Česká koruna i bitcoin stoupají k maximům vůči dolaru

Komentář Lukáše Kovandy

Kvůli včerejší kardinální chybě šéfa americké centrální banky.

Česká koruna včera večer středoevropského času během obchodování zpevnila vůči dolaru na úroveň, které naposledy dosáhla před invazí Ruska na Ukrajinu loni v únoru. Zpevnila až na 21,62 koruny za dolar. Dnes ráno pak kurs k dolaru ještě vylepšila, na 21,56. Na silnějších úrovních, než jsou tyto dvě, byla naposledy loni 23. února, tedy v předvečer invaze.

Dnes nad ránem zároveň bitcoin, nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa, překonal psychologickou hranici 24 tisíc dolarů za kus. Prodával se až za 24 252 dolarů, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Naposledy byl dražší loni 17. srpna.

Jak koruna, tak bitcoin bezprostředně vůči dolaru zpevňují z důvodu chyby, které se dopustil šéf americké centrální banky Jerome Powell. Centrální banka USA včera zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu, v souladu s očekáváním. V doprovodném vystoupení ovšem Powell na dotaz, zda se finanční podmínky v USA neuvolňují až příliš, naopak odpověděl, že se utahují. To ovšem není pravda. Podle ukazatelů, které sestavuje jednak Bloomberg a jednak banka Goldman Sachs, se finanční podmínky od posledního, prosincového zasedání americké centrální banky viditelně uvolnily.

Powellův omyl – možná záměrný – si trhy vyložily jako zásadní zmírnění odhodlání či ostražitosti americké centrální banky v boji s inflací. Ta je podle jejich převažujícího výkladu tedy nyní svolnější tolerovat uvolněnější měnové podmínky, protože i když se fakticky uvolňují, má stále za to, že se utahují. Jinými slovy, nemá se současným uvolňováním podmínek problém, ba jej dokonce vlastně ani neregistruje. Nebo se alespoň snaží působit dojmem, že jej neregistruje. To ovšem značí právě určité „přivírání očí“ nad současnou inflací. Takové „přivírání očí“ investory naplňuje optimismem, neboť – bude-li pokračovat – se do vývoje cen akcií propíše příznivě. Jestliže se budou měnové podmínky utahovat méně razantně, ba dokonce uvolňovat, značí to zlepšení podmínek pro financování investic či nákupů akcií, což oboje má pozitivní vliv na ceny akcií. Proto v reakci na Powellova slova zamířily akciové trhy v USA znatelně nahoru.

Zároveň se zlepšením podmínek financování stoupá ochota investorů po celém světě investovat do rizikovějších aktiv nebo měn, mezi něž patří koruna či bitcoin. Bitcoin je dokonce aktivum plně spekulativní. Pokud je financování investic dostupnější, případná ztráta plynoucí ze zhmotnění rizika není tak bolestivá jako při dražším, méně dostupném financování. Proto tedy dnes zpevňují jak koruna, tak bitcoin na mnohaměsíční maxima.

Až milion lidí v Česku si nevytváří finanční rezervu

Žije z úspor či půjček. Počet takto živořících lidí se tedy kvůli drahotě ztrojnásobil, jsou vůči hrozícímu propouštění o to zranitelnější.

Zhruba 480 tisíc domácností v Česku není v současnosti s to vytvářet jakoukoli finanční rezervu. Takové situaci tedy nyní čelí až zhruba milion lidí v České republice. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který dnes představila Česká spořitelna se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, a také z výsledků Sčítání 2021, které taktéž dnes zveřejnil ČSÚ (zde).

Přitom zhruba 320 tisíc domácností, jež nyní žádnou rezervu nevytváří, tak dříve činilo. Až bezmála 700 tisíc lidí tedy nyní žije v domácnosti, která si dříve mohla spořit „na horší časy“, zatímco nyní se musí spokojit s životem „z ruky do pusy“, případně sahat do úspor nebo si půjčovat, leckdy poměrně rizikově.

Zatímco tedy dříve, před nástupem drahoty, si rezervu nevytvářelo zhruba 300 tisíc lidí, nyní je to zmíněný milion.

