Bytové domy čeká nutná technologická změna. Blíží se poslední rok pochůzkových odečtů, spotřeba energií bude viditelná online

Měření energií v bytových domech prochází zásadní proměnou, od roku 2027 totiž začne platit povinný přechod k dálkovým odečtům. Na trhu proto roste poptávka po jednotném řešení, které dokáže sbírat a zobrazovat data z různých typů měřidel bez ohledu na to, jakým komunikačním rozhraním jsou vybavena. V každém bytovém domě běžně fungují i desítky takových přístrojů, často s odlišnými technologiemi pro přenos a zpracování dat.

Správa měření v bytových domech bývá složitá – různá zařízení používají rozdílné komunikační technologie, a data si tak předávají rozdílnými způsoby.  Popularitu na českém trhu si tak v posledních dnech získává řešení, které tento proces výrazně zjednodušuje. Jednotné serverové prostředí dokáže přijímat, zpracovávat i zobrazovat data z libovolného typu měřidla – správci domů i koncoví odběratelé tak mají okamžitý přehled o aktuální spotřebě, a můžou reagovat třeba na neobvyklé výkyvy.

Ochrana dat i při dálkových odečtech

Odborníci upozorňují na to, že pochůzkový odečet už pomalu začíná být historii, nejpozději od 1. ledna 2027 začne platit povinnost dálkového odečtu vodoměrů na teplou vodu, indikátorů na radiátorech a měřidel tepla. „Data budou muset být viditelná prakticky online. Odpadne tak situace, kdy pracovník musel chodit po objektu s laptopem nebo s notebookem,“ popisuje Petr Holyszewski, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která se věnuje službám v oblasti technického zařízení budov.

Výrobci a provozovatelé měřičů energií se proto začínají situaci přizpůsobovat a vyvíjí technologie, které umožňují sběr dat a jejich vizualizaci na jednom místě. „Cílem bylo vytvořit systém, který dokáže sjednotit datové přenosy napříč různými technologiemi a typy měřidel. Naše řešení ENBRA Connect propojuje měřicí techniku s centrálním úložištěm dat a poskytuje zákazníkům aktuální informace o spotřebě bez nutnosti fyzických odečtů,“ dodává Holyszewski.

Všechny tyto technologie podléhají směrnici GDPR z roku 2014. Zařízení šifruje data už na úrovni samotných měřidel, a dešifruje až na serveru. Tok informací tak zůstává kompletně bezpečný. „Zejména údaje z vodoměrů jsou citlivými osobními údaji a tomu odpovídá systém zabezpečení. Ten je řešený nejčastěji pomocí šifrování přímo v zařízení, zabezpečeného datového tunelu nebo prostřednictvím mobilních operátorů,“ dodává Holyszewski.

Jeden systém pro všechna měřidla

Podle Holyszewského je největší výhodou centrálního systému jeho univerzálnost. „Dokáže pracovat se všemi běžnými měřidly – od vodoměrů, přes měřiče tepla a indikátory až po elektroměry či plynoměry. Naše řešení je tak možné využít jak v nových instalacích, tak při modernizaci starších systémů založených na pochůzkových odečtech,“ upřesňuje odborník.

Jednotný systém navíc podporuje různé technologie přenosu dat – Wireless i drátový M-Bus, LoRaWAN nebo Narrowband IoT. Zatímco tradiční Wireless M-Bus umožňuje bezdrátový odečet z jednotlivých měřidel, drátový M-Bus dnes nachází využití hlavně v objektech s už existujícími kabelovými instalacemi. LoRaWAN využívá nízkoenergetický přenos v nelicencovaném pásmu a hodí se pro větší objekty i externí připojení, Narrowband IoT zase nabízí stabilní dálkový přenos a je vhodný třeba pro tepelná měřidla na patách objektů.

„Díky těmto možnostem tak můžou správci domů nejen sledovat spotřebu, ale třeba taky plánovat údržbu, identifikovat poruchy nebo optimalizovat provoz objektu. Systém taky umožňuje export dat do dalších aplikací, což se hodí pro rozúčtování nákladů nebo energetický management,“ vysvětluje Holyszewski. (10.11.2025)