Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Za poklesem jsou ekonomické krize, stárnutí obyvatelstva i změna přístupu ke zdraví
Loni Češi zkonzumovali tak málo cukru a vypili tak málo alkoholických nápojů jako už dlouho ne. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil ČSÚ. Jde o příznivý vývoj, neboť jak cukr, tak alkohol představují látky, které zdraví člověka zrovna dvakrát nesvědčí. Aby bylo možné definitivně konstatovat, že Češi markantně a trendově dále ozdravují svůj jídelníček, bude třeba potvrzení příznivého vývoje v dalších letech.
V přepočtu na osobu Češi loni vypili 156 litrů alkoholických nápojů. To je nejméně od roku 1967. V přepočtu na čistý líh činila jejich konzumace 8,9 litru, což je nejméně „jen“ od roku 1990. I tak však lze tedy konstatovat, že Češi loni vypili nejméně alkoholických nápojů a také nejméně čistého lihu za celou dobu existence samostatné České republiky.
Zrovna tak zkonzumovali nejméně cukru za dobu existence ČR, a to 30,8 kilogramu na osobu. Je to nejmenší množství nejen od roku 1993, ale dokonce od roku 1950. V roce 1950 se přitom na území dnešní ČR ještě uplatňovaly potravinové lístky, a to i ty právě na cukr. Přídělový systém skončil v někdejším Československu až v květnu 1953.
Z alkoholických nápojů klesá výrazně spotřeba piva. Loni se jej vypilo 130,5 litru na osobu, což je nejméně od roku 1963. Přitom v rekordním roce, co se konzumace piva týče, 2005, činila jeho spotřeba 163,5 litru. První těžkou ránu zasadila konzumaci piva světová finanční krize, kdy v jejím důsledku klesla spotřeba na 142,5 litru roku 2011. Konzumace „zlatavého moku“ se pak už nikdy nezotavila na předkrizovou úroveň, než jí další ránu zasadila zejména covidová pandemie. Ani z té se už tedy nevzpamatovala.
Ekonomické krize tak mají na konzumaci piva vlastně příznivý efekt, alespoň tedy z hlediska veřejného zdravotnictví. Po uplynulých dvou klíčových krizích – největší hospodářské propady své historie zažila samostatná ČR za světové finanční krize v roce 2009 a pak během pandemie roku 2020 – se spotřeba piva už nevrátila na předkrizovou úroveň.
Byť krize pochopitelně nejsou jedinou příčinou poklesu spotřeby piva a alkoholických nápojů. Roli hraje také proces demografického stárnutí (straší lidé obecně konzumují méně a nezdravé potraviny jim leckdy „zakazuje doktor“), lepší osvěta obyvatelstva ohledně zdravotních rizik potravin a nápojů a jejich složek, nejen alkoholu a cukru, ale i dalších látek, a také změněné vzorce chování nejen u mladé generace stran přístupu k vlastnímu zdraví a konzumaci potravin a nápojů.
Začal poslední „levný čínský adventní čas“ v Česku
Kvůli zavedení cla na levné čínské zásilky si Češi už příští rok připlatí v souhrnu 10 miliard korun, nejhůře zasaženi budou ti s nízkými příjmy
Evropská unie přesně za měsíc, od 1. ledna 2026, zavádí clo na zásilky ze třetích zemích, zejména z Číny, které se mu dosud vyhýbaly. Čechům tak začal „odtikávat“ poslední „levný čínský adventní čas“. Pokud ještě chtějí objednat čínské zboží, aby doputovalo letos, mají nyní posledních několik dní. I tak riskují, že se to nestihne. Chtějí-li jej mít přímo pod stromečkem, riskují ještě citelněji.
Nejvíc od příštího roku kvůli zavedení cla zdraží levné spotřební zboží jako oblečení, elektronika či domácí potřeby, které tvoří většinu dovozů z čínských platforem jako Temu, Shein nebo AliExpress. Tyto balíčky do 150 eur (zhruba 3 600 Kč) dosud nepodléhaly clu, jen DPH a případně poplatku za celní deklaraci (celní deklaraci lze ovšem u nich provést zdarma na webu Celní správy ČR). Osvobození od DPH, a tedy i od poplatku za celní deklaraci, bylo u zásilek do 150 eur zrušeno už v říjnu 2021.
