Není snad jediného z nás, který z vlastní zkušenosti by neznal ten protivný, nepříjemný, někdy až nesnesitelný pocit.
Důrazná, obtížná bolest, která někoho neodbytně a nezbytně provází po celou pouť životem, málokdy na nějakou chvíli neb dobu ulevuje.
Někoho bolí hlava, činíc z nositele svého mučedníka, druhý zase bolení hlavy snáší – skoro o něm nevěda. Tu rozhoduje ráz povahy a tělesného ústrojí člověka a stejnou měrou i jakost takového bolení hlavy.
U většiny z nás, trpících bolestmi i bolením hlavy – význam tohoto nepříjemného pocitu se podceňuje.
„Hlava mne bolí a dost“ – tak usoudí takový trpitel a myslí, že půlgrammem neb grammem antipyrinu, fenacetinu, antifibrinu, migraeninu atd. zažene odpornou bolest.
To není správné. V mnohých případech léky takové nepomohou buď nic, nebo pomohou velmi málo. A dlouhým užíváním účinek léků těchto, i když z prvu jaksi ulevily, úplně přestává.
Poradit se s rozumným, svědomitým lékařem takový sebeléčitel neuzná za vhodná. Bolení hlavy objeviti se může u každého a v každý čas a může býti příznakem nejrůznějších chorob; může býti věrným průvodcem onemocnění nervů, hlavou probíhajících a stejně může provázeti některou nemoc čidel, jich dutin, dále nemoci krve, oběhu krevního, ústrojí zažívacího atd.
Nejřídčeji objevuje se bolení hlavy jako nemoc samostatná (idiopathická). Na lékaři jest, poznati příčinu takového bolení hlavy a dle nálezu pak také zavésti léčení.
Prof. Thomayer sebral kdysi padesát případ, v nichž pacienti jedině na bolení hlavy si stěžovali. O padesát těchto případů dělilo se sedmnáct různých chorob. Faktum toto jistě nepotřebuje poznámky.
Mnoho případ bolení hlavy spočívá na dědičnosti. To platí hlavně o tak zvané migreně.
Někdo trpí bolením hlavy od útlého mládí, jiného ve věku jinošském nebo panenském počala hlava bolet; někoho bolí hlava nepřetržitě, u druhého bolest dostavuje se v kratších neb delších přestávkách.
Po tyfu, chřipce, příjici, střídavé zimnici (malaria), neštovicích, spále, rheumatismu kloubním často bolení hlavy se dostavuje.
U žen mnohdy po několika rychle za sebou následujících porodech dostaví se úporné bolení hlavy.
Ani zaměstnání a životní povolání pacienta, který na bolení hlavy si stěžuje, není lhostejno, právě tak jako ta okolnost, v jakém žije ovzduší neb okolí a v jakých nalézá se poměrech.
Žehlířku, pradlenu neb lakýrníka spíš hlava zabolí než zahradníka, který skoro celý den tráví na zdravém vzduchu, právě tak jako spíš si na bolení hlavy postěžuje úředník, který skoro celý den přikován jest ku svému stolku v dusné kanceláři než důstojník, vesele po cvičišti se probíhající.
I ze sváru a zloby náhle hlava rozbolí a bolí důkladně a dlouho.
Důležitý je dále spůsob živobytí toho, kdo na bolení hlavy si stěžuje. Člověk, který pravidelně svůj život tráví, který denně v určitou hodinu snídá, obědvá, svačí a večeří, který dosti se vyspí, řidčeji uloví bolení hlavy než ten, kdo rád v hostinci neb zábavě si posedí a nedbá na to, jestliže o dvě neb tři sklénky více vypije či nic anebo kdo na to se neohlíží, vykouří-li doutníky dva nebo deset.
Důležité při bolení hlavy je sídlo bolesti čili jinými slovy, kde vlastně bolest v hlavě hlodá. Někdo stěžuje si na bolení hlavy celé, druhý naříká na bolesti ve spáncích, třetí v čele bolest pociťuje aneb důlky oční, témě, týl atd. za sídlo bolesti udává.
