Beton železový

R. 1855 obdržel franc. inženýr Lamblot patent na vyztužení betonu drátěnou sítí, betonových nosníků železnými pruty a sloupů kulatými tyčemi; z patentové formulace je však zjevné, že ztužování b. nebylo tehdy věcí neznámou. Potvrzuje to spis. franc. inženýra F. Coigneta, vydaný r. 1861. Nelze tedy pokládat za vynálezce železového b. pařížského zahradníka J. Moniera přes to, že mu byl udělen roku 1867 franc. patent na ztužování cementových kbelíků drátěnou sítí a potom černé patenty doplňující na různé konstrukce. M. nepochopil vlastní funkci železového betonu, užíval výztuh jen k dosažení určitých tvarů, nikoli k zvýšení pevnosti. To zůstalo vyhrazeno až F. Hennebiqueovi, původně kamen. mistru v Bruselu, potom stav. podnikateli a na konec stav. inženýru. H. lze právem nazvat otcem ž. b., poněvadž rozpoznal správně jeho funkci, zavedl monolitový způsob betonování a uplatnil ž. b. v četných smělých stavbách všeho druhu; zejména na pařížské svět. výstavě r. 1900.