Zrušení celní výjimky od roku 2026 přidá clo nejčastěji v pásmu od 2 do 12 % podle kategorie (např. sportovní obuv má clo 17 %, elektronika 0 až 7 %), plus administrativní poplatek, který bude nejspíše činit paušálně 2 eura. Tento poplatek by měl zahrnovat poplatek za celní deklaraci, který se nyní váže vždy v nenulové hodnotě k zásilkám nad 150 eur.
Výsledkem bude zdražení miliard malých zásilek, nejčastěji v rozsahu od 10 do 50 %. I zboží, které má nulovou celní sazbu, jako jsou například bezdrátová sluchátka, zdraží, a to kvůli zmíněnému administrativnímu poplatku. Takové zdražení se bude týkat vskutku miliard zásilek ročně. Například loni do EU doputovalo 4,6 miliardy takových balíků (hned dvojnásobek počtu roku 2023!), z toho 91 % z Číny. Nárůst cen zasáhne především nízkopříjmové spotřebitele, kteří vyhledávají extrémně levné alternativy.
Studie Copenhagen Economics odhaduje, že pro průměrného online nakupujícího v EU to znamená roční navýšení výdajů o 62 eur (zhruba 1 500 Kč). V Česku letos online nakupuje už zhruba šest milionů lidí ve věku 16 až 75, vyplývá z dat Eurostatu. V online nákupech patří přitom Češi ke špičkám v EU. Mají ovšem stále nižší kupní sílu než obyvatelé řady zemí západní části EU. I tak lze předpokládat, že roční navýšení výdajů bude pro Čechy mírně nadprůměrné v porovnání se zbytkem EU, odhadem 1 600 Kč. V souhrnu tak Češi zaplatí za zboží zejména z čínských e-shopů v příštím roce o takřka 10 miliard korun více než letos.
Mírný, ale měřitelný kladný dopad to může mít i na celkovou inflaci v ČR – v rozsahu 0,1 až 0,3 procentního bodu v roce 2026. Půjde však o jednorázový efekt, který se nemusí přetavit do trvalejšího inflačního tlaku, takže jej Česká národní banka bude primárně nahlížet právě jako jednorázový a svoji měnovou politikou reagovat až na jeho případné trvalejší promítání do úrovně hladiny spotřebitelských cen v ČR.
U některých druhů zboží, zejména velmi levného, hrozí zdražení v násobcích původní ceny. Například ochranné sklo na mobil za 50 korun může zdražit až na více než trojnásobek, 167 Kč. U dražších položek, jako jsou třeba některé typy elektroniky, cenová výhodnost čínských e-shopů ovšem přetrvá i po zavedení cla a administrativního poplatku. Pokud například bezdrátová sluchátka mají zdražit jen o zhruba deset procent, není zdražení takové, aby od jejich dalšího nákupu české zákazníky kompletně odradilo.
Lze čekat v souhrnu snížení poptávky nejčastěji v rozsahu jen nižších desítek procent, u některých druhů zboží ovšem ani to ne. Čínské e-shopy navíc mohou reagovat intenzivnějším budováním skladů přímo v EU, aby se tak clu vyhnuly nebo jeho dopad minimalizovaly.
Čínské platformy jako Temu a Shein už investují do evropských skladů, jimiž clo u malých zásilek obejdou. Zboží bude dováženo ve velkém a distribuováno uvnitř EU už bez cla. Příkladem je i AliExpress s centrem v Jenči u Prahy. Ovšem pozor: dojde ke snížení ceny díky levnější dopravě a obejití cla, ale vytvoří se tlak na její zvýšení o 5 až 10 %, a to kvůli vyšším skladovým nákladům.
Po zavedení cla však Češi také budou bedlivěji hlídat, zda nejde o padělky, kterými jsou čínské e-shopy zvláště poslední dobou pověstné – parazitují i na českých značkách, jako je Škoda Auto, Jawa, Kofola či Sparta Praha, a to třeba zneužitím jejich loga. To může dále omezit poptávku po zboží z čínských e-shopů, které už do letoška stihli připravit své české konkurenty o zhruba 15 % tržeb v ČR.
Celkovým výsledkem bude zřejmě smíšený efekt: nastane částečný přeliv k českým e-shopům (nejvýše o 10 až 15 %), ale celkově dojde ke snížení spotřeby o 5 až 10 % v segmentu levného zboží. Nízkopříjmoví spotřebitelé totiž sníží své nákupy celkově, kvůli rozpočtovým tlakům, jimž budou nově čelit.
Vanilkové rohlíčky jsou v obchodech až zhruba 11krát dražší, než na kolik vyjde jejich domácí příprava
Ta, včetně energií, letos meziročně reálně zlevnila o 2,5 %
Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram.
