Výzkum české společnosti Bene Meat Technologies má za cíl vyvinout technologii produkce kultivovaného masa v průmyslovém měřítku za spotřebitelsky přijatelnou cenu. Kultivované maso má mít stejné vlastnosti jako maso z živých zvířat a je odpovědí na etické, ekologické a zdravotní výzvy související s konvenčními velkochovy zvířat.
Společnosti Bene Meat Technologies se již podařilo vyvinout první vzorky svalových buněk vyprodukovaných v laboratorním prostředí v ČR, čímž dosáhla prvního milníku na cestě ke kultivovanému masu (KM).
KM je zcela funkční odpovědí na etické, ekologické a zdravotní výhrady stále většího množství lidí ve vyspělých zemích vůči produkci masa v konvenčních chovech. Lidé odmítající maso se obracejí k jeho rostlinným náhražkám, které zažívají boom. Kultivované maso však NENÍ NÁHRAŽKOU masa, ale jeho plnohodnotnou alternativou.
Obr. Náhled kultivované maso
„Vyvíjíme technologii k výrobě plnohodnotné alternativy masa. Alternativy zdravější, kontrolované a kontrolovatelné. Proč nahradit maso, když můžeme nahradit zvířata, která jsou dnes kvůli masu chovány v nevyhovujících podmínkách a umírají ve stresu?“ ptá se Roman Kříž, předseda představenstva Bene Meat Technologies.
KM vyrobené množením živočišných buněk v laboratorních podmínkách bude energeticky, chuťově, a strukturou vláken identické s masem z živých zvířat. Nebude obsahovat medicínská residua (antibiotika, antiparazitika, aditiva) podávaná v konvenčních chovech a nebudou kvůli němu umírat zvířata.
„Jde o to, kdo jako první představí takovou technologii, která dokáže vyrobit KM za cenu srovnatelnou s náklady v konvenčních chovech. V tu chvíli bude pro producenty masových výrobků i spotřebitele eticky i ekonomicky přijatelnější odebírat a konzumovat kultivované maso. Podle mě se tak stane v řádu několika let,“ odhaduje Roman Kříž.
Bene Meat Technologies je jediný český startup zaměřený na vývoj kultivovaného masa, který spolupracuje s renomovanými vědeckými institucemi v ČR i EU. Významnou roli tohoto biotechnologického oboru potvrzují i masivní celosvětové investice mířící do startupů zabývajících se vývojem těchto technologií.
Proč je zapotřebí kultivované maso?
Konzumace masa a masných výrobků celosvětově rapidně roste. Současné konvenční chovy nebudou v budoucnu schopny tuto poptávku pokrýt. Pokud bude nadále růst, zvýšená produkce masa by se v současné podobě stala environmentální zátěží pro celou planetu.
Většina produkce masa stále pochází z konvenčních chovů, pro které je hlavním měřítkem kvantita. Pro maximalizaci výnosů je minimalizován životní prostor zvířat a používána krmiva s přidanými růstovými hormony a antibiotiky. Řešením není rozšíření tzv. bio chovů – aby pokryly kompletní poptávku po hovězím, musely by pastviny pro dobytek pokrývat rozlohu o velikosti Afriky.
Kultivované maso proto výrazně pomůže snížení environmentálních dopadů masného průmyslu na naši planetu. Navíc může do budoucna společně s bio chovy úplně nahradit maso z problematických konvenčních chovů.
1. Růst spotřeby masa
- Od 60. let 20. století vzrostla celosvětová spotřeba téměř pětkrát
- V roce 1990 průměrný obyvatel planety zkonzumoval 33 kg masa za rok, v současnosti se jedná o číslo o třetinu vyšší
- V ČR za posledních 10 let vzrostla spotřeba masa o 5,2 kg na osobu, jen za minulý rok se jednalo o 2,1 kg oproti roku předchozímu
2. Konvenční chovy
- Většina produkovaného masa pochází z konvenčních chovů
- Snaha o minimalizaci nákladů a maximalizaci zisků se promítá do zrychleného odchovu zvířat
* Minimalizace životní plochy
* Omezení pohybu
* Nízká kvalita krmiv, do kterých jsou přidána antibiotika, antiparazitika a různá aditiva pro zvýšení výtěžnosti
3. Neudržitelnost chovů
Prognózy říkají, že do roku 2050 se spotřeba masa zvýší až o 69 %. Bude tak nutné rozšiřovat i současné chovy, aby celou poptávku pokryly. To by výrazně dopadlo na životní prostředí. Zemědělská půda pro produkci masa by vytlačovala další plodiny. Zvýšila by se také spotřeba vody, jejíž nedostatek trápí některé oblasti již nyní.
