Analýza Coface: Globální růst bankrotů firem zpomaluje, Česko letos zažije vrchol insolvenční vlny

Po několika letech dynamického růstu firemních insolvencí vstupují světové ekonomiky do roku 2026 s vyhlídkou mírného zpomalení negativního trendu. Počet krachujících podniků bude i nadále stoupat, tempo růstu se však zmírní. V Evropě, včetně České republiky, zůstává očekáváná stabilizace křehká a do značné míry závislá na vývoji v rizikových odvětvích, jako jsou automotive či stavebnictví. Klíčovým faktorem bude také úvěrová politika a výše úrokových sazeb. Podle analýzy společnosti Coface by se zvýšení úrokových sazeb jen o pouhou čtvrtinu procentního bodu mohlo projevit v nárůstu insolvencí o 68 %.
„Rok 2026 bude spíše ve znamení oddechu než zlepšení. Počet insolvencí neklesne, pouze přestane zrychlovat. Z pohledu českých firem budou hrát klíčovou roli především dvě témata. Prvním je ekonomická situace v Německu a druhým pak úvěrová politika českých bank,“ říká Martin Procházka, ředitel úpisu rizik pro Českou a Slovenskou republiku společnosti Coface.
Zatímco Německo přešlapuje na místě, jih Evropy těží z reforem
Podle analýzy společnosti Coface zaměřené na firemní insolvence se v Německu očekává spíše stagnující vývoj s mírným meziročním nárůstem o 1 %, který odráží slabou aktivitu soukromého sektoru navzdory rozsáhlým vládním stimulačním opatřením. Ve Francii i Velké Británii se shodně předpokládá dvouprocentní růst insolvencí firem. Naopak méně bankrotů se očekává ve Španělsku (–3 %), a to díky silnější makroekonomické dynamice, a v Itálii (–2 %), která bude těžit především z dopadů procesních reforem vedoucích ke snížení reálného počtu aktivních firem. Obecně však platí, že Evropa zůstává mimořádně citlivá na vývoj nákladů úvěrů, které budou do značné míry určovat trajektorii firemních insolvencí v roce 2026.
Bankrotů firem v ČR je nejvíce od roku 2019, vrchol se očekává již letos
V České republice bylo loni podáno celkem 1 189 insolvenčních návrhů, což představuje meziroční nárůst o 8,7 %. Dynamika růstu je tak nejvyšší od roku 2019. Společnost Coface očekává kulminaci počtu insolvencí firem již během tohoto roku a následně pokles díky silnějšímu hospodářskému růstu.
„Nejvíce vstupují do insolvence firmy z oblasti stavebnictví a maloobchodu. Podíl stavebnictví trendově klesá zejména díky déle trvajícímu pozitivnímu vývoji v odvětví, podíl insolvencí v maloobchodě trendově roste navzdory rostoucím tržbám. Příčinou jsou strukturální změny v retailu. Spotřebitelé se přesouvají k větším hráčům a do toho přichází velmi agresivní konkurence online tržišť z Číny,“ vysvětluje Procházka.
Počet insolvenčních návrhů na Slovensku loni dosáhl 330, tedy úrovně srovnatelné s rokem 2020. Meziročně jde o pokles o 14,5 %, který však plně neodráží skutečný stav slovenské ekonomiky. V průběhu uplynulého roku totiž vstoupila v platnost legislativa zpřísňující podmínky pro podávání insolvenčních návrhů. Vyčerpal se rovněž pád skupiny Arca Capital, který zvyšoval počty v uplynulých letech. V roce 2026 proto lze očekávat mírný nárůst počtu bankrotů slovenských firem, a to zejména v důsledku přetrvávajícího relativně slabého hospodářského růstu.
Čtvrtprocentní růst sazeb může vyvolat 68% nárůst firemních insolvencí
Očekávaná stabilizace insolvencí v roce 2026 bude záviset především na postupném uvolňování úrokových sazeb. Firmy totiž zůstávají po letech nadměrného zadlužování mimořádně citlivé na náklady financování. I relativně malé zvýšení sazeb o 25 bazických bodů, tedy o čtvrt procentního bodu, by mohlo vést k nárůstu globální platební neschopnosti až o dvě třetiny. Tempo růstu firemních insolvencí by se tak místo očekávaných 2,8 % přiblížilo hodnotě 4,7 %, tedy úrovni srovnatelné s loňským rokem.
„Takový scénář by se dotkl zejména evropských ekonomik, včetně českých firem. Důvodem je vysoký podíl dluhů s variabilní úrokovou sazbou a také koncentrace rizika v odvětvích s nízkou schopností dluh obsluhovat, jako je stavebnictví, chemický či textilní průmysl. Vývoj platební neschopnosti v roce 2026 tak bude záviset především na tempu měnové korekce. Náklady na financování budou skutečně rozhodujícím faktorem,“ dodává Procházka. (16.2.2026)