Produkce zemědělských komodit pro výrobu potravin se v Česku ekonomicky nevyplácí. Shodlo se na tom v pátek 5. září 2025 téměř dvě stě delegátů reprezentujících členskou základnu Agrární komory ČR na 34. sněmu této největší zemědělské nevládní organizace v Česku. Mohou za to podle nich nízké výkupní ceny zemědělské produkce a vysoké výrobní náklady, které stoupají i kvůli novým povinnostem nad rámec toho, co požaduje Evropská unie. Zemědělci se proto obrátili na vládu, aby situaci řešila a zajistila rovné podmínky na společném evropském trhu. Sněmu, který se letos uskutečnil v areálu České zemědělské univerzity v Praze, se zúčastnilo i čtyřicet hostů z řad dlouholetých partnerů Agrární komory ČR i z politické scény jako předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil nebo ministr zemědělství Marek Výborný.
„Čeští zemědělci na tom nejsou dobře bez ohledu na to, jestli jsou malí, střední nebo větší. Do černých čísel nepřivedou jejich podnikání už ani obiloviny, olejniny nebo mléko, které bývaly ekonomickými tahouny tuzemského agrárního sektoru. Vedle nízkých výkupních cen, za které prodávají svou produkci a které nemohou nijak ovlivnit, čelí vysokým nákladům, které ještě zvyšují přibývající regulace, byrokratická zátěž a levná produkce ze třetích zemí, kde nemusí dodržovat tak přísné podmínky jako my. Evropská unie jí otevírá dveře stále více prostřednictvím obchodních dohod bez ohledu na to, že potraviny z Ukrajiny nebo Jižní Ameriky mohou snížit kvalitu nabídky pro spotřebitele. Ohrožujeme tím vlastní potravinovou bezpečnost. Vyzýváme proto vládu, aby se postavila za zájmy zemědělců na evropské i národní úrovni,“ řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Necelé dvě stovky delegátů, kteří zastupují zemědělce všech velikostí, různých právních forem i výrobního zaměření, projednali problémy jednotlivých odvětví rostlinné a živočišné výroby. Shodli se, že je třeba posílit agrární sektor v Česku a zajistit dlouhodobě stabilní a silnou agrární politiku včetně stability poskytovaných podpor, které kompenzují zvyšující se požadavky na zemědělské hospodaření. Zároveň požadují, aby byly racionalizovány environmentální ambice s ohledem na tíživou situaci sektoru. Jakékoliv snížení výdajů na zemědělství by mělo recipročně odpovídat rozsahu, resp. snížení požadavků kladených na zemědělce. Vyzvali mimo jiné k odmítnutí pravidel pro vykazování emisí v rámci nefinančního ESG reportingu či evropské nařízení proti odlesňování EUDR. Vedle byrokratické zátěže, kterou politici na národní i evropské úrovni opakovaně slibují snížit a neděje se tak, označili za hlavní problémy českého zemědělství také nedostatečnou spolupráci kontrolních orgánů a zdvojování jejich kontrol, nedostatek pracovníků v sektoru a komplikovaný přístup těch zahraničních na český pracovní trh či nerovné postavení zemědělských prvovýrobců vůči mezinárodním obchodním řetězcům a další.
Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám v říjnu se v rámci sněmu uskutečnil kulatý stůl se zástupci politických stran o prioritách agrárního sektoru, který moderoval prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Do diskuze přijali pozvání místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček (ANO), vedoucí resortního týmu zemědělství Jiří Lehejček (Česká pirátská strana), ministr zemědělství Marek Výborn), předseda Motoristé sobě Petr Macinka, lídr hnutí Přísaha pro Středočeský kraj Vladimír Kremlík, předseda odborné komise Kamil Neuwirth (Sociální demokracie), náměstek ministra životního prostředí Eduard Levý (STAN) a místopředseda regionální opavské organizace TOP 09 Jiří Michalisko.