Dané ceny platí, vycházíme-li z cen a množství ingrediencí, které jsou třeba na výrobu kilogramu rohlíčků. Jde o 340 gramů másla, 150 gramů moučkového cukru, 420 gramů hladké mouky, 160 gramů mletých vlašských ořechů a jednoho osmigramového balení vanilkového cukru. Cena zbylé potřebné ingredience, špetky soli, byla a je prakticky nulová.
Meziročně 340 gramů másla zlevnilo z rovných 80 Kč loni v říjnu a na zhruba 73,60 Kč letos v říjnu. V řádu nižších desítek haléřů v přepočtu na výše uvedená množství pak meziročně zlevnily moučkový i vanilkový cukr a také mouka. Naopak uvedených 160 gramů mletých ořechů zdražilo z 40 na 48 korun.
Uvedené ceny vycházejí převážně ze statistiky ČSÚ, která je doplněna cenami dle loňských a letošních běžných nabídek řetězců.
Zdražení mletých ořechů tak z velké míry kompenzuje zejména zlevnění másla a částečně i zlevnění mouky a obou zmíněných druhů cukru. Meziroční zdražení rohlíčků tak činí 0,8 procenta, což je citelně pod úrovní inflace. Ta letos v říjnu činila 2,5 procenta. Pokud bychom zohlednili pokles cen energií, které jsou k upečení rohlíčků pochopitelně také třeba, je výsledná cena domácí přípravy tohoto druhu pečiva prakticky k nerozlišení od té loňské. Energie v rámci spotřebitelského koše ČSÚ letos v říjnu meziročně zlevňovaly o 3,4 procenta – zahrnuta je elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva.
Lze tedy říci, že reálně, tedy vzhledem k cenovému vývoji všeho ostatního v české ekonomiky, vanilkové rohlíčky letos meziročně zlevňují o zhruba 2,5 procenta – alespoň tedy, co se jejich domácí přípravy týče.
Přitom některé obchody letos nabízejí kilogram rohlíčků třeba i za cenu v rozmezí přibližně od 1000 do 1500 (viz obrázek níže). Zadání výrazu „vanilkové rohlíčky cena kilogram“ do vyhledávače nabídne třeba rohlíčky z pekárny Kabát, prostřednictvím dovážkové služby Roohlík.cz, za takřka 1520 Kč za kilogram, s deklarovanou nulovou cenou přepravy. Kilogramové balení rohlíčků od Grizly.cz vyjde na 1176 Kč. Na Rohlík.cz pak lez objednat i rohlíčky Pappudia, za zhruba 1000 Kč za kilogram.
Uvedené ceny jsou tedy zhruba sedm- až jedenáctkrát vyšší, než odpovídá souhrnu běžných cen všech „rohlíčkových“ ingrediencí v obchodech.
Globální krize Airbusu ohrožuje i české nebe, celoevropsky hrozí nepříjemný dominový efekt
Cestující na Letišti Václava Havla čelí zpožděním, mohou se dočkat odškodnění ve výši stovek eur
V době, kdy jsou miliony lidí uprostřed předvánočního shonu, udeřila ve světovém letectví nečekaná rána: evropský gigant Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u více než 6 000 letadel rodiny A320. Problém? Intenzivní sluneční záření může na velkých výškách poškodit kritická data v systému letového řízení, což by mohlo vést k náhlým poklesům letadla. Co se jeví jako sci-fi scénář, je realita, která už způsobila stovky zrušených letů po celém světě – a čeští cestující nejsou výjimkou.
Krize vypukla po incidentu v říjnu, kdy letadlo JetBlue z mexického Cancúnu do amerického Newarku náhle ztratilo výšku, zranilo se 15 cestujících, a muselo nouzově přistát na Floridě. Vyšetřování odhalilo zranitelnost systému ELAC (ovládá například křídla), který přenáší příkazy od pilota k ovládacím zařízením. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) okamžitě vydala nouzovou směrnici: všechny dotčené stroje musí aktualizovat software ještě před dalším vzletem. Pro většinu letadel to znamená dvě až tři hodiny údržby, ale u starších modelů (asi 900 kusů) je nutná výměna hardwaru, což může trvat dny.
