Češi v lednu nakupovali více než v prosinci

Komentář Lukáše Kovandy

Hlavně třeba oděvy a obuv ve slevách. Jejich nákupní nálada se takřka rekordně zlepšila díky uklidnění situace kolem cen energií a díky teplému počasí.

Lednové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o 7,9 procenta, avšak nakonec pokles činí „jen“ 7,7 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.

Lednový pokles o 7,7 procenta se nápadně blíží loňskému údaji o vývoji reálných mezd. Ty v roce 2022 poklesly historicky rekordně, o 7,5 procenta. Z toho je tedy patrné, co je stěžejním důvodem také lednového citelného poklesu maloobchodních tržeb. Je to inflace. Přesněji mimořádně rapidní Inflace, kterou loňský růst nominálních výdělků nebyl s to ani vzdáleně kompenzovat, tedy s výjimkou penzistů, kterým ovšem, jak známo, v průměru k „dorovnání“ inflace pomohla hned dvojí mimořádná valorizace penzí.

K nižšímu propadu maloobchodních tržeb, než jaký byl vykázán v měsících říjnu až prosinci 2022, a k lednovému meziměsíčnímu nárůstu tržeb maloobchodu, o 0,3 procenta, přispělo také výrazné zlepšení spotřebitelské nálady letos právě v lednu. Příslušný ukazatel mezi prosincem a lednem poskočil druhým nejvýraznějším tempem v historii sledování od roku 2003.

Letošní poměrně teplé počasí zimní napříč Evropou totiž zásadně přispělo k mnohem hladšímu průběhu topné sezóny, které se kvůli loňskému dramatickému zdražení energie spotřebitelé značně obávali. Leden tak vnesl určité „uklidnění“ mezi spotřebitele, kteří i přes nárůst cen energií přece jenom vnímali, že další výhled stran vývoje těchto cen není už tak neblahý, jak se mohlo zdát ještě loni na podzim. Výrazně tak navýšili například nákupy oděvů a obuvi, které i díky novoročním slevám meziročně narostly o takřka šest procent. Výrazně lidé v Česku letos v lednu nadále omezovali své nákupy potravin, šetřili ale také na kultuře a sportu, ba dokonce na elektronice.

Za celý letošní rok je proto třeba počítat s propadem maloobchodních tržeb o 2,5 procenta. Nadále totiž budou klesat reálné výdělky, byť jen třetinovým tempem oproti loňsku.

Bankovní panika v USA pravděpodobně ukončí debatu o zvýšení úrokových sazeb ČNB

Na pořadu dne bude místo toho bude diskuse, kdy je začít snižovat.

Klíčovým výsledkem dramatického pondělí na světových burzách je výrazný pokles pravděpodobnosti, kterou investoři přisuzují dalšímu zvyšování úrokových sazeb v USA.

Například banka Goldman Sachs v důsledku otřesů v segmentu menších regionálních bank přehodnotila svůj výhled ohledně postupu americké centrální banky při jejím březnovém měnověpolitickém zasedání. Goldman Sachs nyní čeká, že klíčová sazba centrální banky USA zůstane beze změny. Ještě v polovině minulého týdne byl přitom trh přesvědčen, že centrální banka úroky zvedne, a to dokonce hned o 0,5 procentního bodu.

V důsledku zmíněných otřesů v USA se na trzích snižují očekávání ohledně dalšího utahování měnové politiky také Evropské centrální banky a Bank of England, tedy britské centrální banky. Dnes pozdě odpoledne dluhopisové trhy předpokládaly, že americká centrální banka sníží do konce letošního roku svoji základní úrokovou sazbu o zhruba 0,8 procentního bodu (viz graf níže). Stagnovat, nebo dokonce mírně klesnout by měla také základní úroková míra ECB a britské centrální banky.

Trhy míní, že pády bank nedovolí centrálním bankám pokračovat v utahování měnové politiky, k němuž přistoupily v rámci svého boje s inflací. Centrální banky totiž, jak míní trhy, nebudou chtít pokračujícím utahováním zvyšovat riziko dalších bankovních otřesů a pádů. Navíc samotné otřesy a pády vlastně i tak, bez zvýšení úroků, zpřísňují podmínky ve finančním systému. Banky teď totiž budou obecně požadovat vyšší úrokovou přirážku, která má kompenzovat vyšší riziko, zejména, ale nejenom v segmentech, které jsou nynějšími otřesy zvláště zasaženy, jako je segment mladých technologických firem.

Pokud se zastaví zvyšování úrokových sazeb v podání zmíněných světově významných centrálních bank, odpadá klíčový argument pro zvedání klíčových úrokových sazeb České národní banky. To proto, že i při ponechání její základní sazby na stávající úrovni sedmi procent bude rozpětí mezi úročením korunových aktiv a aktiv dolarových či eurových dostatečně vysoké na to, aby plnilo roli protiinflačního činitele. Navíc ani ČNB zřejmě nebude chtít v nastalých podmínkách utahovat podmínky v tuzemské ekonomice, které pravděpodobně i tak utáhne růst pravděpodobnosti hlubších recesí v USA či v zemích EU. Hlubší recese, než s jakými se dosud počítalo, mohou být jedním z palčivě hmatatelných důsledků současných bankovních otřesů a pádů v USA.

Pondělím tak nejspíše končí debata o tom, zda by ČNB měla či neměla své sazby dále zvyšovat. Namísto toho se intenzivněji než dosud začne diskutovat, kdy sazby začít snižovat. Vždyť i největší „jestřáb“ současné bankovní rady ČNB, Tomáš Holub, v rozhovoru pro agenturu Reuters 13. 3. uvedl, že by se už ke konci letošního roku mohlo v rámci bankovní rady debatovat zahájení cyklu snižování sazeb. Vzhledem k překotným událostem posledních hodin však nyní nelze vyloučit, že se takto debatovat začne třeba i o několik měsíců dříve. V takovém případě by se jednalo o určité „vítězství“ většiny současné bankovní rady, která si trvaleji nepřeje další zvyšování sazeb. Jestliže by nyní musela se sazbami dolů rychleji a třeba výrazněji, kritici ČNB žádající další zvyšování sazeb by svoji dosavadní kritiku už těžko mohli uplatňovat, a to ani ve zpětném ohlédnutí do podzimních měsíců nebo těch ze začátku letoška. (14.3.2023)