„Rádi bychom věřili, že příští vláda, ať už bude vypadat jakkoliv, s námi bude spolupracovat lépe než ta končící. Samozřejmě hodně o tom napoví výsledek parlamentních voleb v říjnu a následná jednání k sestavení vlády a obsazení pro nás zásadních resortů. Je třeba zdůraznit, že jsme v první řadě apolitická profesní organizace, jejímž hlavním úkolem je hájit zájmy svých členů všech velikostí, odlišných právních forem a různého výrobního zaměření, a jsme připraveni zprostředkovat vládě názory odborné zemědělské praxe. Společně s dalšími nevládními zemědělskými a potravinářskými organizacemi jsme již na jaře vytvořili Společnou iniciativu 2025+, ve které jsme shrnuli priority, na něž je nezbytné se zaměřit, a dlouhodobě o nich jednáme s politickými stranami, které mají potenciál se do Sněmovny dostat,“ doplnil prezident Agrární komory ČR Doležal.
34. sněm Agrární komory ČR se uskutečnil v náhradním zářijovém termínu z důvodu rizika zavlečení slintavky a kulhavky do českých chovů letos na jaře. Na následujícím sněmu bude volen prezident Agrární komory ČR a je naplánovaný na 21. května 2026 v Olomouci. Jan Doležal stojí v čele organizace již druhé volební období od roku 2020.
Z Usnesení sněmu Agrární komory
Sněm konstatuje, že se v období mezi 33. a 34. sněmem AK ČR
• situace v zemědělství, zejména v rostlinné výrobě, u všech podniků, se oproti roku 2024 nadále zhoršuje a v některých případech již ohrožuje jejich existenci; pro podniky střední velikosti navíc nebylo naplněno původní programové prohlášení vlády ani pozdější slib větší pomoci po loňských protestech;
• dlouhodobě dochází k poklesu výkupních cen řady zemědělských komodit při současném růstu výrobních nákladů plynoucích jak z povinností daných legislativou, tak dalšími faktory na straně vstupů;
• hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje z důvodu pasivního přístupu státu pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
• produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);
• v posledních čtyřech letech došlo k mnoha populistickým rozhodnutím se zásadním dopadem na agrární sektor jako byla úprava Strategického plánu, změny v daňové soustavě, změnami v nastavování kol PRV, a to bez jakékoliv analýzy dopadů;
• docházelo k neúměrným tlakům na zavádění nových a přísnějších omezení hospodaření na lesní půdě, která jsou nad požadavky EU i stávající zákonný rámec. Tato opatření byla prosazována bez průkazných dopadových analýz a odborných argumentů a přes bezprecedentní odpor většiny obyvatel žijících trvale v dotčených územích (pokus o vyhlášení nového národního parku Křivoklátsko);
• v rozporu s programovým prohlášením vlády docházelo k významnému odčerpávání finančních prostředků z odvětví prostřednictvím odvodů Lesů ČR do státního rozpočtu;
• to vše při nedodržení slibu zavedení podpory zaměstnanosti na venkově, snížení národních podpor na specifická odvětví a činnosti, zrušení podpor pro zpracovatele, skokového navýšení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu a další;
• při neustále rostoucích nákladech, a hlavně byrokratické a regulatorní zátěži, která se přes proklamace politiků neustále zvyšuje, zemědělské podnikání přestává v řadě případů ekonomicky vycházet a dochází tak k prodeji podniků do společností získávajících kapitál z jiných sektorů (např. energetika);
• u řady dalších zemědělských podniků dochází k omezování investic, útlumu nákladově náročnějších činností, nebo k rozprodeji majetku k řešení propadu příjmů a navýšených nákladů;
• zemědělství, respektive národním i unijním politikům, kteří utvářejí podmínky pro podnikání v zemědělství, chybí jasná další realistická vize budoucnosti sektoru vycházející z motivace napravit současnou nedobrou výchozí situaci a svými rozhodnutími naopak sektor dále poškozují;
• zemědělství není politiky vnímáno jako skutečně strategické odvětví, bez kterého se suverénní Česká republika do budoucnosti neobejde;
• zemědělské organizace v čele s AK ČR nejsou vnímány jako partner v této zcela zásadní diskusi a jejich názory, jako reprezentantů tuzemských podnikatelů jsou přehlíženy a bagatelizovány.
