Antikonfliktní tým slaví 20 let

Prevence a dialog v první linii 

Antikonfliktní týmy (AKT) jsou dnes naprosto nepostradatelnou součástí Policie ČR. Právě letos slaví 20 let od svého vzniku a od roku 2006 představují klíčový nástroj komunikace a prevence v rizikových situacích, které by bez jejich zásahu mohly přejít v eskalující spor. Jejich motto VERBUM NON ARMA (latinsky „Slovo, nikoliv zbraně“) jasně zdůrazňuje, že prioritou je vždy dialog před samotným zásahem. Česká podoba týmu se postupem času stala inspirací i pro zahraniční sbory a naše know-how převzaly státy jako Polsko, Slovensko či Ukrajina.

Znak antikonfliktního týmu

Inspirace z Německa
Myšlenka vytvořit tým, který dokáže mírnit napětí pouhým slovem, se zrodila v Německu. Právě tam se česká policie inspirovala. V 90. letech minulého století totiž v sousedním Německu výrazně rostla agresivita účastníků hromadných akcí. Jednalo se například o „oslavy 1. máje“ či technoparty typu „Love prade“. Zvyšovaly se jak počty zákroků pod jednotným velením, tak i jejich razantnost. Policie ČR byla v té době, stejně jako ta německá, navyklá situace monitorovat a vyčkávat na eskalaci problému. Teprve poté, došlo ze strany policie k zásahu.

Změna přístupu
Zásadní obrat nastal v květnu 1998, kdy německá policie provedla podrobnou analýzu svých nejrizikovějších zásahů. Výsledkem byl vznik „Der Antikonflikt Team“, pracovní skupiny zaměřené na komunikaci a předávání informací. Tato skupina se stala pilířem nové strategie, jak přistupovat k akcím s účastí většího počtu osob spojených s bezpečnostními riziky. Cílem antikonfliktních týmů bylo změnit zaběhnutý vzorec. Namísto pasivního čekání na konflikt nastoupil aktivní dialog. Členové týmu začali působit přímo v davu, vysvětlovat postupy policie a mírnit emoce dříve než stačí přerůst v násilí. V Berlíně se tento model okamžitě osvědčil, dramaticky ubylo nebezpečných situací a s nimi i nutnosti tvrdých policejních zákroků.

Z Berlína do Čech
Stejně tak jako němečtí policisté, i ty čeští byli navyklí zasahovat až ve chvíli, kdy konflikt naplno propukl. Proto se tehdejší ředitel služby pořádkové a železniční policie Policejního prezidia ČR plk. Ing. Čestmír Pastyřík se svými kolegy rozhodl v roce 2005 navštívit Berlín a seznámit se s problematikou AKT. Po další zahraniční cestě v roce 2006 se berlínský model experimentálně zavedl do praxe. První týmy vznikly u tří tehdejších krajských správ, přičemž jejich fungování bylo upraveno tak, aby přesně odpovídalo českým zákonům.
Pozitivní zkušenosti ze Severomoravského, Severočeského a Západočeského kraje předčily očekávání. Ukázalo se, že přítomnost policistů, kteří s lidmi mluví a vysvětlují jim situaci, výrazně zvyšuje bezpečnost všech zúčastněných. Na základě těchto úspěchů se koncepce antikonfliktních týmů postupně rozšířila do celé České republiky.

Potřeba být v neustálém dialogu s občanem
Že je komunikační mezičlánek naprosto nezbytný se ukázalo v roce 2005 v průběhu festivalu „CzechTek“ konaného v České republice. V té době chyběl již pomyslný krůček k zavedení antikonfliktního týmu do struktury Policie ČR a tehdejší události byly oním posledním impulzem k oficiálnímu začlenění. Pojmenování hlavního problému přineslo hodnocení celého opatření a masivní vlna kritiky, která se snesla na policii - chyběl někdo, kdo by dokázal zprostředkovat dialog mezi vedením zásahu a účastníky akce.


