.jpg?s3=1)
Období kolem Vánoc a začátku nového roku přirozeně vybízí k hodnocení toho, co nám uplynulý rok dal a co bychom v tom dalším chtěli mít jinak. Netýká se to ovšem jen osobního života. Přelom roku patří k obdobím, kdy se zaměstnanci nejčastěji rozhodují, jestli nepřišel čas udělat pracovní změnu. A zaměstnavatelé mohou tato rozhodnutí významně ovlivnit – mimo jiné i nabídkou smysluplných benefitů.
Firmy se často domnívají, že o loajalitě zaměstnanců rozhoduje téměř výhradně výše mzdy. U části lidí to samozřejmě platí, současně ale roste skupina těch, pro které hrají stále větší roli i jiné faktory. „Souvisí to mimo jiné s nástupem generace Z na pracovní trh. Ta přináší nový pohled na práci, hodnoty i očekávání,“ konstatuje tisková mluvčí společnosti Pluxee Tereza Ulrychová.
Tyto změny se navíc postupně promítají i do postojů zaměstnanců ze starších generací.
Čím dál větší pozornost dnes dostává firemní kultura – zejména to, jaký důraz klade firma na well-being, tedy duševní pohodu a celkovou spokojenost svých zaměstnanců. Důležitá je ovšem stále i flexibilita a významnou roli hrají rovněž firemní benefity – zda jsou nastavené smysluplně a odpovídají různým životním situacím a potřebám zaměstnanců.
„Zaměstnavatelé, kteří se těmto trendům dokážou přizpůsobit, budou ve výrazné výhodě. Mají šanci získat skutečně loajální zaměstnance,“ přibližuje dále Ulrychová. „Firmy, které očekávání svých lidí přehlížejí, mohou naopak právě v prvních měsících nového roku o zaměstnance přijít.“
Vlna výpovědí přichází na přelomu roku
Zkušenosti personalistů ukazují, že zásadní pracovní rozhodnutí lidé nejčastěji dělají právě na přelomu roku, kdy bilancují uplynulé měsíce a přemýšlejí o tom, co změnit. Pokud se rozhodnou pro změnu zaměstnání, výpověď často podávají na konci prosince nebo krátce po Novém roce. O zaměstnance tak firmy reálně přicházejí nejčastěji koncem února nebo začátkem března, kdy vyprší výpovědní lhůta.
Míra nespokojenosti se mezi zaměstnanci dlouhodobě drží na podobných úrovních. Podle průzkumu společnosti Pluxee Trendy v benefitech, který pro ni zpracovala agentura Ipsos, bylo v roce 2025 se svým zaměstnáním nespokojeno 14 % zaměstnanců. Dalších 26 % uvedlo, že nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni – což oproti roku 2024 představuje nárůst o 4 procentní body. Naopak podíl spíše spokojených zaměstnanců klesl o 3 body, ze 48 % na 45 %, a velmi spokojených bylo v roce 2025 pouze 16 % zaměstnanců.
Co zaměstnancům nejvíce vadí
Hlavním hnacím motorem pro změnu zaměstnání zůstává výše mzdy. Jako jeden z hlavních důvodů ji v průzkumu uvedlo 59 % zaměstnanců, přičemž jak ukazuje dlouhodobé pozorování, tento faktor oproti předchozímu roku posílil o 6 procentních bodů.
Když se zaměříme pouze na zaměstnance, kteří uvedli, že by o změně svého zaměstnavatele uvažovali nebo spíše uvažovali, ukazuje se, že jejich rozhodování není jen o penězích. V této skupině uvedlo 27 % nedostatek uznání práce, 26 % nekompetentnost vedení a čtvrtina kritizuje špatnou komunikaci a nízkou transparentnost. Dalším 25 % nevyhovují vztahy na pracovišti, necelá pětina zmiňuje nevyhovující pracovní podmínky a 17 % nejistotu práce. Téměř 22 % pak zvažuje změnu kvůli kariérnímu posunu.
„Tyto důvody jsou zároveň i oblastmi, na které by se firmy měly více zaměřit. Výrazně totiž ovlivňují atmosféru na pracovišti a duševní pohodu zaměstnanců, což jsou faktory, které následně mají výrazný dopad na pracovní výkon člověka,“ říká Tereza Ulrychová.
Flexibilita je stále zásadní
Zásadní roli hraje nadále také flexibilita – především možnost flexibilní pracovní doby a práce z domova. Potvrzuje to ostatně i již zmiňovaný průzkum Pluxee k trendům v benefitech, podle kterého je možnost pracovat mimo kancelář důležitá pro 52 % zaměstnanců.
Téměř 35 % respondentů v něm nicméně uvedlo, že možnost práce z domova nemají, přestože by to povaha jejich práce umožňovala. Dotázaných, jejichž zaměstnání tuto formu práce ani neumožňuje, bylo 38 % a nejčastěji šlo o pracovníky z průmyslového odvětví.
Benefity přináší něco navíc
Spokojenost zaměstnanců významně ovlivňují také benefity, které jim jejich zaměstnavatelé nabízejí. Dokládá to i průzkum Pluxee, ve kterém 37 % respondentů uvedlo, že díky benefitům si mohou dopřát něco navíc. „Lidé s nimi mohou platit v lékárnách či knihkupectvích, mohou je proměnit v masáž, vstupy na sportoviště a kulturní akce nebo si díky nim mohou dopřát třeba wellness pobyt, který by jindy odsunuli na vedlejší kolej,“ vyjmenovává Tereza Ulrychová.
Průzkum dále ukázal, že pro téměř pětinu respondentů jsou zaměstnanecké benefity důležitou součástí jejich rodinného rozpočtu. Dalších 30 % se o ně aktivně zajímá a snaží se je využívat naplno a za už samozřejmou součást odměňování je považuje 15 % dotázaných.
„O to důležitější je, aby benefity nebyly jen položkami na papíře. Měly by být smysluplně nastavené a odpovídat skutečným potřebám různých skupin zaměstnanců,“ vysvětluje Ulrychová. „Jiné benefity budou oceňovat rodiče malých dětí, jiné zaměstnanci blížící se důchodovému věku a jiné nejmladší generace. Špatně nastavený systém může firmě naopak uškodit.“