Sněm AK ČR proto žádá:
vládu ČR vzešlou z říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, předsedu vlády, ministra zemědělství, ministra financí a další členy vlády, poslance Poslanecké sněmovny a odborných výborů, senátory Senátu a odborných výborů Parlamentu ČR, aby:
- V souladu s existujícími dokumenty Strategie bezpečnosti České republiky a Strategií potravinové bezpečnosti legislativně zakotvili zemědělskou produkci jako veřejný zájem a plně podpořili Společnou iniciativu pro konkurenceschopné zemědělství a potravinářství v ČR a cenově dostupné potraviny pro občany této země;
- v zájmu zachování potravinové bezpečnosti a zabránění dalšímu skokovému zdražení potravin podporovali zemědělce přispívající k potravinové suverenitě ČR, maximálně revidovali národní legislativu ve prospěch zemědělské prvovýroby a zpracování a při formulování národní pozice vůči reformě SZP plně vycházeli ze společné Pozice agrárních organizací ke Společné zemědělské politice po roce 2027;
- zejména odmítli návrh Víceletého finančního rámce, který namísto kompenzace inflace a růstu počítá s krácením podpor pro zemědělské podnikatele;
- a dále odmítli návrh pravidel Společné zemědělské politiky po roce 2027, který je pro české zemědělství diskriminační a potenciálně likvidační;
- zajistili každoročně plně financovaný rozpočet kapitoly MZe v realizaci státního rozpočtu ČR na veškeré priority zemědělství, potravinářství, vodního a lesního hospodářství a venkova, jako zásadní podporu těchto strategických odvětví nejenom v zajištění potravinové bezpečnosti;
- zajistili rovné podmínky na jednotném trhu mimořádným posílením národních zdrojů formou kofinancování unijních programů tak, aby byla zemědělským podnikatelům v ČR zajištěna konkurenceschopnost a kompenzována inflace v letech 2020-2025;
- provedli analýzu podpor (včetně národních a regionálních) a na základě závěrů učinili kroky k zajištění rovných podmínek tak, aby celková míra podpor pro ČR byla plně srovnatelná s našimi konkurenty a odpovídala míře nákladů a ambicí ve srovnání s ostatními zeměmi EU, včetně případného využití maximálního národního dorovnání u mimořádných plateb pomoci;
- odmítli obchodní dohody mezi EU a jihoamerickým obchodním sdružením MERCOSUR a zásadně upravili obchodní dohodu mezi EU a Ukrajinou tak, aby respektovala zájmy českých zemědělců a zajistila jim především férové podmínky a zachování jejich konkurenceschopnosti;
- prosadili na evropské úrovni zásadní revizi zákazů přípravků na ochranu a ošetřování rostlin a zrušili stávající zákaz používání u přípravků, za které momentálně neexistuje adekvátní náhrada;
- na evropské úrovni racionalizovali environmentální požadavky s ohledem na tíživou situaci agrárního sektoru v ČR i Evropě, jakékoliv snížení výdajů na zemědělství by mělo recipročně odpovídat rozsahu, resp. snížení požadavků kladených na zemědělce, např. odmítli či zásadně revidovali pro země s minimálním rizikem evropské nařízení o odlesňování EUDR a pravidla pro ESG reporting;
- přispívali k zásadnímu snižování administrativní zátěže zemědělských podnikatelů a ve spolupráci se zemědělským, potravinářským sektorem přicházeli aktivně s návrhy na další zjednodušení a deregulace a využívali k této činnosti také posílené pozice Antibyrokratické komise MZe;
- dále nezpřísňovali domácí legislativu nad rámec požadavků EU, což je v rozporu s dosavadními veřejnými sliby členů vlády;
- příkladem nesplnění tohoto slibu je aktuální zpřísnění pravidel protierozní ochrany půdy a neustálé změny v nařízení vlády krátce před začátkem její platnosti.
