Candáti se po nočním lovu vracejí domů s překvapivou přesností

Candáti mají své oblíbené noční loviště, kam putují denně několik hodin na vzdálenost až čtyř kilometrů. Před rozedněním se pak cíleně vracejí na stejné místo. Tyto pozoruhodné navigační schopnosti candáta obecného v jeho přirozeném prostředí popsali v nové studii vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Pomocí nejmodernějších sledovacích metod ukázali, že tento sladkovodní predátor se dokáže i za tmy a nízké viditelnosti opakovaně s vysokou přesností vracet na známé denní odpočinkové místo.

Candát obecný patří mezi běžné dravé ryby našich vod, jeho prostorové chování v přirozeném prostředí však zůstávalo jen málo prozkoumané. Navigační schopnosti ryb se dosud detailně studovaly především v laboratorních podmínkách nebo u mořských migrujících druhů, jako jsou lososi či úhoři. Nová studie vědců z Biologického centra AV ČR právě publikovaná v odborném časopise iScience však ukazuje, že i candáti mohou mít mnohem vyspělejší orientační schopnosti, než se dosud předpokládalo.

Výzkum probíhal v údolní nádrži Římov na Českobudějovicku, kde vědci několik měsíců sledovali pohyb dospělých candátů pomocí vysokorozlišovací akustické telemetrie. Tato metoda umožňuje zaznamenávat polohu ryb v krátkých časových intervalech a detailně rekonstruovat jejich pohybové trasy.

Sledovaní jedinci po několik měsíců odpočívali přes den na jednom stabilním místě. Za soumraku se vydávali na noční lovecké výpravy, které vedly do míst vzdálených stovky metrů až několik kilometrů. Nejzajímavější bylo chování ryb během návratu. Candáti často namířili k odpočinkovému místu již na začátku návratové trasy, a to i ze vzdálených částí nádrže. Jejich trasy byly poměrně přímé a efektivní, vedly jak podél břehů, tak volnou vodou. Data navíc ukázala, že jeden ze sledovaných jedinců opustil hlavní odpočinkové místo na více než měsíc, ale poté se k němu znovu s vysokou přesností vrátil.

„Překvapilo nás, že candáti dokázali zahájit návrat správným směrem i ze vzdálených částí nádrže a často za nízké světelné intenzity. To naznačuje, že jejich pohyb není náhodný, ale že si v prostředí uchovávají informaci o důležitých místech,“ říká Milan Říha z Biologického centra AV ČR.

Výsledky naznačují, že candáti mohou při pohybu v nádrži využívat prostorovou paměť a cílenou orientaci. Přesný mechanismus však zatím není známý. V úvahu připadá kombinace různých smyslových informací, například kompasová orientace, paměť různých struktur prostředí, hloubky, zvuku nebo dalších orientačních podnětů.

Podle autorů výsledky otevírají nové otázky o tom, jak ryby v přirozeném prostředí vnímají prostor, jak si pamatují důležitá místa a jaké informace využívají při návratu. Navazující výzkum navíc naznačuje, že candát nemusí být jediným sladkovodním druhem s takto vyspělými orientačními schopnostmi.

Popis animace: Pohyb jednoho candáta obecného v nádrži Římov během několika dní (1. – 6.7.2017). Přes den se zdržoval na stabilním odpočinkovém místě, v noci podnikal výpravy po nádrži a před rozedněním se opakovaně vracel zpět.

FOTO: Jiří Peterka (22.6.2026)