Umělá inteligence měla zaměstnancům šetřit čas a zjednodušovat práci. Ve stále více firmách ale přichází opačný efekt. Místo úlevy roste psychické vyčerpání, tlak na výkon i pocit, že člověk musí být neustále rychlejší a produktivnější. Začíná se mluvit o novém fenoménu označovaném jako „AI brain fry“ – tedy mentálním přetížení spojeném s každodenním používáním umělé inteligence.
Studie Boston Consulting Group a University of California Riverside říká, že problém se začíná výrazněji objevovat zejména v kancelářských profesích, administrativě nebo poradenství. Zaměstnanci sice díky AI zvládnou více úkolů, zároveň ale čelí neustálé kontrole výstupů, opravování chyb a tlaku na další zvyšování výkonu.
AI práci zrychlila, ale mentální zátěž nesnížila
„Řada zaměstnanců dnes využívá AI prakticky celý den. Pomáhá s e-maily, prezentacemi, analýzami, texty nebo zákaznickou podporou. Místo očekávaného ulehčení práce ale podle expertů přichází jiný problém. Lidé musí neustále vyhodnocovat, zda jsou výstupy správné, upravovat formulace nebo kontrolovat fakta. Mozek tak zůstává pod permanentním tlakem,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz. „Mozek se také zvýšenou část pracovní doby musí učit něco nového, od informací po způsoby zpracování svých zadaných úkolů, a to ho může více vyčerpávat,“ dodává.
Zaměstnanci navíc často popisují pocit, že práce nikdy nekončí. Pokud AI zvládne část úkolů rychleji, firmy podle odborníků obvykle neuvolní zaměstnancům více času, ale naopak přidají další agendu. Výsledkem je zrychlování pracovního tempa bez reálného snížení psychické zátěže.
Podle expertů se mění i samotný charakter kancelářské práce. Lidé už často nejsou tvůrci obsahu, ale spíše editory a kontrolory výstupů umělé inteligence. Právě dlouhodobé soustředění na kontrolu chyb nebo neustálé přepínání mezi úkoly může být psychicky velmi vyčerpávající.
Lidé mají pocit, že musí být neustále produktivnější
S nástupem AI zároveň ve firmách roste tlak na efektivitu. Technologie totiž vytváří očekávání, že zaměstnanci zvládnou více práce za kratší dobu. To podle odborníků vede k dalšímu psychickému napětí.
„Mnoho zaměstnanců má navíc pocit, že musí neustále dokazovat svou hodnotu. Objevují se obavy, zda je firma v budoucnu nenahradí automatizací nebo levnějšími AI nástroji. Právě kombinace nejistoty, rychlého pracovního tempa a permanentního digitálního tlaku podle psychologů výrazně zvyšuje riziko vyhoření,“ říká Martin Venglář ze společnosti Nomce.
„Společnosti proto začínají stále častěji řešit, jak AI ve firmách nastavit tak, aby zaměstnancům skutečně pomáhala a nezvyšovala jejich stres. Téma duševního zdraví se zároveň dostává i do debat o produktivitě a firemní kultuře,“ dodává Venglář z Nomce.
Firmy budou muset hledat rovnováhu
Odborníci upozorňují, že samotná technologie problém nevyřeší. Klíčové bude, jak firmy umělou inteligenci do práce začlení. Pokud se AI stane jen nástrojem pro další zvyšování výkonu, může podle expertů psychické problémy zaměstnanců ještě prohlubovat.
„Firmy proto začínají více řešit digitální hygienu, přetížení zaměstnanců nebo pravidla pro používání AI nástrojů. Stále častěji se diskutuje i o tom, zda lidé vůbec dokážou dlouhodobě fungovat v prostředí, kde musí být neustále online, reagovat v reálném čase a současně kontrolovat práci umělé inteligence,“ uzavírá Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz. (12.8.2026)
