Akcie poslední velké švýcarské banky padají dnes až o 14 %

Komentář Lukáše Kovandy

Nejvíce od světové finanční krize roku 2009. Investoři se bojí, že ji problémy nuceně a nouzově převzaté Credit Suisse stáhnou také.

Zřejmě největším negativním překvapením dnešního pohnutého obchodování na světových trzích je silný propad akcií poslední velké švýcarské banky, UBS. Ty jsou dnes dole až o 14 procent. Pokud by s takovým propadem dnešní obchodování i zakončily, půjde o jejich největší jednodenní cenovou ztrátu od světové finanční krize roku 2009.

Banka UBS po náročných a uspěchaných víkendových jednáních včera večer nuceně a nouzově převzala svého arcirivala, kolabující Credit Suisse.

Analytici proto dnes přehodnocují svůj výhled stran výkonu akcií UBS v příštích dvanácti měsících – většinově snižují očekávanou cenu. Upozorňují totiž, že celý proces převzetí, který by měl být formálně finalizovaný do konce letoška, bude i poté pro UBS značnou výzvou.

Credit Suisse, zatížená roky skandálů, krizí a ztrát, má řadu „kostlivců ve skříni“, s nimiž se bude UBS muset vypořádat v již tak náročném prostředí utahované a utažené měnové politiky světově významných centrálních bank, které jejím prostřednictvím bojují s nejvyšší inflací za posledních několik desetiletí. V rámci nutného „hledání synergií“ dvou spojujících se největších švýcarských bank mohou přijít o práci desítky tisíc jejich stávajících zaměstnanců, což bude pro vedení UBS „oříšek“ zase z hlediska reputačního a mediálního. Hrozí právní spory.

Navíc, vedení UBS bude dlouhé měsíce, možná roky pohlceno procesem slučování obou velkobank, takže bude mít logicky méně kapacity soustředit se na rozvoj UBS, jak až do včerejška plánovalo. To vše vnímají investoři značně negativně.

Zlato dnes zdražuje nad 2000 dolarů za unci

Poprvé od invaze. Svět se bojí pádů dalších bank, nutnost nouzového převzetí Credit Suisse jej vylekala.

Cena zlata dnes překonala psychologickou úroveň 2000 dolarů za troyskou unci. Stalo se tak vůbec poprvé od loňského března, tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V celé historii se unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze právě loni v první polovině března a pak také přechodně v části srpna roku 2020, kdy se svět obával ještě nikoli dopadů invaze, ale dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína (viz graf níže).

Z hlediska finančních trhů a jejich ocenění zlata to tedy znamená, že panuje vážná obava z třetí celosvětově závažné situace během čtyř let: po pandemii, a dopadech invaze může nyní udeřit bankovní krize. Cena zlata totiž obvykle roste v čase nejistoty a nervozity, v čase krize a paniky, historicky v čase válek a hladomorů. Lidé v takových situacích přestávají věřit „papírovým penězům“ a utíkají k hmatatelnému, tisíci let prověřenému zlatu.

Obava z bankovní krize nyní opět narůstá po přechodném uklidnění situace, které přineslo včerejší nouzové, vládou a centrální bankou režírované převzetí kolabující švýcarské banky Credit Suisse jejím ústředním rivalem, bankou UBS. Nutnost provést převzetí i přes zřízení úvěrové linky v objemu až v přepočtu 1200 miliard korun, kterou minulý týden banku Credit Suisse stavěla na nohy švýcarská centrální banka, svědčí o tom, že odliv vkladů z Credit Suisse musel být opravdu mohutný. Trh se nyní obává, že mohou následovat další banky, které takto mohutný odliv vkladů postihne, což by mohlo vyvolat širší bankovní otřes a podvázat obecnou důvěru západní veřejnosti v banky jako takové.

Koruna v reakci na sloučení dvou největších švýcarských bank posiluje

Šéfka švýcarského finančního regulačního úřadu viní z pádu Credit Suisse i sociální sítě.

Švýcarská banka UBS kupuje v přepočtu za necelých 73 miliard korun v akciích svého arcirivala, kolabující Credit Suisse. Poprvé od finanční krize roku 2008 tak dochází ke spojení dvou globálně systémově relevantních bank. Spojují se také dvě banky, které patří mezi čtveřici nejdůležitějších investičních bank v Evropě.

Tržní hodnota Credit Suisse přitom činí citelně více, bezmála 180 miliard korun, alespoň tedy podle její tržní kapitalizace při ukončení pátečního burzovního obchodování.

UBS může v rámci převzetí Credit Suisse počítat s úvěrovou linkou švýcarské centrální banky v objemu v přepočtu až více než 2400 miliard korun. Zároveň jí švýcarská vláda poskytuje garanci za v přepočtu bezmála 220 miliard korun. Tyto prostředky mají krýt potenciální ztráty z převzetí rivala.

Dluhopisy Credit Suisse za v přepočtu takřka 390 miliard korun se dneškem (19. 3.) stávají bezcenné, takže náklady nouzového převzetí nesou nejen soukromí akcionáři a státní instituce, ale také soukromí věřitelé.

Nouzové sloučení proběhlo v režii švýcarské vlády a švýcarské centrální banky, ale jednání byli přítomni také například představitelé Spojených států nebo člen vrcholného vedení největšího správce aktiv na světě, společnosti BlackRock. I to podtrhuje, že se jedná o dohodu, jež vstupuje do dějin světového finančnictví.

Prvotní reakce trhů je pozitivní. Už se totiž obchoduje v Austrálii a na Novém Zélandu, kde burzovní pohyby tamních měn signalizují, že investoři přivítali zprávy ze Švýcarska s jistou úlevou. Začalo už také obchodování s korunou, které je však v těchto hodinách mělké. Koruna zpevňuje vůči euru i dolaru, byť mírně.

Pokud by dnes k dohodě nedošlo, hrozilo další zvýšení nejistoty v mezinárodním bankovnictví. Dohoda by tedy měla být pozitivní také pro českou korunu a tuzemské akciové tituly, až se zítra s nimi bude obchodovat „naplno“. Ze stejného důvodu úlevy mezinárodních investorů. Byť je otázkou, jak dlouho tento úlevný pocit bude trvat a jaké síly dozná. Rozhodně nyní nelze říci, že otřesy euroatlantických bank posledních dvou týdnů jsou touto nedělí definitivně passé.

Podle šéfky švýcarského regulačního úřadu FINMA, Marlene Amstadové, mohou za pád Credit Suisse do značné míry i sociální sítě. Ty prý loni v říjnu svými spekulacemi způsobily fatální zesílení odlivu vkladů klientů banky. Ten ještě umocnil pád americké Silicon Valley Bank minulý pátek a související „šeptanda“, jež se v návaznosti na něj se šířila. Podle ní „fundamentální ukazatele“ finanční kondice Credit Suisse byly v pořádku. Mezi řádky je sdělení zřejmé: její úřad za pád banky nemůže, resp. nemohl mu předejít. Nutno připomenout, že Credit Suisse šla od skandálu ke skandálu řadu let, což se projevilo dramatickým propadem ceny jejích akcií, setrvale od roku 2007. Firemní kultura banky byla zcela evidentně pokřivená a je otázkou, zda s tím úřad FINMA mohl něco dělat. (20.3.2023)