Do druhého ročníku bleskového mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin v ČR, které koordinovali vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR, se zapojilo téměř 200 dobrovolníků. Z více než 400 pozorování se podařilo získat informace o 23 nepůvodních druzích. Česká republika byla v počtu pozorování jednou z nejaktivnějších zemí, které se do pozorování zapojily. Pozorovat a poznávat rostliny a zvířata může veřejnost i během prázdnin. Jejich zaznamenáním do aplikací si nejen zpestří svoje výlety do přírody, ale také přispěje ke znalostem o jejich rozšíření.
Mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin probíhalo v deseti zemích Evropy ve dnech 26.-28. května. Česká republika byla v počtu pozorování jednou z nejaktivnějších zemí a oproti minulému roku došlo k nárůstu zapojení veřejnosti o tři čtvrtiny.
Podobně jako v loňském roce byly v ČR nejvíce pozorovanými druhy pajasan žláznatý (87) a slunéčko východní (100). Dobrovolníci také často zaznamenali lupinu mnoholistou a husici nilskou. Na evropské úrovni byl nejčastěji zaznamenán invazní dub červený, následoval pajasan žláznatý a slunéčko východní.
Častý výskyt pajasanu a slunéčka v ČR vědce nepřekvapil (na obrázcích). Pajasan se velice snadno šíří, plodný strom produkuje statisíce snadno létavých a klíčivých semen. Roste velmi rychle, je nenáročný na půdní podmínky, odolný vůči suchu či zasolení a za jednu sezonu po vyklíčení je schopen dorůst dvoumetrové výšky. Navíc velmi rychle zmlazuje a odnožuje z kořenů, proto je bez použití herbicidů téměř nezničitelný. To vše znesnadňuje jeho likvidaci a pomáhá mu vytlačovat původní druhy. V posledních letech je velmi často k vidění podél silnic a železnic. Ve městech se často šíří i v okolí parků, kam byl původně vysazován.
Získávat data o rozšíření nepůvodních druhů je důležité i s ohledem na plánování případných zásahů. Před několika dny schválila vláda první Akční plán proti šíření invazních druhů, který zahrnuje opatření přispívající k omezení šíření invazních nepůvodních druhů. Zapojení veřejnosti do jejich monitoringu je jednou z klíčových oblastí. Organizátoři Biosmršti proto budou i nadále ve spolupráci s veřejností při mapování nepůvodních druhů pokračovat. Již nyní připravují příští ročník.
