ČEPS řešila velký výpadek elektřiny, dodávky obnovila během několika hodin

V důsledku pádu fázového vodiče došlo dnes, 4. července 2025, krátce před 12:00 k odpojení vedení V411 přenosové soustavy a následně k výpadku šestého bloku elektrárny Ledvice. V důsledku těchto výpadků došlo k přetížení vedení V208 a k odpojení vedení V401 v rozvodně Krasíkov. Následně nastalo odpojení části přenosové soustavy, což znemožnilo její provoz. Událost postihla 9 stanic přenosové soustavy a výpadky dodávek elektřiny zasáhly Liberecký, Ústecký, Královéhradecký a Středočeský kraj a část Prahy.
Omezena byla výroba přibližně 1 500 MW a spotřeba 2 700 MW. Na základě § 54 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, vyhlásil dispečink ČEPS s účinností od 4. července 2025 od 12:00 stav nouze pro celou Českou republiku. Energetici ČEPS okamžitě zahájili činnosti k obnovení dodávek elektřiny.

Ve 14:00 byly plně uvedeny do provozu rozvodny přenosové soustavy zásobující oblast Prahy (Malešice, Chodov, Čechy střed a Řeporyje). Krátce před 15:00 byly pod napětí uvedeny všechny zbývající rozvodny přenosové soustavy.

Rovněž byly neprodleně zahájeny opravy vedení V411, které byly dokončeny krátce po 22:00. Následně dispečink ČEPS ukončil stav nouze pro celou Českou republiku s platností od 5. 7. 2025 00:00.

Tolik tisková zpráva ČEPS. V následujícím textu přinášíme další informace, které byly v této souvislosti publikovány. Závěr z nich nechť si udělá laskavý čtenář sám.  

*

Hrozí častější blackouty

Zranitelnost přenosových soustav totiž kvůli obnovitelným zdrojům stoupá. Po dubnovém španělském varování je tu nyní i české, se škodami minimálně ve stovkách milionů

Obnovitelné zdroje, z povahy neřiditelné, zásadně přispívají ke zvýšení zranitelnosti přenosových soustav. Do značné míry mohou za dubnový španělský blackout. Zda a v jaké míře mohou za nynější blackout český – jehož škody budou minimálně ve stovkách milionů korun –, se teprve ukáže. Bude to předmětem dalšího vyšetřování. Rizika spojená s obnovitelnými zdroji s jejich rostoucím podílem na energetickém mixu ale tak jako tak stoupají.

Do přenosových soustav v EU bude třeba investovat 22 bilionů korun, aby se dalším blackoutům předešlo, uvedla letos v květnu agentura Reuters na základě expertních stanovisek. To je skoro trojnásobek ročního výkonu české ekonomiky! Postavila by se za takovou suma více než stovka nových jaderných bloků v ceně, jakou slibuje jihokorejská strana při rozšiřování Dukovan. Tyto náklady samozřejmě nakonec zaplatí konečný odběratel – ať už z řad domácností či podniků – v podobě vyššího účtu za energie.

Klíčovým důvodem nutnosti vyšších investic je rozmach obnovitelných zdrojů, které jsou neřiditelné a z evolučního hlediska vývoje energetiky tak v jistém smyslu představují krok zpět. Neřiditelnost, způsobená závislostí na rozmarech počasí, fundamentálně vyvolává vyšší nároky na přenosovou soustavu, která tak vyžaduje zmíněné dodatečné masivní investice, aby se předešlo jejímu kolapsu čili právě blackoutu.

S rostoucím významem fotovoltaik a větrných elektráren rovněž narůstá nutnost záložních zdrojů. A nejen pro případ, kdy zrovna nebude přát počasí. Jde i o to, že zatímco solární a větrné elektrárny vyrábějí stejnosměrný proud, tradiční plynové, uhelné nebo jaderné elektrárny střídavý proud. Jednosměrný proud se převádí na střídavý na standardní frekvenci 50 Hz. Pokud poklesne výroba, síť potřebuje záložní zdroje střídavého proudu. Při poklesu automatické bezpečnostní mechanismy odpojí část výrobních kapacit a pokud je odpojeno příliš mnoho výroben najednou, dojde k blackoutu.

Nároky na soustavu navíc zvyšuje růst poptávky po elektřině, který je poháněn například dotační podporou elektromobility. Dotačně se samozřejmě masivně podporují také samotné obnovitelné zdroje a výroba elektřiny z nich.

