. Disney však jeho nominaci odmítla s odůvodněním, že postrádá potřebné zkušenosti v oblasti médií.

Další společnost, která se setkala s bojkotem části svých zákazníků kvůli prosazování ideologie ESG, je United Airlines. Ta přišla již v roce 2021 s plánem do roku 2030 vycvičit 5 000 pilotů, z nichž budou všichni absolventi programu Aviale. Základním cílem tohoto programu bylo, že polovinu absolventů musí tvořit ženy nebo zástupci etnických menšin. Už tento krok vyvolával pochybnosti o zajištění bezpečnosti. Problematická je už samotná pozitivní diskriminace, kdy se místo spravedlivého principu rovných příležitostí do přijímacích pohovorů po desetiletích opět vrací otázka genderu a rasy (diskriminace naruby je také diskriminace). Mnohem závažnější je ale dopad této diskriminace na bezpečnost. Většině cestujících příliš nezáleží na tom, jakého pohlaví a rasy je pilot, pokud byl vybrán jako nejvhodnější kandidát na základě svých schopností, nikoli na základě ideologických kvót.

Korunu tomuto přístupu letecká společnost nasadila v březnu 2023, kdy uskutečnila let ze San Francisca do Sydney, kdy s velkou pompou odhalila letadlo s duhovou vlajkou na trupu a chlubila se posádkou složenou výhradně z členů LGBTQ+ komunity. Akce vyvolala smíšené reakce. Někteří pasažéři tleskali, jiní vyjadřovali obavy, zda důraz na diverzitu nezačíná převažovat nad kvalifikací posádky a tím pádem i bezpečností přepravy. K události se na sociálních sítích začaly objevovat reakce typu: „Nezajímá mě, kolik kolonek vaše posádka splňuje, ale záleží mi na jejich kvalifikaci. Dali jste jasně najevo, že posádka složená výhradně z LGBTQ+ byla vaší prioritou nad bezpečností a kvalifikací. Už nikdy nepoletím s United Airlines.“

Obavy o bezpečnost po zanesení ideologie do letectví se o dva roky později ukázaly jako oprávněné. V březnu 2025, krátce po sérii smrtelných nehod a kolizí, které prezident Donald Trump připsal na vrub agendy „diverzita, rovnost a inkluze“ (DEI), zveřejnil britský deník Daily Mail audionahrávku, na které Shelton Snow, newyorský letecký supervizor, vlivný aktivista DEI, zástupce Národní menšinové koalice zaměstnanců federálního letectví (NBCFAE), dával vybraným uchazečům z řad menšin odpovědi k testům na pozici řízení letového provozu.

„Mám několik důležitých informací, které jsem si uložil, a zašlu vám je e-mailem,“ říká Snow v pořízené nahrávce a dodává: „Jsem si na 99 % jistý, že právě takhle musíte odpovědět na každou otázku.“ Tento případ diskriminace bílých je o to více zarážející, že se jedná o pracovní pozici leteckého dispečera, což je klíčová profese pro zajištění bezpečnosti letového provozu.

Podle zjištění Snow v lednu 2014 rozeslal uchazečům z etnických a sexuálních menšin e-mail obsahující seznam „klíčových slov“, která měli vložit do pracovních přihlášek. V e-mailu uvedl: „Tato klíčová slova označí váš životopis, čímž vám poskytnou výhodu oproti tisícům dalších životopisů, které mohou zaplavit systém.“

Uchazeči byli navíc během telekonference vyzváni, aby ve svých přihláškách zdůraznili své spojení s NBCFAE, největší zaměstnaneckou asociací působící v rámci FAA (Federální letecké správy). Při telekonferenci NBCFAE, která se konala v prosinci 2023, zaznělo například: „Toto je pro nás, abychom věděli, kdo jsou naši lidé. (…) Zajímáme se pouze o Afroameričany, ženy (bez ohledu na etnický původ) a další menšiny. (…) Ujistěte se, že tyto informace nesdílíte s někým, kdo nepatří do této skupiny… jde o minimalizaci konkurence.“

Tato nahrávka se objevila jen pár týdnů poté, co se objevily informace o změnách v náborových postupech Federální letecké správy (FAA). Do konce roku 2013 museli letečtí dispečeři projít přísným testem schopností. Sam Fischer, profesor katedry letectví Florida State College v Jacksonvillu, to popsal následovně: „Mohli jste dostat otázku typu: Letadlo vzlétne a stoupá rychlostí 380 stop za minutu při rychlosti 230 mil za hodinu. Jak vysoko bude po 28 minutách? Museli jste to spočítat zpaměti. Nebyl povolen žádný papír, žádné pero, žádná kalkulačka.“

Pracovní místa leteckých dispečerů proto obvykle zaujímali veteráni nebo vynikající absolventi vládou akreditovaných vysokoškolských programů, kteří se dostali na seznam kvalifikovaných uchazečů. Pak ale Obamova administrativa přišla s tvrzením, že test představuje problém pro uchazeče z menšinových skupin. (No samozřejmě, test totiž byl problémem pro méně vzdělané, a tedy méně vhodné uchazeče, od toho tento test existoval, aby určil, kdo je vhodný.) Test byl tedy nahrazen kratším kognitivním testem.

