Úřad vlády dnes představil své programové prohlášení se strategickými úkoly na následující čtyři roky. Vypořádat se přitom vláda bude muset s vysokou inflací, pokračující epidemií Covid-19 či s důsledky energetické krize.
„Klíčovým bodem číslo jedna našeho programového prohlášení je pro mě jednoznačně zastavit extrémní zadlužování naší země, kdy za poslední dva roky stoupl státní dluh z 1,6 bilionu na 2,5 bilionu korun. Prvním krokem k tomu je přepracovat státní rozpočet na tento rok a snížit jeho deficit pod 300 miliard korun. V každém případě chci dále změnit přístup Finanční správy tak, aby lidé znovu získali důvěru ve stát, který musí poskytovat klientsky orientované služby. Pro podnikatele pak budu prosazovat zrušení EET, navýšení limitu pro registraci k DPH na 2 miliony korun a stejné rozšíření pro vstup do paušální daně,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Cesta ke stabilizaci veřejných financí je podle vládního prohlášení v reformě výdajů státu, které trpí strukturálními problémy, a v efektivním nakládání se státními penězi. Platí přitom závazek občanům nezvyšovat daně a hledat úspory především na výdajové straně státního rozpočtu. „Stát musí šetřit v první řadě na sobě a na svém provozu, teprve poté to může chtít po svých občanech,“ dodal Zbyněk Stanjura. V souvislosti s nezvyšováním daní prosazuje vláda zavedení institutu tzv. daňové brzdy, která stanoví strop daňového břemene. Jakmile složená daňová kvóta dosáhne tohoto stropu, automaticky už nebude možné další zvýšení daní bez jejich úměrného snížení jinde. Souběžně s daňovou brzdou bude nová vláda prosazovat i dodržování výdajového pravidla tak, aby nebylo možné zvyšovat vládní výdaje bez ohledu na hospodářskou situaci a finanční možnosti státu.
V daňové oblasti chce vláda pokračovat v boji s daňovými úniky, daňovými ráji, odlivem dividend do zahraničí, zneužíváním transfer pricingu a nelegální daňovou optimalizací nadnárodních firem. Na půdě Evropské unie bude Česká republika nadále prosazovat implementaci globální dohody na dvou pilířovém zdanění na úrovni OECD, která zajistí, aby nadnárodní firmy platily daně právě tam, kde reálně podnikají a generují zisky. Úkolem Ministerstva financí bude také bojovat se zbytnými nesystémovými daňovými výjimkami, jež nejsou sociálního charakteru. Vláda bude dle možností veřejných rozpočtů směřovat i ke snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o 2 procentní body.
Úkolem nové vlády bude snižovat byrokratickou zátěž při správě daní, včetně zrušení povinnosti elektronicky evidovat tržby a parametrických úprav v kontrolním hlášení směrem ke snížení neúměrně vysokých sankcí. Strategickým cílem bude také zavedení jednotného inkasního místa, které dnes pilotně funguje pro zhruba 70 tisíc podnikatelů v paušálním režimu daně, a digitalizace státní správy propojením dosud nekompatibilních portálů jednotlivých úřadů.
V oblasti podpory rodinných financí chce vláda zavést každoroční valorizaci slevy na poplatníka a daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. Ve vztahu k samosprávám podporuje vláda rozšíření možnosti obcí při stanovení koeficientu sazby daně z nemovitých věcí. Vyšší transparentnost finančního řízení státu bude vláda prosazovat zejména jednotnou veřejnou evidencí dotací ze státního rozpočtu a nastavením pravidel pro transparentní dokládání skutečných majitelů společností čerpajících státní dotace. (7.1.2022)