- zajistili zásadní snížení počtu kontrol v agrárním sektoru, mimo jiné lepším propojení databází kontrolních orgánů a zlepšenou optimalizací těchto činností;
- prosazovali vyvážený pohled na základní pilíře trvale udržitelného hospodaření v lesích (ekologický, ekonomický a sociální), pouze zcela výjimečně vyhlašovaly nejcennější území za bezzásahová a rozumně a odůvodněně vyhlašovaly oblasti pod různými režimy ochrany;
- zajistili, aby budoucí zisky ze státních lesů nebyly odčerpány do státního rozpočtu, ale byly využity k potřebné obnově lesních ekosystémů a ochraně vody;
- prosadili v souladu se schválenou surovinovou politikou pro dřevo podporu dřeva jako jediného obnovitelného materiálu ve stavebnictví minimálně u veřejných zakázek;
- podporovali iniciativy a zjednodušení legislativy k využití regionální produkce na regionální úrovni v zařízeních, která jsou pod správou státu jako úřady, školy, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče a další;
- propagovali českou produkci pod značkami kvality, zajistili financování kampaní na kvalitní produkci a podpořili ji také všemi dalšími způsoby;
- přispívali svým osobním přístupem a jednáním k dobrému jménu zemědělské prvovýroby a potravinářství v ČR;
- podporovali střední a vysoké odborné zemědělské a lesnické školství s cílem posílit zájem studentů o tyto obory;
- přispívali vhodnými nástroji (legislativa, daňové úlevy a další) k řešení problému s nedostatkem pracovníků v zemědělství mimo jiné usnadněním přístupu na pracovní trh v zemědělství a potravinářství lidem ze zahraničí;
- nastavili v příštích čtyřech letech nediskriminačně investiční podpory tak, aby došlo k posílení domácího zpracování komodit zemědělské prvovýroby s cílem lepšího zhodnocení produkce a tvorbě produkce s vyšší přidanou hodnotou;
- pomohli k posílení postavení zemědělských prvovýrobců vůči mezinárodním obchodním řetězcům mimo jiné využitím nástrojů, které již nyní existují v domácí či evropské legislativě;
- skutečně (nejen verbálně) podporovali nové trendy v zemědělství jako je automatizace, robotizace a technologie precizního zemědělství;
- podporovali a zajistili aplikaci poznatků vědy a výzkumu do praxe prvovýroby a zpracování, včetně nejlepších dostupných technologií, energeticky úsporných opatření a dalších nástrojů zvyšující efektivitu podnikání;
- ve spolupráci s nevládními organizacemi připravili a otevřeli fond těžko pojistitelných rizik jako nástroje pomoci při řešení stále častějších výskytů klimatických extrémů, tedy jarních mrazů, krupobití, přívalových dešťů s využitím motivačních nástrojů jako je nezdaňování dotací nebo nezdaňování vnitropodnikových rezerv a také notifikací podpory pojištění pro velké podniky;
- dokončili přípravu pro uplatnění tzv. nových metody šlechtění, primárně s cílem adaptace na sucho a klimatickou změnu, včetně financování;
- vypracovali koncepční metodiku na ochranu území ČR před zavlečením nákaz do chovů hospodářských zvířat;
- nejen v souvislosti s klimatickou změnou vypracovali koncepční metodiku ochrany a dostupnosti vodních zdrojů pro zemědělské účely;
- vypracovali novelu vyhlášky MPO č. 68/2022 o modernizaci zdrojů do 1 MW, kde je podmínkou zapojení do modernizace proinvestování nákladů. Požadujeme stejné podmínky, jako mají zdroje nad 1 MW a to jenom provedení výčtu bodů, které je třeba modernizovat. Požadujeme také zařazení podpory nových BPS do 500 kW do aktivačního balíčku vlády, tak jak je schváleno v platné novele zákona o podporovaných zdrojů energie. Požadujeme zařadit povinnost systémového navyšování cen u všech podpor na bioplynové stanice na základě indexu ČSÚ dodávek a služeb do zemědělství.
- dokončili přípravu pro uplatnění tzv. nových metod šlechtění, primárně s cílem adaptace na sucho, klimatickou změnu a rezistenci k chorobám a škůdcům, včetně zajištění financování.
V neposlední řadě žádáme, aby k plnění těchto požadavků probíhala s příští vládou v měsíčním harmonogramu pravidelná jednání, ze kterých bude pořízen zápis a seznam úkolů pro jednotlivá ministerstva. (5.9.2025)