Dopady jsou globální: v USA Delta a American Airlines hlásí zpoždění stovek letů během svátku Dne díkuvzdání, v Austrálii Jetstar zrušila 90 spojů, v Japonsku ANA 65. Indická IndiGo a Air India dokončují úpravy u stovek strojů, ale varují před zpožděními. Maďarský nízkonákladový Wizz Air, s flotilou plnou A320 a silným zastoupením i na pražském Letišti Václava Havla, přiznává, že „některé lety se zpozdí.“
V Evropě létá více než polovina strojů A320, co jich jen na světě je, takže starý kontinent se připravuje na dominový efekt – nutnost bezodkladných aktualizací a oprav naráží na nedostatek mechaniků a dílů, který sužuje letecký průmysl už od covidové pandemie.
V České republice je největším provozovatelem A320 dopravce Smartwings, dominantní aerolinka s více 40 letadly včetně právě problémových airbusů. Přesně tyto stroje – včetně dvou v barvách zanikajících Českých aerolinií (ČSA) – nyní čekají na aktualizaci. Jde zřejmě o desítky kusů letadel. Aktualizace může tedy způsobit zpoždění na klíčových linkách z Prahy, odkud Smartwings obsluhuje destinace jako Paříž, Madrid nebo charterové lety do Středomoří.
Cestující na pražském letišti pociťují dopady celé situace už od včerejška. V pátek došlo na menší zpoždění letu QS 1141 do Paříže, kdy se v kokpitu objevil varovný signál systému. Cestující čekali celou hodinu, než jim najednou oznámili údržbu kvůli „technickému upgradu“. Podobné zkazky se šíří na sociálních sítích: rodiny s dětmi uvízlé v terminálu 1, zrušené spoje do Řecka, kompenzace v podobě voucherů na kávu. ČSA, teď jen stín minulosti, předala Smartwings nejen flotilu, ale i problémy. Ty dva A320 v červenobílém provedení – OK-IOO a OK-IOA – létaly doteď na linkách do Paříže a Madridu. Nyní čekají na řadu v hangáru v pražské Ruzyni, kde mechanici bojují s nedostatkem specialistů.
Nové A220-300, které Smartwings objednal pro ČSA (dva dorazily v prosinci, další v lednu), nejsou dotčeny – ty mají jiné motory a software.
Cestující z Prahy se musí smířit se zvýšeným rizikem zpoždění a nepříjemností, a to nejen pasažéři aerolinky Smartwings, ale i třeba zmíněné nízkonákladové Wizz Air.
Nutno říci, že letadla jsou v zásadě bezpečná i bez aktualizace – riziko se může zhmotnit jen v extrémních podmínkách, jako jsou sluneční erupce. Cestující by se měli připravit na jedno- až dvouhodinová zpoždění, průběžně kontrolovat mobilní aplikace aerolinek, a případně si nenechat ujít kompenzaci: až 600 eur podle EU nařízení, pokud zpoždění nabere přes tři hodiny. Smartwings slibuje, že většinu oprav dokončí do pondělí.
Na spadnutí je výrazné zlevnění elektřiny
I když dnes 28.11. ERÚ oznámí zvýšení regulované složky, domácnosti mohou počítat s úsporou i třeba 23 000 Kč oproti loňsku
Energetický regulační úřad oznámí takzvanou regulovanou část ceny elektřiny i plynu. V říjnu přitom úřad navrhl navýšení dané složky u elektřiny o 2,7 procenta. Domácnosti však už v příštím roce mohou přesto počítat s výrazným snížením své celkové platby za elektřinu. Vznikající vláda totiž slibuje převést poplatek za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. To sice značí potenciální hlubší deficit veřejných financí ČR, nicméně domácnosti by měly pocítit výrazné zlevnění elektřiny.
Například domácnost, která elektřinu využívá ke svícení, vaření a napájení běžných spotřebičů – takže jí spotřebuje tři megawatthodiny ročně – letos platí celkově za elektřinu zhruba 27 600 Kč. Tato platba zahrnuje regulovanou i neregulovanou složku. V příštím roce by při růstu regulované složky o zmíněná 2,7 procenta zaplatila celkově necelých 26 700 Kč. Důvodem snížení oproti letošku je příznivý vývoj v oblasti neregulované složky, který odráží vývoj ceny elektřiny na burze. Jinými slovy, elektřina jako taková – tedy vlastní elektrický proud neboli silová elektřina – zlevňuje a její zlevnění bude citelnější, než jaký má být růst regulované složky.
To ovšem platí, pokud vznikající vláda nezruší uvedený poplatek za obnovitelné zdroje. Pokud jej totiž převede na státní rozpočet, jak slibuje, bude úspora pro běžnou domácnosti ještě výraznější.