Nejrozmanitější je dále druh, spůsob bolesti: Někdo na protivný tlak v hlavě si naříká, někdo zas vrtavé, trhavé, palčivé bolesti v hlavě cítí. Toho bolí hlava chvilku a bolest dostavuje se v delších či kratších obdobích, onoho zase hodiny, dny i týdny bez ustání hlava pobolívá i úporně bolí.
U někoho v určitou dobu denní bolest se dostaví, aby po určité době zase ustala; někomu v noci bolesti hlavy k nesnesení se stupňují – jinému noc zase v bolestech úlevu přináší.
Shýbnutím k zemi, prudkým zakašláním neb kýchnutím, déle trvajícím žvýkáním mnohého z nás značně hlava rozbolí.
U žen často v období čmýry prudké bolení hlavy se objevuje.
Po úrazu druhu jakéhokoliv, který hlavu byl postihl, také hlava více či méně se rozbolí. V lehčích případech bolest tato dříve či později vymizí – někdy však, když poranění bylo vážnější, takové bolení hlavy, třeba jen občasné, památkou po něm zůstává.
U mnohých pacientů důkladné vyšetření oka a určení dobrých a správných brejlí mnohdy okamžitě třeba dlouhotrvající úpornou bolest hlavy zahání.
Onemocněním nervů citlivých, hlavou probíhajících mohou prudké bolesti vznikati, jež mnohdy jmenují nemocní bolením hlavy. Jsou to tak zvané neuralgie (viz Neuralgie nervu trojklaného, neuralgie nervu týlního).
Choroby oka, ucha i nosu velice často zaviňují bolení hlavy různého rázu, trvání a síly.
Po déle trvajícím čtení, psaní, kreslení často hlava rozbolí. Choroby ucha, zvláště středního velmi často bývají příčinou bolení hlavy. Proto je záhodno při každém bolení hlavy dáti si bedlivě obě uši vyšetřiti – nenalezena-li již dříve jiná příčina tohoto bolení.
Vznikla-li tak zvaná mazová zátka z mazu ušního v zevním zvukovodu, velmi často prudké bolesti hlavy vyvolává, které ovšem rychle mizejí, byla-li zátka lékařem vystříknuta.
Podobně i cizí tělesa náhodou neb schválně do zvukovodu zavedená často bolení hlavy působí.
Hnisavý zánět středního ucha mívá bolení hlavy za příznak pouze ve vzácných případech scházející.
Přílišný hluk, hřmotná hudba apod. komu z nás někdy bolení hlavy nezpůsobila? Také chorobné změny v nose zvratně i přímo dovedou vzbuditi bolení hlavy. Polypy nosní, chorobné změny sliznice nosní, katarální i hnisavé, cizí tělesa v nose (hlavně u dětí), která v dutině nosní zduří a zánět v okolí svém spodobují, vdechování příliš vonných neb silně páchnoucích látek – všecky tyto činitelé bolesti hlavy spůsobiti mohou.
Při povšechné slabosti a zvýšené dráždivosti nervové, neurasthenií zvané, málokdy hlavy bolení chybí. Nebývá však zpravidla prudké, nesnesitelné. Na těžkou hlavu, na tlak uvnitř lebky v případech takových nemocní žalují.
Šimrání, svědění na kůži hlavy při neurasthenickém bolení hlavy není žádnou vzácností.
Bolení hlavy při neurasthenii bývá namnoze trvalá. Chvíle úlevy nastávají někdy, když nemocný něco byl požil. Ale po několika hodinách bolest vrací se zas a zase. Někdy chudokrevnost, jsouc prvotnou příčinou neurasthenie, dobře vysvětluje bolení hlavy při ní.
Hysterické bolení hlavy jest ve většině případů pravým typem: nemocní líčí bolest tu, jakoby hřeb nějaký buď v krajině temenní neb nad záhlavím do lebky jim vnikal – a dobře jest nazván pocit ten hřebem hysterickým.
