.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Jinak ale v únoru celkově nakupovali více, než se čekalo, své útraty zvýšili třeba za oděvy a obuv. Jejich nákupní náladu podporuje uklidnění situace kolem cen energií a teplé počasí.
Únorové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o rovných sedm procent, avšak nakonec pokles činí „jen“ 6,4 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.
Únorový pokles o 6,4 procenta se blíží loňskému údaji o vývoji reálných mezd. Ty v roce 2022 poklesly historicky rekordně, o 7,5 procenta. Z toho je tedy patrné, co je stěžejním důvodem také lednového citelného poklesu maloobchodních tržeb. Je to inflace. Přesněji mimořádně rapidní Inflace, kterou loňský růst nominálních výdělků nebyl s to ani vzdáleně kompenzovat, tedy s výjimkou penzistů, kterým ovšem, jak známo, v průměru k „dorovnání“ inflace pomohla hned dvojí mimořádná valorizace penzí.
K nižšímu propadu maloobchodních tržeb, než jaký byl vykázán v měsících říjnu 2022 až lednu 2023, přispělo také výrazné zlepšení spotřebitelské nálady letos v lednu. Příslušný ukazatel mezi prosincem a lednem poskočil druhým nejvýraznějším tempem v historii sledování od roku 2003. V únoru se pak dále poměrně výrazně zvýšil.
Letošní poměrně teplé počasí zimní napříč Evropou totiž zásadně přispělo k mnohem hladšímu průběhu topné sezóny, které se kvůli loňskému dramatickému zdražení energie spotřebitelé značně obávali. Leden tak vnesl určité „uklidnění“ mezi spotřebitele, kteří i přes nárůst cen energií přece jenom vnímali, že další výhled stran vývoje těchto cen není už tak neblahý, jak se mohlo zdát ještě loni na podzim. A únor pak tento trend potvrdil. Lidé v ČR tak v únoru výrazně navýšili například nákupy oděvů a obuvi nebo elektroniky a mobilů. Výrazně lidé v Česku letos v únoru nadále omezovali své nákupy potravin, šetřili ale také na kultuře a sportu.
Za celý letošní rok je proto třeba počítat s propadem maloobchodních tržeb o 2,5 procenta. Nadále totiž budou klesat reálné výdělky, byť jen třetinovým tempem oproti loňsku.
Palivové dříví v Česku je rekordně drahé
Kubík vyjde i na více než 1500 korun. Výraznější zlevnění přijde spíše až příští rok, kvalitnější dřevo zlevňuje už teď.
Cena palivového dříví z jehličnanů listnáčů vystoupala loni na svoji nejvyšší úroveň za celou dobu minimálně od roku 2009, vyplývá z nově aktualizovaných dat ČSÚ. Průměrná cena palivového dřeva z jehličnanů činila loni 1032 korun za metr krychlový a vůbec poprvé tak přesáhla psychologickou hranici 1000 korun. Průměrná cena palivového dřeva z listnáčů zase loni odpovídala 1523 korun za metr krychlový a vůbec poprvé tak přesáhla hranici 1500 korun.
Jedná se o dramatické cenové nárůsty. Třeba palivové dříví z jehličnanů bylo loni průměrně celoročně více než o 100 procent dražší než v letech 2020 či 2021.
Důvodem rekordního růstu cen palivového dříví je energetická krize a odeznění kůrovcové kalamity. Energetická krize loni dramaticky zdražovala plyn a elektřinu a zprostředkovaně vedla k růstu cen také tuhých paliv, jako je uhlí nebo právě dřevo, protože lidé těmito tuhými palivy nahrazovali právě plyn a elektřinu, bylo-li to možné.
Odeznění kůrovcové kalamity, jež vrcholila roku 2018, navíc způsobuje, že kalamitní napadené dřevo je již vytěžené. To omezuje nabídku palivového dřeva na trhu a rovněž tedy tlačí cenu nahoru. Letos by měl růst cen palivového dříví výrazně zmírnit. Zejména proto, že citelně klesají ceny energií. Jde však zatím hlavně o pokles cen burzovních, takže domácnosti a firmy na svých fakturách pocítí zlevnění energií spíše až v příštím roce. Pak lze také čekat i celkem markantní zlevnění palivového dříví.
Za palivové dřevo se obvykle pokládá dřevo, která má až do úrovně sedmdesáti hniloby, případně je jinak znehodnoceno. Není tak vhodné k dalšímu zpracování.
Kvalitnější dřevo, které se využívá jako stavební řezivo, stavební konstrukční materiál, surovina k výrobě nábytku, pracovních a hudebních nástrojů, ale i dopravních prostředků, loni ve druhé polovině roku již zlevňovalo. Byť z velmi vysokých úrovní prvního pololetí. Například cena smrkového dřeva nejvyšší kvality klesla loni mezi druhým a čtvrtým čtvrtletím z rekordních 3084 na 2573 korun za metr krychlový. Letos lze předpokládat pokračování tohoto poklesu, byť již mírnějším tempem.
Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem
Který ještě o více než 40 miliard korun překonal dosud rekordní schodek za první čtvrtletí, ten z pandemického roku 2021.
Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.
V letošním roce plánuje vláda schodek státního rozpočtu nejvýše na úrovni 295 miliard korun. Za první tři měsíce roku tak vláda vyčerpala více než 56 procent sumy odpovídající plánovanému schodku. Je však pravda, že ve druhé polovině roku zpravidla bývá výpůjční aktivita tuzemských vlád slabší, takže tento údaj sám o sobě ještě nutně nesignalizuje, že letošní plánovaný schodek je nesplnitelný. Velmi pravděpodobně ale výsledný, celoroční schodek bude vyšší. Nejpravděpodobněji vykáže úroveň zhruba 320 miliard korun.
Klíčovým důvodem prohlubujícího se schodku je nutnost vypořádat se s energetickou krizí. Vláda sice díky ní inkasuje peníze navíc v podobě odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, které v prvním čtvrtletí činily 8,2 miliardy korun. Jenže vláda současně od ledna do března vydala meziročně o 58,8 miliardy více v souvislosti se zastropováním cen energií a s kompenzací příslušných ztrát a také v souvislosti s výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích. (5.4.2023)