Kdo jsou vlastně AKT – lidé ve žlutých vestách 
Členové AKT jsou speciálně vyškolení policisté, kteří jsou vhodnými partnery pro komunikaci při rizikových opatřeních, v situacích kde mohou emoce vítězit nad rozumem. Potkat je můžete všude, kde se shromažďuje větší počet lidí za účelem vyjádření svého postoje – od rizikových fotbalových utkání až po nejrůznější demonstrace a pochody - a tato akce představuje určité riziko pro bezpečnost.
Jejich hlavním úkolem je snižovat napětí, komunikovat s účastníky a vysvětlit jim například průběh opatření a upozornit je, kdy už mohou překročit hranici protiprávního jednání.
Člena antikonfliktního týmu poznáte na první pohled. Od davu i od ostatních složek policie je odlišuje typická žlutá reflexní vesta s modrými prvky a nápisem „ANTIKONFLIKTNÍ TÝM“. Svoji příslušnost k Policii ČR nijak neskrývají. Na vestě mají nápis „Policie“ i své osobní evidenční číslo. Civilní oblečení pod vestou a zvolená forma komunikace jsou záměrné. Cílem je působit civilně a neformálně, aby policisté u veřejnosti nevzbuzovali zbytečné negativní emoce a dokázali tak snáze navázat kontakt.
Základem pro vstup do antikonfliktního týmu je dobrovolnost. Nezáleží na tom, kde policista slouží, zda na „kriminálce“, u dopravní policie nebo na obvodním oddělení, důležitým prvkem je jeho schopnost empatie a umění komunikovat. Každý policista prochází náročným školením zaměřeným na psychologii davu, krizovou komunikaci a řešení stresových situací. 

Antikonfliktní týmy dnes tvoří pevnou a koordinovanou síť po celé republice. Při velkých bezpečnostních opatřeních si kraje mezi sebou vypomáhají a členové týmů spolu úzce spolupracují napříč regiony. Jejich řady se od svých začátků před dvaceti lety rozšiřovaly a dnes je jich celkem 230.

Vývoj koncepce AKT 
Cesta k dnešní podobě antikonfliktních týmů nebyla okamžitá. Koncepce si musela projít přirozeným vývojem. Členové týmu si své místo museli postupně „vydobýt“ jak u veřejnosti, tak u samotných velitelů. Ti se zpočátku nasazení AKT obávali, dnes je však situace zcela opačná. Z komunikace se stal natolik efektivní nástroj, že se bez něj neobejde žádná větší policejní akce ani bezpečnostní opatření. Pro velící důstojníky znamená nasazení týmu „preventivní maximum“ pro klidný průběh opatření. Dnešní pořádkové jednotky a členové antikonfliktního týmu již nepůsobí izolovaně, ale tvoří jeden kompaktní celek. Tento soulad je výsledkem let společné práce, vzdělávacích aktivit a pravidelných cvičení, kde si obě složky pilují společné postupy.
První implementace a první nasazení týmu 

Jak už bylo zmíněno, prvními průkopníky projektu se staly tehdejší správy PČR Severočeského, Západočeského a Severomoravského kraje. Výběr členů probíhal pod přísným dohledem psychologů a podle jasných kritérií převzatých z Berlína. Oficiálně byly první tři týmy zřízeny k 1. červnu 2006.
I přes německou inspiraci visel nad projektem otazník. Bude model fungovat i u nás? Česká mentalita i právní prostředí jsou přece jen odlišné. Aby policisté načerpali co nejvíce zkušeností, vyrazila pětičlenná skupina přímo do centra dění, na proslulou technoparty „Love Parade“ v Berlíně, kde v praxi studovali německé metody prevence násilí.
K úplně poprvé byl český AKT nasazen 17. června 2006 v Ústí nad Labem při protestním pochodu proti pozitivní diskriminaci národnostních menšin, který uspořádali pravicoví radikálové z hnutí Národní korporativismus.
Další velká zkouška přišla hned v červenci téhož roku na CzechTeku 2006, kde se o komunikaci s více než 40 000 účastníky staralo 15 členů týmu. Český AKT sice vychází z německého konceptu, ovšem s podstatnou změnou – působí v civilu. Jediná akce, kde členové AKT byly nasazeni ve služebním stejnokroji a žlutou vestou byl právě festival CzechTek 2006. Od té doby se ustálil model působení v civilním oděvu doplněném o žlutou vestu, což týmu pomáhá vystupovat v roli „servisu“, který lidem umožňuje bezpečně využívat jejich občanské právo se shromažďovat.
V roce 2008 se antikonfliktní tým stal nepostradatelnou součástí také v hlavním městě Praze. Tehdejší vedení začalo projekt využívat velmi efektivně a proaktivně.
Dalším počátečním milníkem se stal v té době rekordní počet nasazení členů AKT na území správy hl. m. Prahy. Během českého předsednictví v Radě Evropské unie působilo celkem 87 členů.

Vývoj AKT 2006 - 2025

Historicky první nasazení mimo hranice České republiky pak proběhlo na fotbalovém šampionátu EURO 2012 v polské Wroclawi, kde hrála i česká reprezentace. Velice dobře byla hodnocena přítomnost 11 českých členů AKT, kteří se primárně zaměřovali na české fanoušky, avšak mluvili i anglicky a polsky.
Celý systém se pak definitivně stabilizoval po roce 2010, kdy s novým rozčleněním policejních ředitelství vzniklo současných čtrnáct krajských týmů.

