CzechIndustry > Bavorsko – české expertní setkání k chytrým městům
Bavorsko – české expertní setkání k chytrým městům
V záplavě všelijakých „chytrých“ věcí, kterými nás zahrnuje dnešní doba, se vyskytuje také pojem „chytré město“ – smart city. Jedna z jeho mnoha charakteristik říká, že jde o inteligentní využití moderních technologií, zejména informačních a komunikačních s cílem optimalizovat města, aby byla příjemná k životu, vstřícná k podnikání i šetrná k životnímu prostředí. A nejde o nějaký samoúčel: ve městech žije již nyní zhruba čtvrtina obyvatel planety a do roku 2030 to bude podle OSN už polovina světové populace – tedy asi pět miliard lidí. Města tak budou stále více zatěžována dopravou, zněčištěním vzduchu, chudobou a celkovým přetížením.
V Německu jsou průkopníky mezi většími chytrými městy Mnichov, Berlín a Frankfurt n. Mohanem. Koncem června 2018 proběhlo na Technické univerzitě v Mnichově česko-bavorské expertní setkání „Smat City – Energy and Environment“. Jeho cílem bylo představení inovativních českých a bavorských projektů, podpora vytváření sítí „chytrých regionů“ na bázi česko-bavorských partnerství měst např. Řezna a Plzně, Norimberku a Prahy, a dále přeshraniční regionální spolupráce (Euroregion Bavorský les/Šumava, Euroregion Egrensis, Evropský region Dunaj-Vltava). Setkání také podpořilo navazování kontaktů Czech Smart City Clusteru se společenstvím Smart Cities Tech Partnership. Na české straně akci koordinoval Generální konzulát ČR v Mnichově a byla podpořena také programem „Projekty ekonomické diplomacie 2018“ Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Bavorský klastr informačních a komunikačních technologií
Hlavním partnerem setkání na bavorské straně bavorský klastr pro informační a komunikační technologie BICCnet, jenž vede Sascha Stöppelkamp, a který podporuje vytváření sítí mezi samotnými podniky informačních a komunikačních technologií, a dále propojení na výzkumná zařízení a bavorské centrum digitalizace ZD.B - Zentrum Digitalisierung Bayern. Ústředními tématy jsou inovativní technologie a témata jako blockchain, analýza dat a umělá inteligence – tedy hlavní technologické pilíře digitalizace. Klastr BICCnet také pomáhá malým a středním podnikům v oboru informačních a komunikačních technologií při jejich zapojování do mezinárodního kontextu zvláště v oboru inteligentních systémů pro chytrá města v rámci Smart City Tech Partnership (www.smartcitytech.eu). Toto partnerství má zvýšit konkurenceschopnost podniků v EU. Zahrnuje aktuálně 10 partnerů podobného typu jako je bavorský BICCnet ze 7 zemí EU. Jedním z cílů je spolupráce se zeměmi a regiony mimo Evropu - například v roce 2018 se pozornost zaměřovala na Singapur, kde v červenci 2018 proběhl World Cities Summit. V roce 2019 budou v centru pozornosti vztahy s městy USA.
Digitální Bavorsko
Bavorská vláda vyčlenila na 4 roky 2015-2018 v rámci programu „Bayern Digital“ celkem 2,5 miliardy eur, na další 4 roky 2019-2022 počítá dokonce se zvýšením na 3 miliardy pro „Bayern Digital II“. Konkrétním příkladem projektu digitalizace, na kterém se podílí bavorské centrum digitalizace ZD.B je laboratoř propojené mobility „Connected Mobility Lab – CML“ = holistický, tedy celostní ekosystém mobility jako základ pro mobilitu budoucnosti.
Czech Smart City Cluster
Český klastr pro podporu chytrých měst se představil jako vyspělý průkopník myšlenky chytrých měst, který propojuje státní správu, místní samosprávu, znalostní instituce, hospodářství a obyvatele měst.
Má ambice stát se hlavním českým národním zájmovým sdružením - platformou, která se zabývá problematikou chytrých měst a zároveň podporuje mezinárodní spolupráci. V bavorsko-české přeshraniční spolupráci už přitom déle probíhá intenzivní dialog např. mezi pilotním projektem chytrého města Písku, v jehož Technologickém centru vznikl projekt Czech Smart City Cluster, a Technickou univerzitou Deggendorf. Tým geoinformatiky jeho Technologického kampusu Freyung pod vedením profesora Wolfganga Dornera úzce spolupracuje nejen s Pískem, ale také s Plzní, rovněž prostřednictvím plzeňské Západočeské univerzity.
Plzeň patří v ČR k nejprogresivnějším chytrým městům
V žebříčku vyspělosti 77 chytrých středně velkých měst EU, který sestavuje na základě komplexních kritérií Technická univerzita ve Vídni, byla sice Plzeň v roce 2014 až na 50. místě, těsně následovaná Ústím n. L. na 51. místě, ale ze zemí střední a východní Evropy ji předstihla pouze slovinská města Ljubljana a Maribor. Dlouhodobý a systematický přístup Plzně svědčí o tom, že své postavení mezi chytrými městy upevňuje a také dále hodlá posilovat. Na expertním setkání v Mnichově byla Plzeň zastoupena nejvíce – Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje, klastrem Chytrý Plzeňský kraj a v neposlední řadě společností OMEXOM, která představila na konci roku 2017 otevřený projekt chytrého města v praxi – SMART CITY POLYGON. Na projektu, společně uskutečněném s E.ON Česká republika, si může návštěvník v areálu firmy OMEXOM v plzeňské čtvrti Bolevec vyzkoušet, co znamená inteligentní využívání moderních technologií v každodenním životě ve městech. Integrované systémy projektu zvyšují bezpečnost obyvatel, chrání majetek, efektivně řídí energetiku, dopravu i parkování, myslí na bezpečnost chodců a umožňují chytré řízení správy budov a při tom všem ještě zlepšují ochranu životního prostředí. Projekt je určen pro odborníky, potenciální investory, zájemce z místních samospráv, školy i všechny ostatní laické zájemce o chytrá města.
Chytrá města jsou komplexním a dlouhodobým projektem
Podle průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) ještě koncem roku 2017 nemělo 64 % obcí v České republice žádnou strategii pro svůj chytrý rozvoj. Velká města jako Praha, Brno, Ostrava už se poměrně dávno zapojily do tohoto celosvětového vývoje, zpoždění mají spíše některá menší města, která si svou cestu teprve hledají.
Problematika harmonického a koordinovaného vývoje měst stojí za mimořádnou pozornost. Celkově sice pokrývají jen 1 % povrchu planety, ale podílejí se polovinou na světové spotřebě energií a jsou původci okolo 80 % globálních emisí skleníkových plynů.
Autor jedné z prvních českých publikací k chytrým městům („Smart city v praxi“) Jakub Slavík dospěl k názoru, že nedochází k technologické revoluci, ale je dobrý důvod hovořit o ekonomické a manažerské revoluci při využívání moderních technologií ve prospěch měst a jejich obyvatel.