Deník Daily Mail tento test získal a důkladně prozkoumal. Co zjistil: pouze osm z 62 otázek se týkalo letectví, zbývající otázky se zabývaly osobními rysy. Více než polovina dotazníku se skládala z „falešných otázek“, to znamená otázek, které neměly žádný vliv na celkové bodové hodnocení. Systém bodování vůbec nezvýhodňoval předchozí zkušenosti s řízením letového provozu v civilní sféře a pouze třemi body z minimálního limitu 114 bodů hodnotil tyto zkušenosti z armády.

Například ti, kteří zaškrtli, že mají problém s dodržováním termínů, obdrželi 5 (pozitivních) bodů a nezaměstnaní uchazeči získali rovnou 10 bodů. Pokud uvedli, že jim na střední škole nešly přírodní vědy, dostali 15 bodů. Ještě absurdnější bylo hodnocení středoškolské matematiky – pokud uchazeč uvedl, že byl hodnocen známkou „C“, která odpovídá průměru, nedostal žádný bod, pokud uvedl, že byl hodnocen známkou „D“, nebo uvedl odpověď „nevzpomínám si“, dostal jeden bod. Být obtěžován kritikou „mnohem více než většina ostatních“ byla další cenná odpověď hodnocená 10 body.

Matthew Douglas, který na Aljašce za vysoké náklady absolvoval přípravný program a v původním (obtížném) testu dosáhl 100% výsledku, byl po zavedení nových pravidel na konci roku 2013 vyzván společně s dalšími 2 800 absolventy si podat novou přihlášku, protože jeho dokonalý výsledek z předchozího testu najednou neznamenal vůbec nic. Kvůli přípravě na zkoušky se zadlužil, opustil slibnou práci v oblasti technologií, „biografickým hodnocením“ ale neprošel. A neprošel ani při druhém pokusu o rok později. Stal se proto jedním ze dvou žalobců v hromadném soudním sporu, který obvinil ministerstvo dopravy z diskriminace. Jejich žaloba tvrdí, že se otázky zdají být ve prospěch afroamerických žadatelů.

Podle zjištění Daily Mail se jednalo o „bizarní směs otázek navržených tak, aby z vysokoškolských akreditovaných kurzů vyřadila elitní, převážně bílé studenty, kteří vynikali v tradičních testech schopností“. Kongres sice v roce 2016 zakázal používat „biografické hodnocení“ jako vstupní zkoušku pro nové zaměstnance, právníci Matthewa Douglase však mají podezření, že se rasový filtr pouze přesunul do jiné fáze zkoušky. Dokázat to ale nemohou, protože ministerstvo dopravy dokumenty odmítlo zveřejnit.

Experti oslovení deníkem Daily Mail se shodli na tom, že „woke“ cíle vyhladověly náborový systém o elitní kandidáty, což zapříčinilo chronický nedostatek personálu. V lednu 2025 došlo k tragické srážce mezi dopravním letadlem American Airlines Flight 5342 a vojenským vrtulníkem Black Hawk nad Washingtonem, D. C., při níž zahynulo 67 lidí. Následné vyšetřování odhalilo, že v době nehody byl na řídicí věži na letišti Ronalda Reagana přítomen pouze jeden letecký dispečer, který současně řídil jak přílety a odlety letadel, tak pohyb vrtulníků. Tato praxe je v rozporu s obvyklým postupem, kdy tyto úkoly vykonávají dva samostatní dispečeři.

Podle zprávy FAA z ledna 2025 bylo na tomto letišti k září 2023 zaměstnáno pouze 19 plně certifikovaných dispečerů, přičemž optimální počet je 30. Tento nedostatek personálu vedl k tomu, že dispečeři museli pracovat v desetihodinových směnách šest dní v týdnu.

Bývalý letecký dispečer a právník zastupující neúspěšné kandidáty na dispečery Michael Pearson k tomu uvedl: „Dispečeři pracují šest dní v týdnu, osm až deset hodin denně, mají jeden den volna a pak jdou zpět do práce a dělají to znovu. (…) Všichni mi říkají, že jsou vyčerpaní. A únava může vést k chybám. (…) Zda to skutečně souvisí s tou nehodou, to nevím. Ale jedno je jisté – ta stanice byla poddimenzovaná.“

Matthew Douglas k tomu dodal: „Tohle je sociální inženýrství. (…) Měli dokonalý systém pro výběr talentů – a rozložili ho. (…) Pamatuji si, jak jsem říkal svému profesorovi: Garantuju vám, že to povede k něčemu, co by nikdo nikdy neměl zažít. A přesně to se stalo ve Washingtonu, D. C.“ (14.9.2025)