Burzy už nevěří, že bude válka. Minulý týden nejvíce posílil rubl

Komentář Lukáše Kovandy

Světové burzy ani v uplynulých dnech nepropadly žádné panice z možné rusko-ukrajinské války. Tím pádem nyní, když se rýsuje vrcholný summit Biden-Putin, jsou rychle ochotny jít i do rizikovějších investic. Ostatně v minulém týdnu to byla ruská měna, rubl, která mezi všemi měnami rozvíjejících se ekonomik zpevnila vůči dolaru nejvýrazněji, o 1,73 procenta, jak vyplývá z dat Bloombergu (viz tabulka níže). Rubl vůči dolaru posílil více než třeba česká koruna, která zpevnila o 1,13 procenta.

Pokud by se burzy války obávaly v rostoucí míře, rubl i koruna, stejně jako měny dalších rozvíjejících se ekonomik, by citelně oslabovaly. Opak je pravdou. Poté, co se v noci na dnešek středoevropského času začal rýsovat vrcholný summit amerického a ruského prezidenta, Joea Bidena a Vladimira Putina, například koruna dále posiluje.

Pochopitelně, burzy jsou v určitém napětí. Například právě rubl je za posledních třicet dní nejrozkolísanější z měn rozvíjejících se trhů. Nicméně burzy jsou stále silněji přesvědčeny, že k plné invazi Ruska na Ukrajinu nedojde. Mnohem spíše bude pokračovat jakási „studená válka“ mezi oběma zeměmi. Což se ovšem už tolik neliší od stavu, který existuje posledních osm let.

Pro Česko je Rusko méně důležitý vývozní trh než třeba Belgie

Případná válka Ruska s Ukrajinou a související sankce by se Česka přímo dotkly jen omezeně, třeba ve formě dražších pohonných hmot.

Česká republika loni do Ruska vyvezla zboží ze 79,6 miliardy korun. Jednalo se o nižší objem vývozu než v letech 2019 a 2020. Objem odpovídal dvěma procentům celkového loňského vývozu z České republiky.

Do Ruska loni Česko vyvezlo menší objem zboží než například do Belgie. Podíl vývozu do Ruska na celkovém českém vývozu se od roku 2015 pohybuje v pásmu od 1,9 (2016) do 2,4 procenta (2020).

Podíl vývozu do Ruska na celkovém exportu z ČR byl v uplynulém desetiletí, tj. v letech 2011 až 2021, nejvyšší v letech 2012 až 2014, kdy přesáhl úroveň tří procent, přičemž v letech 2012 a 2013 se dokonce blížil úrovni čtyř procent.

Význam Ruska jako exportního odbytiště České republiky klesl v souvislosti s ruskou anexí Krymu a souvisejícími sankcemi Západu proti němu a odvetnými protisankcemi Ruska.

Z hlediska dovozu do ČR je Rusko významné zejména jako dodavatel ropy a zemního plynu, i zde však jeho význam mírně klesá, zejména v souvislosti s rozvojem těžby břidličné ropy v USA a možností přepravy zkapalněného zemního plynu rovněž z USA.

Průměrný měsíční obrat českého obchodu s Ruskem přesahoval v letech 2012 a 2013 hodnotu 21 miliard korun, v roce 2016 a pak i v pandemickém roce 2020 klesl pod úroveň třinácti miliard korun. Od té doby se zčásti zotavil, ale nadále zůstává citelně pod úrovní let 2012 až 2014.

V případě započetí rusko-ukrajinské války a uvalení dalších sankcí Západu a protisankcí Moskvy má ruská strana relativně omezené možnosti, jak zasáhnout výrobky dovážené z Česka. Už od srpna 2014 Rusko zakazuje dovoz mléčných a masných výrobků, ryb, ovoce či zeleniny z EU, tedy i z České republiky. Moskva tyto sankce uplatňuje jako odvetu za zmíněné sankce ze strany EU související s anexí Krymu.

Nelze však vyloučit, že české firmy působící v Rusku tam nyní budou ve zvýšené míře čelit například úřední šikaně nebo jiným podobám ústrku. To však nemá žádný makroekonomický význam z hlediska českého hospodářství jako celku.

České hospodářství by ovšem citelně zasáhlo například omezení vývozu zemního plynu či ropy z Ruska, které je však poměrně nepravděpodobné. Z důvodu tranzitní povahy české ekonomiky, ale i z důvodu toho, že by se tak Moskva připravila o značné příjmy z prodeje těchto surovin, a zároveň z toho důvodu, že by se ukázala jako nespolehlivý dodavatel, což by mohlo v Německu dále vystupňovat odpor vůči zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.

Růst napětí na Ukrajině česká ekonomika pocítí spíše nepřímo, třeba prostřednictvím zdražení pohonných hmot nebo oslabení koruny. Bezprostředním důvodem pátečního růstu cen ropy na světových trzích a současně oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje, je právě eskalace napětí na Ukrajině. Zdražení ropy i oslabení koruny se promítlo do toho, že ropa Brent zakončila své páteční obchodování na cenové úrovni přesahující v přepočtu 2000 korun za barel, konkrétně na úrovni 2010 korun za barel. To je v historickém ohlédnutí nezvyklé vysoká cena, které není daleka absolutních maxim za celou historii novodobé ČR.

