Analýza: Regulace otevírací doby ve vybraných ulicích Prahy 1 nepomůže, jen vytvoří další náklady

Magistrát hl.m. Prahy v kooperaci s městskou částí Prahy 1 připravil věcný záměr a návrh podoby vyhlášky omezující otevírací dobu pohostinských zařízení vybraných ulic v centru Prahy, a sice s odkazem na nutnost eliminovat negativní externality ve formě nadměrného hluku a pohybu osob v nočních hodinách. Ačkoliv se záměr může jevit jako bohulibý, z pohledu ekonomické analýzy se jedná o neefektivní opatření s nejistými výsledky, ale jistými náklady. Konstatuje to analýza, kterou provedlo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) ve spolupráci se Sdružením pro kulturní a občanské soužití na Starém Městě.
Záměr připravované vyhlášky pracuje s ideou, že je možné regulací usměrňovat preference návštěvníků noční Prahy. To ale není možné z jednoho prostého důvodu. „Praha za rok přivítá 8 milionů turistů, z nichž zhruba pětina spojuje návštěvu metropole nejen s bohatým denním vyžitím, ale i s noční zábavou. Tento fakt reflektuje obraz hlavního města v zahraničí, který je turisty dlouhodobě vnímán i proto, že je systematicky promován,“ konstatuje Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA. „Praha je mezinárodně nabízena jako bezpečná a snadno dostupná metropole plná historických památek a pulzující noční zábavy. Není proto možné očekávat, že se příliv turistů či jejich chování skokově změní,“ dodává. Analýza přidává dovětek, že kde existuje po určitém ekonomické službě poptávka, zákonitě existuje i nabídka. Jejich interakce by ale měla za každou cenu zůstat v oficiální ekonomice, protože jedině tak je možné tyto transakce oficiálně kontrolovat, vymáhat jejich kvalitu a mohou z nich profitovat veřejné rozpočty.
Analýza CETA definuje pět hlavních slabých míst navrhované regulace:
  1. Chybná definice původu negativní externality: Je zásadní otázkou, nakolik lze za původce negativní externality označit restaurace, bary a hudební kluby a hluk z nich vycházející, nebo jsou původci negativní externality osoby, na něž služby – vyjma pohostinských zařízení například i vozy taxi či další služby – cílí v místě jejich frekventovaného výskytu. Z hlediska dopadů na rezidenta to zřejmě není rozdíl, ale z hlediska eliminace negativní externality je přesná definice původce naprosto zásadní. Příklad: Pokud u konečné stanice metra zrušíme parkoviště, lidé budou mít i tak motivaci v lokalitě parkovat.
  2. Nedostatečné vymáhání existující regulace: Kombinace obecné i lokální legislativy nastavuje jasná pravidla tomu, jak má život městské části vypadat: Hygienické normy podniků, hlukové limity, dopravní předpisy upravující parkování, stání a zastavení vozidel, zásobování, podávání alkoholu, konzumace alkoholu na veřejnosti, atd. To, že nejsou tato pravidla efektivně vymáhána, má dva dopady:
  • Rezidenti Prahy 1 se potýkají s nežádoucími jevy, které by reálně neměly existovat s ohledem na účinnou legislativu.
  • Všechny další regulace budou obtížně vymahatelné, protože je každý bude brát na lehkou váhu stejně, jako ty předchozí.
  1. Neeliminovaný efekt přelévání: V ulicích, které byly k regulaci vybrány na základě naprosto nedostatečné analýzy, se v průměru v nočních hodinách pohybuje mezi dvěma až třemi tisíci návštěvníků. Pokud budou v „policejní hodinu“ nuceni změnit místo svého pobytu, způsobí to šok v podobě nadměrného pohybu a hluku, a to bez ohledu na fakt, jestli se přesunou do okolních ulic a podniků v nich, nebo se rozhodnou odebrat do místa noclehu (pěšky či čekáním na odvoz taxi či jiného způsobu dopravy).
  2. Motivace k rozvoji stínové ekonomiky: Je možné predikovat, že vysokou poptávku turistů po noční zábavě se některé subjekty budou snažit uspokojit nelegálními aktivitami. Černý trh je funkcí výše trestu a pravděpodobností odhalení poměřované s potenciálními výnosy. Je tak možné očekávat rozvoj soukromých klubů, party bytů, postávání u automobilů s hudbou nebo konzumace alkoholu na veřejnosti, což situaci zásadně zhorší.
  3. Omezení ekonomické svobody: Velmi specifické vymezení ulic, v nichž bude platit tvrdá regulace otevírací doby, uvaluje dvojí metr na podnikatele v totožném odvětví, dodržující ty samé zákony a vyhlášky, platící daně podle toho samého režimu jen s tím rozdílem, že mezi adresami jejich provozoven je vzdálenost několik metrů. To naprosto zásadně podkopává ekonomickou svobodu a mimo jiné zavdává příčinu k diskusi o protiústavnosti tohoto opatření.
CETA nijak nezpochybňuje, že rezidenti Prahy 1, Prahy 2, Prahy 3, Prahy 5 a dalších oblastí v turisticky a ekonomicky velmi exponovaných lokalitách Prahy se potýkají s jevy, které by v ideálním světě rádi eliminovali. Praha patří k městům s nejvyšší koncentrací historických památek a zároveň k nejbohatším regionům v celé Evropě. Vysoká intenzita pohybu turistů a s tím souvisejících spotřebitelských výdajů na volný čas a zábavu jsou toho důsledkem. Domníváme se však, že bez ohledu na politickou diskusi o navrhované regulaci existují efektivnější nástroje, jak v oblasti soužití rezidentů a nerezidentů docílit zásadních Paretoefektivních posunů. Vystihují je následující principy:
  1. Definujte původce negativní externality: Původcem negativní externality je původce hluku. Zaměřte své represivní nástroje na něho. Motivujte (např. pozitivně) i ostatní ekonomické subjekty v lokalitě, aby s vámi pomáhali usměrňovat původce negativní externality k žádoucímu jednání.
  2. Vymáhejte existující regulace: Existující regulace by v ideálním případě naprosto zásadně zlepšily blahobyt příjemců negativních externalit. Jejich nedůsledné vymáhání není vinou ani původce externalit, ani příjemce externalit, ale regulátora. Chcete-li zlepšit stav věcí, vymáhejte regulace účinněji.
  3. Zaměřte se na prevenci: Pro původce negativních externalit je naprosto zásadní, aby si uvědomoval rizika svého společensky nežádoucího jednání. Toho je ex-ante možné docílit jedině tak, že bude vnímat vysokou pravděpodobnost odhalení v podobě vysoké koncentrace represivních složek v místě jeho pobytu. Je dokázáno, že upozornění na vymáhání regulace nebo vizuální kontakt s regulátorem (represivní složkou) mají vyšší účinky ve srovnání se situacemi, v nichž tyto nástroje chybí. Prevence v místě vzniku je klíčem k předcházení negativních externalit. (24.4.2019)