Bez cizinců by řada firem nevyráběla. Riskují ale pokuty i zastavení provozu

Sehnat zahraniční pracovníky, kteří drží v chodu české továrny, není jednoduché. Ještě těžší je ale udržet si je dlouhodobě a nevystavit se přitom riziku milionových sankcí či omezení výroby.

Bez zahraničních zaměstnanců by se v řadě českých továren a skladů zastavil provoz — na domácím trhu pro potřebné směny zkrátka není dost lidí. Podle kvalifikovaného odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí bylo na konci roku 2025 v Česku přes 935 tisíc pracovněprávních vztahů cizinců, meziročně o 11 procent více. Pod tlakem zakázek proto často rozhoduje, kdo dokáže pracovníky přivést nejrychleji a za jakou cenu. Skutečný přínos takového řešení se však ukáže až v dalších měsících. „Úspěch není počet lidí, kteří v pondělí nastoupí. Podstatné je, kolik jich ve firmě bude za půl roku, jak budou zapracovaní a zda celý model funguje legálně. Jinak podnik jen vymění nedostatek lidí za jiný problém,“ říká Jakub Čapek, CEO JFH Holding, který pomáhá firmám zvládnout celý proces náboru a udržení zahraničních pracovníků.

Slušná práce nestačí. Co bude s člověkem po směně?

Zahraniční pracovník nepřichází pouze do nové továrny. Přichází do cizí země, kde se potřebuje zorientovat, bydlet a domluvit. Nevhodné ubytování, nejasnosti kolem výplaty nebo chybějící pomoc při běžných problémech snadno způsobí, že zaměstnanci původní firmu rychle opustí a jdou na českém trhu „o dům dál“. Pro zaměstnavatele to znamená další nábor, opakované zaučování a čas vedoucích směn. Pokud odejde větší skupina lidí, může být ohroženo plnění zakázek. Podnik, který má kapacitu naplánovanou na každého pracovníka, nemusí mít takový výpadek čím nahradit. „Člověk potřebuje rozumět tomu, co se od něj očekává, za jakých podmínek pracuje a na koho se může obrátit. Slušné bydlení a pomoc při adaptaci ve skutečnosti nejsou žádný nadstandard. Jsou součástí toho, zda vám zaměstnanec zůstane a zda zítra obsadíte směnu,“ vysvětluje Čapek.

Zastřené zprostředkování zaměstnání: pokuta až 10 milionů

Druhé riziko se skrývá ve způsobu, jakým podnik pracovníky získává. Firma si například objedná balení zásilek, ale dodavatel ve skutečnosti pouze přivede lidi, kterým následně rozdělují úkoly a řídí práci její vlastní vedoucí. Takové uspořádání může představovat zastřené zprostředkování zaměstnání. Outsourcing i agenturní zaměstnávání jsou sice legální způsoby zajištění provozu, problém však nastává, když se pronájem pracovní síly vydává za samostatnou službu a obcházejí se jeho pravidla. Za umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání hrozí firmě pokuta až deset milionů korun. Vedle sankce pak musí řešit nápravu vztahů, na kterých mohou záviset celé směny. „Vedení potřebuje vědět, kdo pracovníky zaměstnává, kdo je řídí a zda smlouvy odpovídají tomu, co se skutečně děje v hale. Odpovědnost nelze celou předat dodavateli a dál se zajímat jen o fakturu,“ upozorňuje Čapek z JFH Holding. Zaměstnávání cizinců tak pro řadu podniků přestává být jen způsobem, jak doplnit chybějící lidi. Stává se otázkou stability výroby a schopnosti plnit zakázky.

Kolik stojí českou firmu ztráta pracovníka z Filipín?

Nábor, příjezd a zapracování jednoho zaměstnance vyjdou přibližně na 100 tisíc korun (nábor, cesta, administrativa, bezpečnost, zaškolení atd.). Pokud pracovník odejde, nový nábor a dočasné pokrytí výpadku mohou firmu stát dalších 120 tisíc korun. Při odchodu 25 pracovníků tak dodatečné náklady dosahují přibližně tří milionů korun.

Zdroj: modelová kalkulace JFH Holding; skutečné náklady se liší podle pozice a podmínek náboru. (21.10.2026)