Ropa zdražuje, neboť obchodníci s ní se obávají, že ruská invaze na Ukrajinu a související nové sankce Západu by ochromily dodávky ruské ropy na světové trhy.

Zdražující ropa je hlavním důvodem růstu cen pohonných hmot v ČR. Benzín v sobotu v Česku vyšel v průměru na 37,33 koruny za litr, vyplývá z dat CCS, což je jeho nejvyšší cena za celé období od konce října roku 2012. Cena benzínu tak včera letos poprvé překonala mnohaletá maxima z listopadu loňského roku. Nafta se nyní v Česku prodává nejdráže za celé období od konce září 2014, litr vyjde na 36,23 koruny.

V případě ruské invaze na Ukrajinu a propuknutí války mezi oběma zeměmi lze čekat citelný nárůst cen pohonných hmot v ČR, v případě benzínu až do blízkosti úrovně 40 korun za litr. Došlo by totiž nejen k růstu dolarové ceny ropy na světových trzích, ale také ke znatelnému oslabení koruny vůči dolaru.

Facebook se na burze propadl tak obrovsky jako žádná jiná firma v historii. Vyplatí se teď nakupovat jeho akcie?

Akcie Facebooku, resp. jeho majitele, společnosti Meta Platforms, přišly začátkem února o 252 miliard dolarů své tržní hodnoty během jediného. Suma 200 miliard dolarů odpovídá 5,4 bilionu korun.

Pro srovnání, hrubý domácí produkt České republiky má dle nejnovější prognózy tuzemského ministerstva financí činit přibližně 6,6 bilionu korun. Akcie majitele Facebooku tak 3. února přišly o hodnotu odpovídající přibližně 82 procentům veškerého zboží a služeb, které se za celý letošní rok v Česku vyprodukují.

Propad tržní hodnoty o 252 miliard dolarů je vůbec největší ztrátou tržní hodnoty během jediného dne kterékoli z burzovně obchodovaných společností kdekoli ve světě.

Majitele Facebooku drtí předpověď hospodářského výsledku za první letošní čtvrtletí, která investory rozčarovala, neboť dalece zaostala za jejich očekáváním. Projevuje se v ní zejména stagnující vývoj uživatelské základny i stále dravější konkurence ze strany čínské sociální platformy TikTok.

Otázkou ale je, zda akcie firmy nevyklesaly již tak nízko, že se je vyplatí nakupovat. Od 3. února totiž dále zlevnily, až na páteční uzavírací cenu zhruba 206 dolarů. Ta je nejnižší od května 2020, tedy od doby prvního úderu pandemie.

Akcie Facebooku je nyní prozíravé přiměřeně nakupovat. Nůžky mezi konsensuální cílovou cenu a skutečnou cenou na burze jsou totiž právě teď rozevřeny do největší šíře v celé historii obchodování akcií Facebooku, resp. Mety, tedy od roku 2012. Jsou tedy nejvýrazněji za celou dobu svého obchodování podhodnoceny v porovnání s expertními odhady.

Samozřejmě, i experti se pletou. Ostatně po celou dobu obchodování akcií Facebooku, resp. Mety převyšuje konsensuální cílová cena tu skutečnou. To je známý fakt, že experti – tedy akcioví analytici – mají sklony k přílišnému optimismu. Ve skutečnosti to totiž jsou spíše marketingoví pracovníci bank, makléřských firem či fondů, jejichž hlavní úkol spočívá v nahánění drobných investorů k investování. Nebo alespoň v tom jej od něj neodrazovat. Pokud budou tuze pesimističtí, drobní investoři se do investování nepohrnou, fondy, banky, a makléři nebudou mít svá „fíčka“ a akciový analytik přijde o svůj džob.

Jenže ani akcioví analytici nemohou se svými odhady zcela „ulítnout“. To by jim pak nevěřil už vůbec nikdo, dokonce ani „retail“ ne. Takže jejich odhady přece jenom nějakou vypovídací hodnotu mají – pokud je tedy člověk náležitě upraví tak, že se na ně podívá bez růžových brýlí většiny akciových analytiků. Facebook, resp.

Meta je jednou z analyticky vůbec nejbedlivěji a nejintenzivněji sledovaných firem světa. Nůžky na Facebooku jsou rozevřeny do takové šíře, že i po sundání růžových brýlí zůstává poměrně dobrá naděje, že nyní lze dlouhodobě příznivě – tedy ve slevě – „nakupovat pokles“.

Trh zkrátka až příliš negativně, jak bývá jeho zvykem, reagoval na roj špatných zpráv, který se nyní kolem Facebooku objevil. Tak přehnaná reakce, „přestřelení“, je podle všeho nepodložená právě i po sundání růžových brýlí. (21.2.2022)