4. Ekologická stopa produkce masa
* Maso a mléčné produkty poskytují pouze 18 % kalorií, ale pro jejich produkci je potřeba 83 % zemědělské půdy
* K produkci 1 kg hovězího masa je zapotřebí téměř 16 litrů vody
* Rozloha zemědělské půdy k produkci 1 kg hovězího masa: 40 m2 půdy potřebuje živý skot, 4 m2 půdy spotřebuje výroba kultivovaného masa
* Kilogramy vypěstovaných potravin na akr za rok:
► Jablka - 9 000 kg
► Mrkev - 13 600 kg
► Brambory - 18 000 kg
► Rajčata - 22 679 kg
►Hovězí -1 13 kg
Ke snížení environmentálních dopadů produkce masa v Evropě dle studie z roku 2012 pomůže právě kultivované maso.
Obr. Náhled kultivované maso
Alternativní řešení
Světový trend rostlinných náhražek masa – lidé jim dávají přednost z etických a ekologických důvodů (úplné odmítání masa nebo jeho omezení a částečné nahrazení rostlinnými alternativami). Dokazuje to i aktuální průzkum z Německa a Francie (velcí evropští konzumenti masa). Ve Velké Británii deklaruje 1/3 obyvatel, že přestává jíst nebo omezuje maso, v USA zase 2/3 obyvatel jí minimálně o jednu porci masa méně než dříve. Na podporu snížení konzumace vznikají výzvy „Meat-free Mondays“ nebo „Veganuary“. V Londýně otevřelo první veganské řeznictví.
Významní světoví producenti rostlinné náhražky masa: Incredible Meat, Impossible Food, Beyond Meat. V ČR aktuálně nabízí rostlinné maso n. polotovary z něj (hamburgery, kuřecí řízky, kuřecí nugetky, klobásy atp.) většina řetězců.
K trendu se připojují i společnosti tradičně spojeny s masem: Burger King prodává variantu Whopper Rebel s náhražkou masa; v Ikea si lze objednat bezmasý hot dog nebo bezmasé kuličky; McDonald’s uzavřela spolupráci s Beyond Meat.
Nevýhody: Rostlinné náhražky jsou alternativním řešením snížení spotřeby masa, ale z výživového hlediska maso plnohodnotně nikdy nenahradí (nedostatek bílkovin); věrně se daří nahradit zatím pouze mleté maso a polotovar z něj; zaryté masožravce nepřesvědčí k omezení konzumace masa.
Současnost – výzkumy a společnost
Probíhající výzkumy na poli technologií produkce kultivovaného masa (KM) jsou úzce spojeny s měnícím se postojem společnosti. Ta klade stále větší důraz na hodnoty etické, ekologické a zdravotní, které jsou v moderní době stavěny nad dílčí hodnoty finanční (zisky producentů). Ochota investorů zúčastnit se závodů o nalezení technologie produkce KM roste přímo úměrně se společenskou poptávkou po alternativách k masu produkovaného v konvenčních chovech (KCH).
Výzkum KM je poháněn kupředu primárně etickými, ekologickými a zdravotními hodnotami výzkumníků a investorů za účelem nalezení plnohodnotné alternativy k masu, které je aktuálně produkováno výhradně konvenčními metodami velkochovů.
Faktory vedoucí k výzkumu a vývoji KM:
1. Etické
► Zvyšující se počet obyvatel planety jde ruku v ruce s růstem poptávky po mase nejen v bohatnoucích zemích – každý devátý obyvatel planety současně trpí podvýživou;
► Nepřijatelné podmínky nakládání se zvířaty, které jsou podřízeny dosahování maximálního výnosu při vynaložení minimálních nákladů;
► Průmyslové usmrcování hospodářských zvířat na jatkách.
2. Ekologické
► Velkokapacitní KCH aktuálně ekologicky vyčerpávají zemědělskou půdu;
► Hospodářská zvířata jsou zdrojem emisí s negativním dopadem na životní prostředí.
3. Zdravotní
► Zvířata v KCH jsou dopována antibiotiky, antiparazitiky a dalšími aditivy, což má vliv na vznik civilizačních chorob;
► Spotřebitel nemá kontrolu nad obsahem jídla (co všechno se „nastřádalo uvnitř“).
Roste podíl konzumentů odmítajících maso – dobrovolných vegetariánů, z důvodů etických, ekologických a zdravotních (velká skupina budoucích konzumentů KM).