Již tak předlužená EU se tedy skutečně prodotovává k blackoutům – jinými slovy, na dluh si kupuje blackouty. To vše v době, kdy největší světový znečišťovatel ovzduší, Čína, emitující čtyř- až pětinásobek skleníkových plynů v porovnání s EU, od roku 2020 soustavně hrubě neplní své závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody, zatímco Trumpova administrativa v USA ji zcela smetla ze stolu.

Uvažme, že obnovitelné zdroje jsou z hlediska evoluce energetiky vskutku krokem zpět. Lidstvo dlouho budovalo řiditelné zdroje elektřiny, ale nyní se otáčí – pod vlivem zelené ideologie – k těm neřiditelným. Které ale stejně, právě proto, vyžadují zálohu, zhusta fosilní. Neřiditelnost, tedy závislost na rozmarech počasí, také zvyšuje nároky na přenosovou soustavu. Tedy vyžaduje další obrovské investice. Hrozí, že v EU výsledkem bude hlavně jen všeobecné zdražování, deindustrializace a blackouty, s mizivým příznivým dopadem na klima.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

*

Účinnou ochranou proti blackoutu jsou baterie a decentralizovaná energetika

Rozsáhlý blackout, který postihl Prahu, severní a východní Čechy a další části České republiky, vyřadil z provozu v daných oblastech domácnosti, firmy i hromadnou dopravu. Dle dostupných informací šlo o technickou závadu spojenou s pádem fázového vodiče v rámci přenosové soustavy. Nešlo tedy o problém způsobený obnovitelnými zdroji energie.

„Velký výpadek elektřiny jde na vrub technické chybě na přenosovém vedení. Obdobně jako nedávno ve Španělsku nejde tedy o problém způsobený obnovitelnými zdroji energie. Naopak, zelená energetika ruku v ruce s akumulací energie a digitalizací pomáhá zvyšovat odolnost sítě a je tak součástí energetické bezpečnosti. Klíčem ke stabilním dodávkám je tak decentralizace, která musí jít ruku v ruce s digitalizací,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. „Ocenit je třeba reakci ČEPS i distribučních společností, které rychle obnovily dodávky elektrické energie,” dodává Martin Sedlák.

„Správně navržená sestava vlastních zdrojů energie doplněných o bateriové úložiště může v případě výpadku elektřiny zásobovat domácnost nebo firmu i několik hodin. Moderní technologie pak v takovém případě pomohou nejen zachovat plynulý provoz a komfort života, ale také zamezit potenciálním škodám na zdraví a majetku,” říká Martin Sedlák k možnostem ochrany před výpadky sítě.

Bateriová úložiště podle dat Solární asociace loni doplňovala přes 80 % všech nových domácích střešních fotovoltaik a přes 50 % firemních instalací. Česká republika je zejména v segmentu domácností jedním z nejvýznamnějších trhů v Evropě. Naopak v instalaci velkých baterií využitelných třeba pro poskytování služeb výkonové rovnováhy, Česko potřebuje dohnat rozvoj akumulace způsobený průtahy s implementací evropské legislativy.

Aktuálně je v Česku v provozu přes 2 000 MWh baterií v rezidenčním i firemním sektoru. Podle vládou schváleného plánu NKEP má Česká republika mít v roce 2030 bateriová úložiště o instalované kapacitě 3 500 MWh. Podle studie Energie budoucnosti: Jaké mohou být cesty  české dekarbonizace zpracované Svazem moderní energetiky ve spolupráci s think-tankem Fakta o klimatu by instalovaná kapacita bateriových úložišť mohla být až 5 800 MWh v roce 2030 a 6 800 MWh v roce 2035.

*

V ČR nejde o Blackout

„Nepanikařme a nehledejme rychlá a falešná vysvětlení, nevypadá to ani na nadvýrobu FVE, ani na kyberútok. Zdá se, že ani nedošlo k naplnění definice blackoutu - tedy ke ‚startu ze tmy.‘ Dispečerské zvládnutí situace bych také hodnotil až s odstupem, teď je podstatné rychle probíhající obnovení dodávek elektřiny,“ říká Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.

