ČEPS řešila velký výpadek elektřiny, dodávky obnovila během několika hodin
V důsledku pádu fázového vodiče došlo dnes, 4. července 2025, krátce před 12:00 k odpojení vedení V411 přenosové soustavy a následně k výpadku šestého bloku elektrárny Ledvice. V důsledku těchto výpadků došlo k přetížení vedení V208 a k odpojení vedení V401 v rozvodně Krasíkov. Následně nastalo odpojení části přenosové soustavy, což znemožnilo její provoz. Událost postihla 9 stanic přenosové soustavy a výpadky dodávek elektřiny zasáhly Liberecký, Ústecký, Královéhradecký a Středočeský kraj a část Prahy.
Omezena byla výroba přibližně 1 500 MW a spotřeba 2 700 MW. Na základě § 54 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, vyhlásil dispečink ČEPS s účinností od 4. července 2025 od 12:00 stav nouze pro celou Českou republiku. Energetici ČEPS okamžitě zahájili činnosti k obnovení dodávek elektřiny.
Ve 14:00 byly plně uvedeny do provozu rozvodny přenosové soustavy zásobující oblast Prahy (Malešice, Chodov, Čechy střed a Řeporyje). Krátce před 15:00 byly pod napětí uvedeny všechny zbývající rozvodny přenosové soustavy.
Rovněž byly neprodleně zahájeny opravy vedení V411, které byly dokončeny krátce po 22:00. Následně dispečink ČEPS ukončil stav nouze pro celou Českou republiku s platností od 5. 7. 2025 00:00.
Tolik tisková zpráva ČEPS. V následujícím textu přinášíme další informace, které byly v této souvislosti publikovány. Závěr z nich nechť si udělá laskavý čtenář sám.
*
Hrozí častější blackouty
Zranitelnost přenosových soustav totiž kvůli obnovitelným zdrojům stoupá. Po dubnovém španělském varování je tu nyní i české, se škodami minimálně ve stovkách milionů
Obnovitelné zdroje, z povahy neřiditelné, zásadně přispívají ke zvýšení zranitelnosti přenosových soustav. Do značné míry mohou za dubnový španělský blackout. Zda a v jaké míře mohou za nynější blackout český – jehož škody budou minimálně ve stovkách milionů korun –, se teprve ukáže. Bude to předmětem dalšího vyšetřování. Rizika spojená s obnovitelnými zdroji s jejich rostoucím podílem na energetickém mixu ale tak jako tak stoupají.
Do přenosových soustav v EU bude třeba investovat 22 bilionů korun, aby se dalším blackoutům předešlo, uvedla letos v květnu agentura Reuters na základě expertních stanovisek. To je skoro trojnásobek ročního výkonu české ekonomiky! Postavila by se za takovou suma více než stovka nových jaderných bloků v ceně, jakou slibuje jihokorejská strana při rozšiřování Dukovan. Tyto náklady samozřejmě nakonec zaplatí konečný odběratel – ať už z řad domácností či podniků – v podobě vyššího účtu za energie.
Klíčovým důvodem nutnosti vyšších investic je rozmach obnovitelných zdrojů, které jsou neřiditelné a z evolučního hlediska vývoje energetiky tak v jistém smyslu představují krok zpět. Neřiditelnost, způsobená závislostí na rozmarech počasí, fundamentálně vyvolává vyšší nároky na přenosovou soustavu, která tak vyžaduje zmíněné dodatečné masivní investice, aby se předešlo jejímu kolapsu čili právě blackoutu.
S rostoucím významem fotovoltaik a větrných elektráren rovněž narůstá nutnost záložních zdrojů. A nejen pro případ, kdy zrovna nebude přát počasí. Jde i o to, že zatímco solární a větrné elektrárny vyrábějí stejnosměrný proud, tradiční plynové, uhelné nebo jaderné elektrárny střídavý proud. Jednosměrný proud se převádí na střídavý na standardní frekvenci 50 Hz. Pokud poklesne výroba, síť potřebuje záložní zdroje střídavého proudu. Při poklesu automatické bezpečnostní mechanismy odpojí část výrobních kapacit a pokud je odpojeno příliš mnoho výroben najednou, dojde k blackoutu.
Nároky na soustavu navíc zvyšuje růst poptávky po elektřině, který je poháněn například dotační podporou elektromobility. Dotačně se samozřejmě masivně podporují také samotné obnovitelné zdroje a výroba elektřiny z nich.
Již tak předlužená EU se tedy skutečně prodotovává k blackoutům – jinými slovy, na dluh si kupuje blackouty. To vše v době, kdy největší světový znečišťovatel ovzduší, Čína, emitující čtyř- až pětinásobek skleníkových plynů v porovnání s EU, od roku 2020 soustavně hrubě neplní své závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody, zatímco Trumpova administrativa v USA ji zcela smetla ze stolu.
Uvažme, že obnovitelné zdroje jsou z hlediska evoluce energetiky vskutku krokem zpět. Lidstvo dlouho budovalo řiditelné zdroje elektřiny, ale nyní se otáčí – pod vlivem zelené ideologie – k těm neřiditelným. Které ale stejně, právě proto, vyžadují zálohu, zhusta fosilní. Neřiditelnost, tedy závislost na rozmarech počasí, také zvyšuje nároky na přenosovou soustavu. Tedy vyžaduje další obrovské investice. Hrozí, že v EU výsledkem bude hlavně jen všeobecné zdražování, deindustrializace a blackouty, s mizivým příznivým dopadem na klima.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
 velká.jpg)