Příjmy domácností se loni ve třetím čtvrtletí, tedy podle nejnovějších dostupných údajů, snížily meziročně o tři procenta. Toto oslabení kupní síly se tak projevilo poklesem spotřeby, která meziročně klesla o 5,6 procenta. To koresponduje právě se zjištěním, že se výrazně rozrůstá okruh lidí, kteří nejsou s to vytvářet jakékoli úspory.

Pokud si lidé ve vyšší míře, jak to právě vidíme, nejsou schopni vytvářet jakoukoli finanční rezervu, vzniká podhoubí pro sociální otřes. V případě růstu míry nezaměstnanosti, který nyní nelze vyloučit, by totiž propuštění v příliš velkém počtu případů neměli dostatečnou rezervu pro takovou situaci.  Rezerva má správně pokrývat šest až devět měsíců běžných výdajů.

Pohonné hmoty zdražují, i když ropa zlevňuje

Čerpadláři si navyšují marže. K nižším cenám nedopomáhá ani silná koruna, jež je vůči dolaru sílí nejvíce od doby před invazí Ruska na Ukrajinu.

Čeští čerpadláři opět přikročili k praxi navyšování vlastních marží. Zejména v případě benzínu. Ten tak tento týden, v úterý, poprvé od konce loňského června zdražil nad úroveň ceny nafty. Za uplynulých sedm dní podražil hned o 84 haléřů na litr, na cenu 37,83 koruny za litr, vyplývá z dnešních údajů společnosti CCS. Zdražil tak tento týden na svoji nejvyšší cenu od první poloviny prosince 2022.

Nafta naproti tomu zdražila jen o 26 haléřů, na 37,67 koruny za litr, na své takřka měsíční maximum.

Růst cen pohonných hmot je ale v příkrém rozporu s vývojem na světovým trhu s ropou, s vývojem cen na rotterdamské burze paliv a konečně i s vývojem kursu koruny vůči dolaru. Dochází tak zjevně k navyšování marží čerpacích stanic, případně distributorů pohonných hmot nebo samotných rafinérií.

Cena ropy Brent od začátku roku citelně klesla. V přepočtu do korun – tedy po zohlednění kursového vývoje – dokonce o více než sedm procent. Cena nafty velkoobchodně prodávané na burze v Rotterdamu, jež je určující i pro české čerpadláře, klesla od začátku roku po přepočtu do korun o více než deset procent. Čerpací stanice v ČR tato uvedená zlevnění do svých cen nepromítají, a naopak poměrně markantně zdražují.

Koruna přitom proti dolaru posiluje razantně. Což by mělo umocnit efekt zlevňující ropy. Leč neděje se tak. Dnes koruna proti dolaru zpevnila až na 21,56, což je její absolutně nejsilnější úroveň vůči americké měně za celé období od 23. února 2022, tedy od předvečera ruské invaze na Ukrajinu.

Česká měna pokračuje ve zpevňování vůči dolaru v důsledku včerejšího zasedání americké centrální banky. Ta sice zvýšila základní úrokovou sazbu, dle očekávání, o 0,25 procentního bodu, avšak utažení měnové politiky doprovodila komentářem, který si trhy vyložily zhusta tak, že intenzita jejího boje s inflací už bude zmírňovat. To je příznivou zprávou pro rizikovější aktiva právě i typu české koruny. Ta navíc těží ze stále značného rozpětí mezi úrokem na právě české měně a úrokem na měně americké.

Ropa Brent čistě v dolarovém vyjádření letos zatím zlevnila o více než tři procenta. Dolů ji stahují zejména obavy z letošního útlumu americké ekonomiky, stejně jako z pokračujícího globálního růstu úrokových sazeb, jenž tlumí poptávku po palivech i investice firem.

V příštích sedmi dnech by růst cen pohonných hmot v ČR měl výrazně zmírnit. Fundamentálně by jak benzín, tak nafta měly zlevnit, ovšem bude zřejmě doznívat proces navyšování marží, takže je třeba počítat s růstem cen benzínu v rozsahu kolem 40 haléřů na litr a se zdražením nafty v rozsahu kolem 15 haléřů na litr. Od poloviny února by se ceny pohonných hmot měly stabilizovat. (2.2.2023)