Po vyléčení hysterie samozřejmě i hysterické bolení hlavy mizí. Také při vodnatelnosti povrchu mozku a komor mozkových často silné bolení hlavy se vyskytuje. Podobně zánět blan mozkových původu jakéhokoliv odpovídá se vždy bolením hlavy někdy tak úporným, že nemocní, dokud jsou při vědomí, často jedině na tuto bolest si stýskají.
U nádorů mozkových, zvláště když jsou v začátcích, bolení hlavy bývá mnohdy jediným příznakem. Jest pak stálé – ani v noci neulevujíc a nemocného ze spánku budíc. Dle sídla bolesti nedá se však nádor určiti – poněvadž při nádorech mozkových bolest zpravidla rozšiřuje se po hlavě celé.
O jednom způsobu bolení hlavy jest šířeji se rozhovořiti – o migréně.
Migréna je bolení hlavy, zachvacující zpravidla jednu polovinu lebky v záchvatech různého trvání a bývá onemocněním velice tvrdošíjným a dlouho trvajícím.
Ve velké většině případů postihuje prý naše něžné pohlaví. Snad proto, že naše dámy každé bolení hlavy jmenují migrénou.
Vlastní migréna je nemoc dosti vážná, častěji, jak dokázáno bylo, u žen se objevuje, u mnohých pouze a pravidelně v době čmýry.
Migréna je dědičná – aspoň v mnohých případech - v jiných pak zase objevuje se u osob, jichž rodiče jinak nervově byli choří (padoucnice, neurasthenie, hysterie apod.).
I spůsob života v našem století, různá zaměstnání, duševní námaha atd. dovedou migrénu vyvolati.
Migréna vyskytuje se v záchvatech, které opakují se po přestávkách delších či kratších. Často záchvat takový opovídá celá řada rozličných příznaků; nemocní bývají zemdlení, na duchu skleslí, cítí povšechnou slabost, nechce se jim pracovati. Někdy – a to dosti často, dostaví se těžkosti od žaludku, nemocní mají mrazení, hučení v uších, jiskří se jim v očích – dlouho a ustavičně zívají, nezřídka i bolesti v krajině žaludeční pociťuje.
Pak teprve přichází bolest hlavy – z počátku co tlak a těžkost hlavy se opovídajíc. Brzy však mění se v bolest bodavou, palčivou, mnohdy tou měrou se zvětšujíc, že stává se takměř nesnesitelnou.
Stav tento u každého nemocného trvá nestejně dlouho. Zpravidla po záchvatu, kratší neb delší dobu trvajícím dostavuje se silné krvácení, po němž nastává rychlá úleva.
Migréna bývá častěji levostranná a zpravidla omezuje se bolest při ní na krajinu spánkovou a nad okem jedné strany.
Migrenou trpící, dovede-li záchvat v čas vytušiti, včasným opatřením (ústraní, klid) záchvat dovede zvrátiti a snesitelnějším učiniti.
Žádný lidský věk migréna nešetří. V mládí mnohdy začíná a oběť svou do pozdních let života trýzní.
Po padesátém roce však, zvláště u žen po úplném vymizení čmýry záchvaty migrény jsou mnohem řidší a mírnější – a často také úplně mizejí.
Příčiny migrény jsou různé. Dědičnost, dna, rheumatismus, chudokrevnost, blednička, spála, tyf, střídavka atd. Jindy po rozčilení, zlosti, po silných dojmech smyslových, hlavně zraku, čichu a sluchu migrena se objevuje. Také po výstřednostech ve sféře požitkové (pivo, víno, tabák) i pohlavních není migréna žádnou vzácností.
Nejnověji dokázáno pak, že i při počasných chorobách ústrojí zažívacího a jater, dále při zácpě migréna se objevuje stejně jako při onemocnění dutiny nosní, čelní i čelistní.
Správnou životosprávou a rozumným zakročením lékaře dá se však migréna v mnohých případech když ne vyléčiti, tak aspoň zmírniti a snesitelnou učiniti.
