Už popáté se veřejnost po celé České republice zapojí do víkendového mapování nepůvodních druhů rostlin a živočichů známého jako Biosmršť. Akce proběhne od 12. do 14. června 2026 a poprvé se stane součástí celorepublikové osvětové kampaně Týden invazních druhů.
Cílem Biosmrště je zmapovat výskyt vybraných nepůvodních a invazních druhů. Některé z nich jsou zařazeny na takzvaný unijní seznam a Česká republika je proto povinna sledovat jejich výskyt a omezovat jejich další šíření. Právě zde mohou významně pomoci data od veřejnosti.
Do akce se může zapojit každý. Stačí vyrazit do přírody a svá pozorování zaznamenat prostřednictvím bezplatné aplikace nebo webu iNaturalist.org. Ověřené údaje následně využívají vědci, ochranáři i správci krajiny. Data putují do Nálezové databáze ochrany přírody i do mezinárodní databáze GBIF.
„Týden invazních druhů, jehož bude Biosmršť zlatým hřebem, je inspirován podobnými kampaněmi v zahraničí, zejména ve Velké Británii. Jeho cílem je upozornit na rostoucí problém biologických invazí a zapojit veřejnost do jejich sledování,“ říká Jiří Skuhrovec z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC).
Nové druhy pod drobnohledem
Zatímco seznam sledovaných živočichů zůstává beze změny, u rostlin letos přibude několik nových druhů. K nejčastěji sledovaným druhům z minulých let, pajasanu žláznatému a javoru jasanolistému, organizátoři přidali například pavlovnii, katalpu nebo mavuň červenou.
„Pavlovnie i katalpa jsou oblíbené okrasné stromy vysazované ve městech. V posledních letech se ale začínají šířit i mimo místa výsadby. Pozorování z volné přírody nám pomohou zjistit, jak rychle tento proces probíhá a zda bude potřeba přijmout včasná opatření,“ vysvětluje Kateřina Berchová z České zemědělské univerzity v Praze.
Novinky letošní roku
Pavlovnia (vlevo) a katalpa (vpravo)
Mladí jedinci obou druhů jsou si dost podobní, mají bujný růst a velké srdčité listy.
Dají se ovšem od sebe poznat, a to podle měkkosti listů. Pavlovnie je má měkce plstnaté a jakoby nadýchané. Listy katalpy pak po rozemnutí páchnou po myšině. Oba druhy je možné najít v blízkosti výsadeb dospělých stromů, na úpatí zdí či v zanedbaných koutech parků a zahrad.
Výsledky Biosmršti mohou pomoci při regulaci invazních druhů. Ministerstvo životního prostředí postupně vydává zásady regulace druhů zařazených na unijní seznam. Ze čtyř dosud zpracovaných druhů Biosmršť sleduje hned tři – bolševník velkolepý, pajasan žláznatý a klejichu hedvábnou.
Přes 800 ověřených pozorování za jediný víkend
Zájem veřejnosti o projekt rok od roku roste. se do Biosmrště zapojilo více než 200 dobrovolníků, kteří shromáždili přes 800 ověřených pozorování více než 31 sledovaných druhů. Mezi nejčastěji hlášené patřily pajasan žláznatý, slunéčko východní nebo husice nilská.
„Snažíme se vybírat druhy, které veřejnost dokáže v terénu poměrně snadno poznat a které jsou v polovině června dobře viditelné. Mapovat ale mohou lidé samozřejmě celoročně. Právě díky veřejnosti pak získáváme informace z tisíců lokalit po celé republice, včetně míst, kam se odborníci dostanou jen výjimečně. To výrazně rozšiřuje naše možnosti sledovat šíření nepůvodních a invazních druhů,“ říká Pavel Pipek z Botanického ústavu AV ČR.
S určováním druhů pomáhá aplikace iNaturalist využívající rozpoznávání fotografií pomocí umělé inteligence. Začátečníci mohou využít také jednodušší aplikaci Seek, která identifikaci organismů přímo v terénu velmi usnadňuje.