Nasazení na velkých akcích v průběhu 20 let
AKT s osvědčili během svého 20 letého fungování v rámci zachování veřejného pořádku na akcích jako jsou například:

• klasická shromáždění, demonstrace, včetně politických – např. bezpečnostní opatření při výjezdech prezidenta ČR do krajů

• pochody, rizikové kulturní akce či pietní akce – např. pohřeb zavražděného romského občana v Tanvaldu v roce 2011

• sportovní akce – nejen fotbalové, ale i basketbalové a hokejové, kde hrozí divácké násilí

• případy sqoutterství – například Milada 2008, Cibulka 2015, Klinika 2016

• akce spojené s extrémismem – pochody, shromáždění, koncerty

• rizikové hudební produkce – technoparty, festivaly, koncerty

• evakuace – např. výbuch muničního skladu ve Vrběticích 2014

• zákroky proti ekoaktivistům – např. Klimakemp 2016-2019, blokování magistrály hnutím Extinction Rebellion 2019 a následným „odlepováním“ některých demonstrantů z pozemní komunikace

• prevence protiprávního jednání, informovanost občanů, vstřícnost – např. osvěta v Muzeu romské kultury před pochodem pravicových extrémistů v Brně, roznášení letáků před celorepublikovým cvičením v Jaroměři za běžného chodu města

• zvýšení účinnosti policejních opatřeních – např. zajištění opatření při návštěvě papeže, kde se očekával střet dvou skupin

• eliminace neadekvátních reakcí účastníků a nezúčastněných osob na postup PČR – např. bezpečnostní opatření Morava – kácení stromů při napadení kůrovcem 2011

• mediální proaktivnost PČR – policejní akce typu „oslav 17. listopadu“, návštěva amerického či čínského prezidenta v ČR

• zesílit potřebu komunikace mezi občany a nasazeními policisty nebo mezi různými názorovými skupinami občanů – demonstrace odborářů proti vládě, kde se setkávají dvě názorové skupiny obyvatel

• informovat účastníky o klidovém postoji PČR a její zákonné povinnosti reagovat v případě spáchání protiprávního jednání – např. při jakémkoliv rizikovém fotbalovém utkání

• objasňovat zákonnou roli PČR, nejsou-li policejní opatření zcela pochopitelná pro veřejnost – např. při uzavření náměstí a vytvoření filtrů – např. demonstrace v Praze proti vládě během protipandemických opatření v letech 2020 – 2021 v Praze

• působit tam, kde zle očekávat emocionální vybuzení a odpor skupin osob, kdy by případný zákrok PČR mohl vést k nepochopení činnosti PČR u veřejnosti – např. zákroky pořádkové policie při nepokojích v Duchcově 2014, v Českých Budějovicích 2013, Šluknovském výběžku 2011

• vytipování a generování vhodných protějšků k navázání kontaktu – např. pří spontánní technoparty – např. Czarotek v Libereckém kraji 2019

• Mistrovství v ledním hokeji v roce 2015

• Nasazení v rámci Prag pride napříč lety

• 2026 – Pochod pro život

Česko jako inspirace pro ostatní státy 
V květnu 2012 prezentovali čeští zástupci činnost a efektivitu antikonfliktních týmů v polském Rokosowu. Na základě českých zkušeností byl následně v Polsku založen jejich první AKT tým (tzv. ZAK). Mezinárodní spolupráce tím však teprve začala. V roce 2015 pozvalo slovenské policejní prezidium české kolegy do Košic, aby jim pomohli zrealizovat historicky první kurz pro budoucí členy slovenských týmů. Netrvalo dlouho a české „know-how“ se tak úspěšně přeneslo k našim sousedům.  
Rok 2016 přinesl zahájení pilotního projektu „Bezpečnostní rozvojové spolupráce“, v rámci kterého Češi předávali dobrou praxi na Ukrajinu. Dlouholeté zkušenosti české policie lákaly mnoho států a třetího mezinárodního workshopu v Praze se účastnilo rekordních 13 zemí Evropské unie včetně Ukrajiny. O dva roky později prezentovali naši policisté své postupy a zkušenosti také během cest do moldavského Kišiněva a srbského Bělehradu.
Dvacet let fungování antikonfliktního týmu, to jsou tisíce hodin vyjednávání, stovky náročných opatření a nespočet příběhů. U příležitosti tohoto výročí jsme pro vás připravili speciální díl našeho podcastu, do kterého přijal pozvání jeden z letitých členů antikonfliktního týmu, dlouholetý lektor členů a psycholog kpt. Lukáš Lazecký. (Všechny naše podcasty naleznete zde)
Antikonfliktní tými po celé ČR: https://policie.gov.cz/clanek/rspp-pp-cr-antikonfliktni-tymy-verbum-non-arma.aspx

kpt. Irena Brodská (5.5.2026)