Americký senát brzdí Trumpův nápad na zrušení vesmírné stanice Gateway. V Česku mezitím otestovali detektor, který má uvnitř chystané lunární stanice hlídat nebezpečnou radiaci

Aktuální kolo rozpočtové bitvy mezi prezidentem Trumpem, senátory a kongresmany přineslo NASA a stovkám dalších partnerů z celého světa naději. A to, že se celý projekt stanice Gateway nakonec nebude rušit. To hrozilo, kdyby prošel nedávný návrh Bílého domu. Původní verze takzvaného „Velkého krásného zákona“ totiž seškrtávala rozpočet na vybudování nové stanice na orbitě Měsíce a nechávala prostředky už jen na jeho postupné ukončení.

Senát Spojených států ve středu těsně schválil pozměňující návrh z pera senátora Teda Cruze. Ten umožňuje přidat dodatečné finanční prostředky na pilotované průzkumné mise nad úroveň uvedenou v žádosti Bílého domu. Cruzův návrh byl odůvodněn investicí do vítězství v novém kosmickém závodě s Čínou a na zajištění americké dominance ve vesmíru.

„Na plné financování kosmické stanice Gateway navrhuje přidat pro každý z fiskálních let 2026 až 2028 částku nejméně 750 milionů USD a na rok 2029 částku až 350 milionů USD,“ uvádí specializovaný server Kosmonautix.cz

Ve čtvrtek bude o osudu Gateway jednat ještě Sněmovna reprezentantů. „Údajně je ale velký tlak na schválení zákona v podobě schválené Senátem a prý se zdá nepravděpodobné, že by se ve Sněmovně nějaké dodatky vůbec dostaly k debatě,“ dodává Jiří Hošek ze serveru Kosmonautix.cz.

Nervozita mezi dodavateli

Souboj o financování projektu stanice Gateway s napětím sleduje nejen NASA, ale také Evropská vesmírná agentura ESA, Kanada, Japonsko a stovky menších i větších států a firem zapojených do této nesmírně ambiciózní mise. Kosmická stanice Gateway má u Měsíce otestovat vliv prostředí na lidskou posádku při přípravě pilotovaných misí na Měsíc, Mars a dál do vesmíru. V těchto místech totiž panují o poznání drsnější podmínky než v blízkosti Země, kde nyní pracují třeba astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. O hodně nebezpečnější je zejména kosmická radiace.

Na palubě Gateway, konkrétně v modulu HALO, má proto být mimo jiné modul pro měření radiace IDA (Internal Dosimetry Array) vyvinutý v rámci stejnojmenného projektu, financovaného Evropskou kosmickou agenturou ESA. Jeden z klíčových instrumentů tohoto detektorového pole nyní dokončuje česká firma ADVACAM. Ta zákazníkům včetně ESA nebo NASA dlouhodobě dodává miniaturizované čipy pro podrobné sledování složení radiace.

„Bude monitorovat radiační dávky, kterým budou astronauti vystavení. Také bude generovat vědecká data pro radiační mapování, vyhodnocení vlivu stínění a podobně. Náš detektor je schopný poskytnout informaci o typu částic, jejich energii, směru, času dopadu a místě dopadu a to v reálném čase,“ vysvětluje Tomáš Komárek z firmy ADVACAM.

Detektor přežije vibrace při startu i změny teplot

Tomáš Komárek nyní vedl enviromentální testování hotového detektoru. (video) Vibrační a tepelné testy probíhaly v laboratořích VÚTS v Liberci. „Při vibračních testech se zkouší, zda detektor přežije mechanická zatížení, která jsou na něj vyvíjena během startu. Kromě toho jsme úspěšně prošli tepelnými zkouškami, při nichž se detektor chladí a zahřívá na teploty od -25°C až do + 85°C. Detektor byl schopný tyto testy přežít a fungovat,“ dodává Komárek.

Partnerům v projektu IDA, kterými jsou kromě ADVACAMu také HUN‑REN Centre for Energy Research a REMRED Ltd z Maďarska, německá DLR German Aerospace Center, Airbus, nebo japonská vesmírná agentura JAXA nezbývá než doufat, že projekt Gateway dostane zelenou a jejich práce nezůstane na zmar. (3.7.2025)