Ceny potravin prorostou, budou totiž chybět hnojiva

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

Stále nevíme, jak dlouho ještě bude trvat aktuální konflikt na Blízkém východě, ale už můžeme počítat se zdražením prakticky všeho. Výjimkou nebudou ani potraviny. Zatímco pozornost se soustředí především na energetické trhy, můžeme si začít všímat i dalších statků mezinárodního obchodu. Chybět by totiž měla klíčová hnojiva pro potravinářský průmysl. Blízký východ hraje klíčovou roli v produkci i distribuci hnojiv, zejména těch dusíkatých, jako je amoniak a močovina, jejichž výroba je silně závislá na zemním plynu. Region je zároveň zásadním logistickým uzlem – významná část světového obchodu s hnojivy prochází strategickými námořními trasami, zejména Hormuzským průlivem.

A nejedná se o malá čísla. Zhruba třetina světových námořně přepravovaných hnojiv prochází Hormuzským průlivem a státy regionu tvoří 13 % globálního exportu dusíkatých živin a 9 % fosfátových živin. Zároveň dle dat UNCTAD platí, že 67 % hnojiv vyvážených z oblasti Perského zálivu po moři tvoří močovina. Současný konflikt tyto toky výrazně narušil, což vede k výpadkům v dodávkách i k růstu nákladů na dopravu. Vyšší pojistné, přesměrování lodí a celková nejistota v regionu se promítají do rychlého růstu cen hnojiv na globálních trzích. Tento nabídkový šok přichází v mimořádně citlivé období. Farmáři na severní polokouli vstupují do jarní fáze setí, kdy poptávka po hnojivech tradičně kulminuje. V prostředí rostoucích cen a nejisté dostupnosti jsou producenti nuceni přizpůsobit své chování. Ekonomická teorie i zkušenosti z minulých krizí ukazují, že farmáři v takové situaci omezují použití hnojiv, přecházejí na méně náročné plodiny nebo redukují rozsah osevu. Všechny tyto reakce vedou k poklesu výnosů, zejména u klíčových komodit, jako jsou pšenice, kukuřice či rýže. S časovým zpožděním 2-3 měsíců budou nejspíš o několik procent zvyšovat ceny průmyslových výrobců a následně se to projeví v růstu cen spotřebního koše.

Hnojiva jsou zásadním faktorem zemědělské produktivity a jejich omezené využití vede k nižší produkci na hektar. V březnu 2026 v důsledku konfliktu vzrostly ceny granulované močoviny na Blízkém východě téměř o 20 % oproti únoru. Globální ceny hnojiv mohou v 1. pololetí 2026 v průměru zůstat o 15–20 % výše, než před krizí. Slabší sklizně v následujících měsících pak utahují globální nabídku potravin a vytvářejí tlak na růst cen. Na rozdíl od energetických šoků, které se do spotřebitelských cen promítají relativně rychle, má tento mechanismus charakter opožděné inflační vlny. Plné dopady se tak pravděpodobně projeví až v průběhu druhé poloviny roku 2026 a mohou přetrvat i v roce následujícím.

Současná situace je často přirovnávána k šoku vyvolanému válkou na Ukrajině v roce 2022. V obou případech hrála hnojiva významnou roli při růstu cen potravin. Aktuální krize však může být komplexnější a potenciálně závažnější. Na rozdíl od roku 2022 dochází k současnému narušení energetických trhů, hnojiv i klíčových dopravních tras. To zvyšuje systémové riziko, protože dochází k souběžnému zásahu několika vzájemně propojených trhů. (7.4.2026)