Antidronová ochrana nebo loitering munice jsou příklady, u nichž hledáme přeshraniční synergii a mezinárodní vazby

Na otázky CzechIndustry odpovídá Jiří Protiva, ředitel Vojenského technického ústavu

Pane řediteli, jedním z témat nedávného žofínského fóra byla role státních podniků pro modernizaci armády. Jaká tedy je?

Úvodem bych chtěl poznamenat, že žofínská fóra a jiné podobné konference věnované naší armádě, její roli a modernizaci vytvářejí žádoucí platformy pro diskusi o obraně a bezpečnosti České republiky. Pokud jde o úlohu státních podniků v rámci obranného a bezpečnostního průmyslu, pak fungují jako jiné podnikatelské subjekty, jen s tím zásadním rozdílem, že jejich zakladatelem je stát a jejich posláním je naplňovat veřejný zájem. To se týká i Vojenského technického ústavu, s. p., který řídím. Efektivita VTÚ mimo jiné spočívá v tom, že stát si naším prostřednictvím drží know-how, které tvoří výstupy naší práce. To je podle mne jeden ze zásadních parametrů fungování státních podniků. Jedná se o bezpečnost dodávek, udržování potřebných znalostí a schopností pro Armádu České republiky a dalších bezpečnostních složek v rámci IZS.

Když budete konkrétní…

V našem případě se jedná například o roli systémového integrátora, kdy zastřešujeme některé náročné projekty, nebo o roli národní autority při testování a certifikaci výrobků při využití našich širokých kompetencí v oblasti zkušebnictví. To jsou jen některé konkrétní příklady, kterými je možné popsat dílčí role státního podniku.  

Na veletrhu IDET 2019 jste se představili s dosud největší expozicí. Byla více vizitkou růstu společnosti nebo výsledků její práce?

Určitě je to o naší práci. Chtěli jsme odborné i laické veřejnosti ukázat, kam jsme se posunuli, co vše naši zaměstnanci dokázali a jak jsou odborně zdatní. Zní to jako klišé, ale je to pravda, že každý podnik, zejména takový jako je VTÚ, stojí na svých zaměstnancích.

Expozice byla rozlehlejší svými rozměry, a to z toho důvodu, že jsme prezentovali větší portfolio naší činnosti nejen formou tiskových materiálů, ale konkrétních, mnohdy velkých exponátů včetně řady novinek. Představili jsme výsledky práce všech odštěpných závodů od antidronového systému přes minomety, pozorovací a zbraňové stanice, výstupy z výzkumných projektů typu role lidského činitele a jeho chování v rámci mimořádných situací, například pilotů. K vidění toho v našem stánku, ale i na volné ploše, bylo hodně.   

Které exponáty podle Vás nejvíce zaujaly návštěvníky?

Podle mne, ale i pozitivního ohlasu, kterého se nám dostalo, zaujala expozice jako celek nejen svými exponáty, ale i grafickým ztvárněním. Státní podnik má silné a identifikovatelné logo, takže jsme byli dostatečně viděni. Naši expozici ocenila i odborná komise, získali jsme prestižní cenu IDET NEWS. Veletrh byl pro nás v letošním roce jednou z prioritních akcí, kterých se účastníme z hlediska České republiky, ale i mezinárodně. 

Pokud jde o zájem o jednotlivé exponáty, tak bez nadsázky zaujaly všechny. Dělostřelce zajímaly miny, zdravotníky pak ventilační zařízení a tak bych mohl pokračovat. Zřejmě nejzajímavější byl exponát antidronové ochrany DronHub pro záchyt nepřátelských dronů. Systém využívá novou verzi bezpilotního rotorového univerzálního systému (BRUS). Při zjištění nepovoleného narušení prostoru cizím dronem je vybaven novým optickým zaměřovacím systémem, který spolupracuje s navigací a po příletu k místu narušení detekuje nepřátelský dron, který je zachycen do sítě a v ní poté dopraven na bezpečné místo pro další řešení situace. Systém je řešen s využitím dotace Evropské kosmické agentury.

Mohl byste uvést takříkajíc TOP 3 exponáty?

Upřímně, já se tomu bráním, abych hovořil o tom, který výrobek je zrovna ten nejlepší. Každý má svůj účel, v každém výstupu je kus know-how našich lidí a tedy i přidaná hodnota. 

Součástí prezentace VTÚ byla i odborná konference k perspektivním trendům v technologii a systémech ve vojenství nebo v alianční soutěži NATO Innovation Challenge. Přibližte nám ji prosím.