Dnešní výpadek proudu v Praze a řadě měst ve středních, východních a severních Čechách byl podle ČEPS způsoben výpadkem velmi vysokonapěťového (400kV) vedení z rozvodny Hradec u Kadaně. Vodič podle všeho spadl „z mechanických příčin,“ ostatně Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) již předběžně vyloučil kybernetický útok. S největší pravděpodobností nedošlo ani k přetížení sítě v důsledku vysoké výroby z fotovoltaických elektráren (FVE). 

Jak ukazují data Amper Meteo, poskytovatele meteorologických služeb pro energetiku, vyráběly FVE přes dopoledne jen o málo více, než se čekalo, načež kolem poledne došlo v důsledku oblačnosti na Moravě k výraznějšímu poklesu dodávek do sítě. Naměřené hodnoty výroby z FVE tedy nebyly natolik mimořádné, aby vedly k tak výraznému rozkolísání přenosové soustavy.

Zaznamenaný okamžitý propad zatížení sítě o 30 procent naopak podporuje hypotézu, že došlo k závadě na některém prvku vysokonapěťového vedení, kterým je přes rozvodnu Hradec u Kadaně přenášena elektrická energie z tepelných elektráren Prunéřov a Tušimice II. Podle některých informací přitom k poruše došlo spíše u rozvodny Výškov na Lounsku, do které je také zaústěno 400 kV vedení, a sice z elektrárny Počerady.

*

ČR pomohl PICASSO i bateriová úložiště

„Dnešní výpadek proudu v části České republiky opět poukázal na potřebu moderních energetických řešení, která mohou těmto situacím efektivně předcházet. Akumulace energie prostřednictvím bateriových úložišť hraje klíčovou roli nejen při stabilizaci přenosové soustavy, ale také při zajištění spolehlivého zálohování pro důležité odběratele, jako jsou klíčové společnosti, státní instituce nebo obce.  
Bateriová úložiště umožňují nejen vyrovnávat výkyvy v dodávkách a spotřebě energie, ale také zajišťují energetickou bezpečnost a odolnost v době nečekaných odstávek. Z ekonomického hlediska představují úložiště dlouhodobě výhodné řešení – jejich provozovatelé mohou díky flexibilnímu řízení spotřeby a ukládání energie optimalizovat náklady, snižovat špičkové zatížení sítě a získávat finanční benefity například z poskytování podpůrných služeb pro energetickou soustavu. Bateriové systémy dnes významně podpořily elektrizační soustavu v obou směrech – dopoledne dodávaly chybějící elektřinu a následně, při přebytku, energii akumulovaly.
Je zároveň důležité zmínit, že frekvence se v kritickém okamžiku kolem 12:00 odchýlila jen o 47 mHz, což je plně v mezích normy. Výraznou roli při stabilizaci sehrál mezinárodní systém výměny regulační energie aFRR, známý jako PICASSO, díky němuž bylo možné exportovat až 1200 MW – výkon srovnatelný s jedním blokem jaderné elektrárny Temelín. Pro další rozvoj obnovitelných zdrojů a decentralizované energetiky je proto zásadní posilovat přeshraniční propojení, která v takových situacích hrají klíčovou roli.
Události, jako je dnešní výpadek, jsou dalším impulsem, proč je nezbytné urychlit rozvoj moderních technologií a investice do akumulace energie a chytrých řešení. Na své si ale přišli i naši zákazníci z řad provozovatelů solárních elektráren, kteří dnes díky našemu dálkovému řízení přispěli ke stabilizaci sítě – byli jsme schopni jejich výrobu v kritický moment snížit a tím pomoci soustavě. Solar Global Energy je připravena přispět svými zkušenostmi a řešeními k tomu, aby se naše energetická infrastruktura stala spolehlivější, udržitelnější a lépe připravená na budoucí výzvy,“ říká Petr Foitl, CEO Solar Global Energy.

*

Blackout v létě ukazuje slabá místa elektrické sítě a nutnost investic

Dnešní rozsáhlý výpadek elektřiny v Praze a částech severních Čech jasně ukázal, že jak je energetická soustava citlivá na výkyvy ve výrobě, spotřebě ale i distribuci elektřiny. Letní měsíce sice působí klidněji, ale právě tato zdánlivá pohoda skrývá citlivou nerovnováhu mezi výrobou elektřiny a spotřebou. V létě totiž spotřeba vůbec není rovnoměrně rozložená. Zatímco některé domácnosti zejí prázdnotou, protože jejich obyvatelé odjeli na dovolenou, jiné jedou na plný výkon kvůli klimatizacím, bazénům nebo domácím kancelářím. Do toho vstupují i rozdíly ve výrobě. Fotovoltaické elektrárny mohou v létě dodávat do sítě velké přebytky, zatímco v zimě jejich výkon klesá klidně na desetinu.