Jakýkoliv úraz lebky za následek má bolení hlavy; rheumatismus svalů lebních snadno může kohokoliv stihnouti a důsledkem jeho je bolení hlavy – ale mnozí nemocní dobře rozpoznají, že bolest ta bývá vázána na povrch lebky, ne k nitru jejímu.
Při změnách oběhu krevního v mozku není bolení hlavy žádnou vzácností. Málo krve v mozku stejně působí bolení hlavy jako krve mnoho. Buď pak mnoho krve do hlavy přitéká, neb odtok její z hlavy z příčin jakýchkoliv je stížen.
Návaly krve k hlavě vyvolávají různí činitelé. Rozčilení, silné dojmy, radost, žalost, lítost, bolest, strach, nemírné jídlo i pití, nemírné kouření, různé otravy (alkohol, chloroform, aether) – vše to příval krve k mozku spůsobiti může. Odtok krve z hlavy pak stížen bývá obyčejně u srdečních vad a nejrůznějších nemocí plic.
Nedokrevnost mozku povstati může při nedokrevnosti těla povšechné, dále po velkých ztrátách krve, u žen po silných krvotocích po porodech, potratech atd., a často silné a úporné bolení hlavy vyvolává.
Také při zkornatění cév v těle a mozku může povstati porušení oběhu krve v mozku s bolením hlavy spojené. Zvýšením tlaku krevního pak u nemocných takových snadno může se přihoditi, že taková zkornatělá céva v mozku prasknuvši, mrtvici způsobuje.
Proto člověk, zkornatěním tepen trpící, musí takovou životosprávu zavésti, při níž zvýšení tlaku krevního v každém případě jest vyloučeno. (Péče o pravidelnou stolici je nutna, nemocný nesmí se shýbati atd.).
U mnohých nemocí celkových objevuje se také bolení hlavy i omezíme se pouze na jich vyjmenování.
Jest to chudokrevnost, blednička, bělokrevnost, cukrovka, zánět ledvin, u něhož bolení hlavy často bývá jediným příznakem.
Proto nutno vždy při každém podezřelém bolení hlavy dáti vyšetřiti moč – mnohdy hravě příčině tohoto bolení hlavy přijdeme na stopu.
Choroby žaludku, různé katary apod. s bolením hlavy často vystupují; je dále známo, že mnozí lidé z hladu bolení hlavy dostanou. Jiní ze zácpy, průjmů a katarů střevních. Podobně při městkách či haemorrhoidech i různých hlístech a cizopasnících lidského střeva o bolení hlavy slýcháváme.
Při nemocech nakažlivých bolení hlavy buď je předzvěstí neb průvodcem choroby, jsouc ve většině případů vyvoláváno horečkou, nemoce ty provázející.
U příjice, zvláště u pozdních jejích forem bolení hlavy není žádnou vzácností, jsouc úpornější v noci než ve dne.
Při různých otravách také bolení hlavy se vyskytuje, prudkých i počasných. Vdýchání kysličníku uhelnatého, uhličitého, siřičitého, sírovodíku – ether, alkohol, anilin, koffein, chloroform, karbolová kyselina, morfium, nikotin aj. v bolení hlavy budí.
Z otravy počasných otravy rtutí, olovem, arsenem, jodem atd. prudké a dlouhotrvající bolení hlavy za příznak mívají.
Konečně i při nemocech duševních bolení hlavy málokdy scházívá.
Z vylíčeného patrno, jak lehkomyslný je ten, kdo maje bolení hlavy, na lehkou váhu bolest tuto béře a požíváním různých medikamentů bolest tuto chce zahnati.
Radím upřímně a důtklivě: Při každém bolení hlavy obraťte se k lékaři – neboť nevíte, co jest příčinou tohoto bolení.
A včasné zakročení již tolika lidem život a zdraví zachránilo – a mnozí zase zemřeli, třeba že choroba jich počala nepatrným bolením hlavy…