Vámi uvedená konference proběhla v rámci doprovodného programu s tím, že ji pořádal Vojenský technický ústav pod záštitou ministra obrany Lubomíra Metnara. Tímto krokem jsme se rozhodli přispět k vyšší prestiži veletrhu IDET v tom, že zrealizujeme konferenci zaměřenou na nové technologie, které jsou z různých oblastí společenského života a jsou využitelné ve vojenství.  Spojili jsme se s několika univerzitami a přednášky jejich akademických pracovníků vytvořily pestrou mozaiku zajímavých vystoupení věnovaných nanotechnologiím, laserům a dalším oborům. Přítomní se shodli, že akce tohoto druhu mají velkou přidanou hodnotu a jsou cestou, jak využít výsledky vědy a výzkumu ve vojenské oblasti a naopak.

Pokud jde o soutěž NATO Innovation Challenge, tak letos to byl její čtvrtý ročník, přičemž poprvé se konala v České republice. Přítomno bylo 12 týmů a prvenství získali Američané. Zúčastnili jsme se jí po odborné stránce, kdy naši specialisté byli zastoupeni v odborné hodnoticí komisi, která měla mezinárodní složení včetně generálů z NATO. Soutěž byla zaměřena na elektromagnetickou kompatibilitu a byl to právě VTÚ, který navrhl toto téma jako nosné pro danou soutěž. Disponujeme elektromagnetickou zkušebnou ve vyškovském odštěpném závodě, její vedoucí byl členem hodnotitelské komise, a máme v této oblasti co nabídnout. Nabídli jsme také spolupráci vítěznému týmu a jsme samozřejmě připraveni zapojit se do souvisejících projektů pod hlavičkou NATO.

Naplnila se očekávání, s nimiž jste na IDET šli?

Určitě. Zúčastnil jsem se posledních tří ročníků a podle mne byl tento z pohledu VTÚ nejlepší. Své hraje i to, že VTÚ je již zavedená značka, lidé navštívili náš stánek s tím, že jsme splnili jejich očekávání, byli potěšeni, že jim máme co nového ukázat a státní podnik se rozvíjí směrem k vyšší kvalitě. Vystavené exponáty navíc dokladovaly, že výsledky naší práce neslouží jen armádě, ale jsou uplatnitelné například i pro vězeňskou službu, policii, hasiče, celníky, ale také například pro Správu státních hmotných rezerv. Expozice dokládala fakt, že dokážeme navázat mezinárodní spolupráci. Antidronová ochrana nebo loitering munice jsou příklady, u nichž hledáme přeshraniční synergii a mezinárodní vazby, ať se jedná o Izrael, Německo, Polsko, Slovensko a další státy. 

V čem je tedy hlavní přidaná hodnota IDETu pro VTÚ?

Já říkám, kdo není z českých firem na veletrhu IDET, ten v České republice jako by neexistoval. Pro mne se nejedná o akci, kde se chceme jen prezentovat a ukázat rozvoj, ale je to především prostor pro odborné diskuze a zpětnou vazbu. Na jednom místě je řada představitelů státních složek, partnerských firem a mnoho zástupců mezinárodního prostředí včetně generality z NATO. K mému programu na veletrhu proto logicky patřila i řada setkání a jednání s představiteli aliančních ozbrojených sil, zástupci NATO, respektive NATO STO (Science and Technology Organization), ale i s předsedy státních hmotných rezerv z ČR, SR a Polska… To vše je přidaná hodnota, k ní je třeba připočítat spoustu nových poznatků, kontaktů a podnětů k další práci.

Interview vyjde v době, kdy budete moci bilancovat první pololetí roku. Jste spokojen s jeho výsledky?

Pro tento rok opět směřujeme ke kladným hospodářským výsledkům. V průběhu roku musíme flexibilně reagovat na operativní požadavky zákazníků a případné změny. Proti hospodářskému plánu, který byl schválen v minulém roce, se zadání některých projektů posouvá v čase. Takový už je život a my se s tím musíme poprat, to znamená kompenzovat vypadlé či posunuté projekty jinými obchodními příležitostmi.

Co připravujete pro obrannou a bezpečnostní komunitu v blízké budoucnosti?

Řada věcí je v jednání nebo před podpisem. Například dílčí smlouvy s MO na technické zhodnocení brigádních provozoven v souladu s rámcovou dohodou na realizaci projektu „Rozvoj operačně taktických systémů velení a řízení k naplnění schopností Federated Mission Networking (FMN)“ nebo lehká obrněná vozidla průzkumná, která jsme vyrobili v minulosti a mají dobré jméno i v zahraničí. Ukazuje se, že vývojové výstupy z let 2014 a 2015 přináší své plody. Vozidlo se osvědčilo. Dále řešíme projekty, které se týkají letového provozu, bezpečnosti včetně té kybernetické, dodávek zdravotnických kontejnerů nebo 60milimetrové munice do minometů. Stručně řečeno, nezahálíme a jedeme na plný plyn.

Obr. Jiří Protiva (na snímku uprostřed) seznamuje genpor. J. Zůnu s novou variantou Bezpilotního Rotorového Univerzálního systému pro reakci na nepovolené narušení prostoru cizím dronem