Pokud pak nastane technická porucha, jako dnes v pražské rozvodně, celá síť se rychle ocitá v kritické situaci. Výtahy stojí, metro nejezdí, tramvaje mlčí a lidé jsou uvězněni tam, kde je právě zastihl výpadek proudu. Letní počasí navíc nepřináší vždy optimální podmínky. Extrémní teploty zároveň zvyšují potřebu chlazení kanceláří, nemocnic a obchodních center, což systém dále zatěžuje.

„Situace zatím není alarmující, ale je silným upozorněním, že je nutné věnovat mnohem větší pozornost záložním zdrojům, flexibilnímu řízení sítí a důkladnějšímu plánování a v neposlední řadě nutnost investic. Nejen v zimě, ale po celý rok”, uvádí Martin Pacovský, investiční ředitel fondu ARETE Energy Transition.

*

Bateriové úložiště? Investice, která se vyplatí při blackoutu i mikro výpadcích

Hrozby spojené s energetickými výpadky už nejsou jen hypotetickým scénářem, což potvrzuje dnešní aktuální situace v ČR. Od drobných přerušení napájení až po rozsáhlé blackouty – výpadky elektřiny mohou mít vážné důsledky pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. Právě proto stále více subjektů investuje do bateriových úložišť energie. Jejich hlavní výhoda? Okamžitá připravenost k zajištění chodu i v případě, že se rozvodná síť zcela odmlčí.

Klíčová ochrana pro dobu, kdy zhasne vše

Bateriové úložiště energie (tzv. BESS) slouží především jako záloha pro případ výpadku dodávek ze sítě. A právě v krizových situacích, jako je blackout, kdy je běžné zásobování elektřinou přerušeno na hodiny či dny, může jít o klíčový rozdíl mezi zvládnutím situace a kompletním kolapsem provozu. Díky bateriím je možné zajistit nouzový chod osvětlení, IT technologií, bezpečnostních systémů, zdravotnických přístrojů či zásobování vodou.

„Pro firmy, obce nebo nemocnice je to otázka kontinuity služeb, bezpečnosti a někdy i lidských životů. Pro domácnosti pak často otázka pohodlí, tepla, vody nebo možnosti komunikace v době výpadku,“ upozorňuje Pavel Bursa ze společnosti Resacs.

Výpadek na sekundy? Pro průmysl i domácnosti může znamenat problém

Vedle rozsáhlých blackoutů jsou běžnou realitou také tzv. mikro výpadky – krátké přerušení napájení trvající vteřiny nebo jen zlomky sekund. A přesto mohou způsobit vypnutí serverů, restart výrobních linek nebo ztrátu neuložených dat. Bateriové úložiště dokáže reagovat okamžitě, bez zpoždění, a taková přerušení plynule překlenout.

Výhoda pro ty, kdo chtějí být soběstační

V kombinaci s obnovitelnými zdroji – typicky fotovoltaikou – navíc umožňuje bateriové úložiště přejít do tzv. ostrovního režimu. Tedy být zcela nezávislý na distribuční síti. To je výhodné nejen v krizových situacích, ale i z hlediska dlouhodobé energetické soběstačnosti a úspor.

Nejen pro firmy, ale i pro domácnosti

Zatímco dříve byla podobná zařízení výsadou velkých firem, dnes už existují kompaktní bateriové systémy i pro rodinné domy. Umožňují využívat vlastní solární energii i po západu slunce, chrání spotřebiče a poskytují jistotu, že ani v době výpadků nezůstane domácnost ve tmě a bez proudu.

Energetická jistota budoucnosti

„V době rostoucí závislosti na elektřině a zvýšených rizik spojených s výpadky je bateriové úložiště nejen technologickým řešením, ale i strategickou investicí do bezpečnosti. Ať už jde o mikro výpadky, nebo krizové black outy, jedno je jisté: být připraven se vyplácí,“ dodává Pavel Bursa ze společnosti Resacs. (5.7.2025)