AI dnes dokáže během vteřin zpracovat množství dat, na které dříve firmy i jednotlivci potřebovali týdny. Podle Jiřího Martínka, známého jako televizní Doktor Vševěd, jí ale stále chybí to nejdůležitější – schopnost samostatně tvořit a přemýšlet. Shodl se na tom s Václavem Svátkem, zakladatelem společnosti ČMIS, který se dvacet let věnuje datovým centrům a kybernetické bezpečnosti, v rozhovoru pro pořad FaceIT na platformě FocusOn.cz.
„Umělá inteligence dokáže velmi rychle vyhledávat a upravovat data do podoby, kterou jsme si dřív neuměli představit. Ale myslím, že jí pořád chybí ta tvůrčí složka, ty nápady,“ říká Martínek v pořadu FaceIT na platformě FocusOn.cz. Sám AI ve své práci využívá jen minimálně a spoléhá se převážně na klasické vyhledávání.
Svátek naopak popisuje AI jako technologii, která zásadně mění tempo kybernetických útoků i obrany proti nim. „To, co dřív útočníkům trvalo týden nebo měsíc, dnes zvládnou za minuty, nebo dokonce za vteřiny,“ upozorňuje. Zároveň dodává, že se stejnou rychlostí se zlepšuje i obrana – útočník má však v tomto závodě vždy mírný náskok.
Deepfake mění důvěru ve fotografie i video
Podle obou aktérů rozhovoru patří mezi nejviditelnější rizika umělé inteligence schopnost vytvářet věrohodné falešné fotografie, videa a zvukové nahrávky. „Ten strach asi bude mít za chvíli každý, protože dnes lze napodobit libovolný hlas i libovolný obraz,“ varuje Martínek. Fotografiím už podle něj automaticky nevěří skoro nikdo.
Deepfake je dnes extrémní a zcela reálná hrozba. Běžnou praxí je v dnešní době například takzvaný „CEO fraud“, kdy se útočníci s pomocí umělé inteligence vydávají za vedení firmy a podvodně žádají o platby. Známý je například případ společnosti GymBeam, kde hackeři vytvořili deepfake kopii ředitele Dalibora Cicmana a pokusili se zneužít videohovor. A jak se účinně bránit?
„Klasická školení zaměstnanců už dnes zkrátka nestačí. Firmy musí zavést tvrdá procesní opatření a vyžadovat vícestupňové ověřování identity. Během videohovorů pak skvěle fungují nečekané úkoly pro volajícího. Požádejte ho například, ať otočí hlavu z profilu nebo zamává rukou před obličejem. S těmito pohyby má deepfake software zatím velké problémy a podvodníka tak snadno odhalíte,“ doporučuje Martínek.
Přístup k AI jako lidské právo?
Debata se dotkla i otázky, zda by přístup k umělé inteligenci měl být časem vnímán jako základní právo – podobně jako dnes vnímáme přístup k internetu. „Nás prostě nenapadlo před sto lety, že bude právo nastoupit do vlaku,“ podotýká Martínek s tím, že podobný vývoj si dnes u AI neumíme úplně představit. Svátek k tomu dodává otázku, která zůstává otevřená i pro firmy: zda se časem dočkáme něčeho jako „internetová neutralita“ i pro přístup k AI nástrojům, nebo zda si je budou moci dovolit jen někteří.
Dopad na trh práce
Oba se shodují, že AI zásadně promění pracovní trh, byť každý zdůrazňuje jiný efekt. „Nástroje umělé inteligence výrazně akcelerují schopnosti těch schopných a pracovitých lidí, zatímco ti na druhém konci budou ještě méně výkonní,“ říká Svátek. Martínek dodává, že lidem, kteří dosud pracovali mechanicky a pomalu, může AI naopak výrazně pomoct.
Pokud jde o vzdělávání, Martínek odmítá představu, že se studenti již nemusí nic učit: „Jsou záležitosti, které potřebujeme řešit rychle a nemáme čas čekat, až se zeptáme AI.“ Za zásadní považuje poctivost při práci s nástroji AI – tedy přiznání, odkud informace pochází, nikoli samotné využití technologie.
Přestože Martínek a Svátek přistupují k umělé inteligenci z odlišných pozic – jeden z akademického prostředí, druhý z praxe kybernetické bezpečnosti – shodují se v jednom: technologie sama o sobě není dobrá ani špatná. Rozhoduje, kdo a jak ji používá, a zda si lidé i firmy udrží schopnost výsledky AI kriticky posoudit. (1.10.2026)