Česká koruna výrazně oslabuje

Komentář Lukáše Kovandy

Kvůli strachu z pádu největší švýcarské banky, Credit Suisse. V Praze na burze padají také akcie tuzemských bank, v čele s těmi matky České spořitelny.

Česká koruna dnes citelně oslabuje. Poprvé za uplynulého takřka půldruhého měsíce se během dnešního poledního obchodování vrátila nad úroveň 24 korun za euro. Důvodem je obava světových trhů z pádu Credit Suisse, největší švýcarské banky.

Credit Suisse patří do neformální skupiny, takzvané „nabušené devítky“, devíti globálně nejdůležitějších, světově systémově nejvýznamnějších investičních bank. Její otřes by proto vyvolal mnohem silnější celosvětové negativní vlny, než jaké nastaly v souvislosti a pádem americké Silicon Valley Bank minulý týden. Ta zdaleka nepatří mezi globálně systémově důležité banky a její pád korunu nijak výrazněji neoslabil.

Obavy z pádu švýcarské banky vedou investory k tomu, že se zbavují aktiv, která v nastalé situaci vnímají jako rizikovější, mezi něž patří i česká koruna. Zbavují se také akcií tuzemských bank. Ty proto na pražské burze citelně ztrácejí. Akcie Erste Bank, matky České spořitelny, největší české banky dle počtu klientů, dnes ztrácejí takřka pět procent.

Akcie Credit Suisse dnes na curyšské burzy spadly až o 23 procent poté, co největší z akcionářů banky, Saúdská národní banka, kategoricky vyloučil, že by švýcarskému ústavu poskytl jakékoli další podpůrné finanční prostředky. Credit Suisse přitom prochází náročnou etapu změny svého obchodního zaměření, kterou si vynutila i série přešlapů a skandálů v nedávné minulosti.

Pád Silicon Valley Bank zasel mezi investory do bankovních akcií celosvětově novou porci nejistoty, která může ohrozit momentálně kapitálově „slabší kusy“. Trhy se zkrátka dnes v dramaticky rostoucí míře obávají, že Credit Suisse takovým „slabým kusem“ je. Zvláště právě proto, že Saúdská národní banka, v níž drží rozhodující podíl saúdský státní fond, tedy de facto saúdská královská rodina, vylučuje jakoukoli další pomoc.

Propouštění České pošty dává smysl

Vždyť třeba lidnatější Belgie si vystačí s citelně nižším počtem poštovních zaměstnanců.

Česká pošta letos propustí několik tisíc zaměstnanců. Budou mezi nimi doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu. V mezinárodním srovnání dává takový krok smysl. A ekonomické opodstatnění má také z důvodu napjatých veřejných rozpočtů, které je nyní třeba oddlužovat.

Česko dlouhodobě patří k zemím s nejvyšším počtem lidí zaměstnaných v poštovních službách. V Evropské unii jako celku tento počet trvale klesá, Česka se však takový vývoj zatím příliš netýká. Například mezi lety 2008 a 2018 klesla zaměstnanost v poštovních službách v zemích EU o 12,5 procenta, jak plyne z údajů Eurostatu (zde).

Česko tehdy vykazovalo nejvyšší podíl osob zaměstnaných v poštovnictví ze všech zemí EU. V Česku dávaly poštovní služby práci zhruba 60 osobám na každých 10 tisíc obyvatel. Po Česku následovalo Slovensko (58), Maďarsko (55) a Slovinsko (51). Naopak nejméně pošťáků mají v Portugalsku, Řecku a na Kypru (vesměs 17 osob na každých 10 tisíc obyvatel).

Podle dat Eurostatu z roku 2021 – nejnovějších dostupných – v Česku pracovalo v poštovních službách 47 400 lidí. Například v Belgii, která má o skoro milion více obyvatel, pracovalo předloni v poštovních službách 42 300 lidí.

Statistika Eurostatu zahrnuje jak poštovní, tak zásilkové služby. Nicméně zrcadlí se v ní ve významné míře nadprůměrný počet zaměstnanců, který v porovnání se svými protějšky v jiných zemích EU vykazuje státní podnik Česká pošta. I ve světle zmíněných čísel Eurostatu je tady zjevné, že rozhodnutí zeštíhlit podnik a postupně jej zbavit sedmi tisíc pracovních míst je sice sociálně a politicky obtížné, avšak v současných podmínkách – a to i mezinárodních – správné. (15.3.2023)