Celková platba za elektřinu naší uvedené domácnosti v takovém případě klesne z letošních zmíněných zhruba 27 600 Kč na nějakých 24 900 Kč. To proto, že poplatek za obnovitelné zdroje činí 599 Kč za megawatthodinu, takže při spotřebě tří megawatthodin odpovídá roční úspora dané domácnosti při převedení poplatku na státní rozpočet celkem přibližně 1800 Kč. Domácnost, která elektřinou svítí, vaří a napájí své spotřebiče, tak oproti letošku v příštím roce běžně ušetří zhruba 2700 Kč. Oproti loňsku pak úspora bude ještě citelnější, a to přes 4100 Kč.
Ještě výraznější ale bude úspora domácnosti, která elektřinou nejen svítí, vaří a napájí spotřebiče, ale také ohřívá vodu a hlavně topí, například využívá-li tepelné čerpadlo. Taková domácnost – typicky žijící v rodinném domku – vykazuje roční spotřebu elektřiny 12,5 megawatthodiny. Letos platí za elektřinu celkově – po zahrnutí regulované a neregulované složky – takřka 77 000 Kč ročně. Loni to bylo dokonce zhruba 88 200 Kč. V příštím roce to bude přibližně 72 700 Kč, pokud stát nepřevede poplatek za obnovitelné zdroje „na sebe“, a zhruba 65 200, pokud jej „na sebe“ převede.
Jestliže tedy vznikající vláda dostojí svému slibu zrušení poplatku za obnovitelné zdroje, resp. jeho převedené na státní rozpočet, domácnost v rodinném domku, jež tedy elektřinou i topí, ušetří oproti letošku přes 18 000 Kč, oproti loňsku pak dokonce 23 000 Kč.
Český lid i švýcarští bankéři věří, že nová vláda zrychlí ekonomický růst, i kdyby na dluh
Čeští spotřebitelé důvěřují české ekonomice nejvíce od roku 2019. Vyplývá to z údajů, které předminulý týden zveřejnil ČSÚ. Letos v listopadu se tak důvěra spotřebitelů vůbec poprvé srovnává s úrovněmi právě roku 2019. Tedy posledního „normálního“ roku bez pandemie, války, energetické krize či inflační vlny.
Zotavení v oblasti reálných hrubých mezd, které se vrátí na úroveň roku 2019 příští rok, zlepšuje důvěru spotřebitelů již od loňska. Za dalším zlepšením jejich nálady na takřka šestileté maximum stály v listopadu naděje vkládané do vznikající vlády. Češi stále mají v živé paměti nejvýraznější propad reálných mezd ze všech zemí OECD, který podle statistiky této organizace nastal mezi lety 2021 a 2025. Míní ovšem, že nový kabinet podpoří jejich životní úroveň, a to ovšem i menším důrazem na další konsolidaci veřejných financí. Současnou „přetahovanou“ o návrh státního rozpočtu na rok 2026 tak mnozí z nich zjevně vnímají tak, že se vznikající vláda „pere“ za jejich vyšší životní úroveň. Že by to mohlo zapříčinit hlubší deficit veřejných financí už v příštím roce, je jim druhořadé.
Doma ale není nikdo prorokem. Nicméně podobně jako čeští spotřebitelé to vidí i třeba největší švýcarská banka, UBS. Analytici UBS Global Wealth Management už před říjnovými sněmovními volbami prognózovali, že česká koruna by mohla dále zpevnit, pokud jejich výsledek povede k rozpočtovému uvolnění, čti k hlubším deficitům.
To, že v čele nové české vlády stane hnutí ANO, znamená podle švýcarské banky rozpočtové uvolnění. To podle UBS českému hospodářství pravděpodobně zajistí rychlejší růst, ale tím pádem také utaženější měnovou politiku České národní banky. Ta bude výraznějším zvýšením svých základních úrokových sazeb reagovat na rychlejší růst české ekonomiky a s ním související citelnější riziko přehřívání, například v oblasti cen nemovitostí nebo služeb. Vyšší úrokové sazby se mají následně promítnout do znatelnějšího posílení české koruny, předpokládá UBS.
Nicméně výraznější hospodářský růst, byť by i třeba byl koupený částečně na dluh, znamená rychlejší růst životní úrovně obyvatelstva. To dává spotřebitelům naději, že se vskutku „budou mít lépe“. A tato naděje, podložená ovšem tedy i odbornými prognózami ze zahraničí, nyní právě pohání spotřebitelskou náladu na ono takřka šestileté maximum. (1.12.2025)