Faktory ovlivňující výzkum:
1. Etika
► Cílem současných výzkumníků je technologie množení in vitro (v laboratorních podmínkách), aniž by přitom bylo nutno jako dosud použít fetální bovinní sérum (komponenta, kterou lze získat jen z živých zvířat);
► Průmyslové použití technologie výroby KM povede k výraznému snížení ceny konečného produktu a tím vyšší dostupnosti pro všechny vrstvy obyvatel planety;
2. Ekologie
► Kultivované maso bude možné vyrobit nesrovnatelně rychleji, než jsou životní cykly zvířat;
► Snížení nároků na životní prostředí – půda, voda, vzduch;
3. Zdravotní
► Zavedení kontrolovaných a kontrolovatelných postupů, které jsou používány v humánní medicíně, bude možné použít také v oboru KM.
Postoj společnosti:
- Společenská podpora výzkumu technologií výroby KM roste přímo úměrně se znalostí problematiky;
- Výsledky průzkumu z října 2020 dokazují, že pro 40 % obyvatelstva je KM známým pojmem, nadpoloviční většina respondentů je nakloněna vyzkoušet KM a třetina populace by KM kupovala jako alternativu ke konvenční produkci masa;
- Rostlinné náhražky jsou v poslední dekádě na vzestupu z důvodu neexistence alternativy ke konvenčnímu masu a jejich popularita má souvislost s:
● Etickými problémy vyplývajícími z produkce masa;
● Ekologickými problémy doprovázejícími produkci masa;
● Zdravotními problémy spojenými s produkcí masa.
Podpora výroby KM ve společnosti – faktory:
- Konzumenti získají skutečnou masnou alternativu (nikoli náhražku);
- KM zneplatní důvody etické (průmyslové usmrcování zvířat), ekologické (řádově menší zátěž životního prostředí), zdravotní (obavy z chemických reziduí na lidské zdraví) vůči konzumaci masa;
Úspěchy ve výzkumu:
Masivní investice a rostoucí počet obchodních společností společně a nedílně přispívají k rychlému rozvoji technologií, kterého bylo dosaženo v uplynulých několika letech. Uvedené jevy vedly k levnějším řešením a průmyslová výroba KM již nevypadá jako sci-fi, ale cenově přijatelné řešení, které je nadosah ruky.
Kdo je ve hře a kam až se dostal:
Stav k říjnu 2020 podle Market Watch (https://on.mktw.net/32GENCe)
Mosa Meat – Holandsko: Odhad 3-4 roky k uvedení na trh, hamburgerová struktura
Memphis Meats – USA: Největší investice do výzkumu, stavba továrny probíhá, kuřecí nugety, masové kuličky, kachní maso
Aleph Farms – Izrael: 3D technologie, steaky, 3-4 roky do uvedení na trh
Blue Nalu – USA: Seafood produkty, představení produktů na konci 2021
Fineless Foods – USA: Modroploutvý tuňák
Roman Kříž: Bene Meat Technologies
„Konečně budeme vědět, co jíme. Nebudeme nahrazovat maso, náš produkt nahradí krávy. Ty nebudou muset žít v nevyhovujících podmínkách konvenčních chovů a umírat ve stresu na jatkách.“
Roman Kříž (nar. 1967) pochází z Prahy, kde také vystudoval gymnázium a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V českém startupu Bene Meat Technologies se věnuje strategickému řízení společnosti, která pracuje na vývoji kultivovaného masa. Dohlíží na to, aby výzkum efektivně směřoval ke zvládnutí technologií a jejich převedení do výroby. Jako jeden z akcionářů je v Bene Meat Technologies odpovědný za personální a finanční otázky.
Věří ve svobodu, vnitřní motivaci a s tím související kreativitu mladých vědců, kteří nejsou zdeformováni systémem fungování vědy. Proto i systém práce v BMT je hodně specifický – být členem týmu znamená podílet se na rozhodování o směřování celého výzkumu.
V letech 1991/92 byl členem Akademických senátů PF UK a UK, jako poradce poslaneckého klubu OH ve Federálním shromáždění připravil v roce 1992 koncepce přechodu na tržní nájemné a privatizace bytového fondu.
Po absolutoriu podnikal v zahraničním obchodu, byznys s obaly jej zavedl do USA, Jižní Koreje a většiny zemí Evropy včetně Ukrajiny, kde byl 17 let majitelem firmy distribuující zdravotnické přístroje. Mimoto také vedl projekt dodávky unikátní české sušárny uranového koncentrátu pro Rosatom.
Roman Kříž patří k předním zastáncům svobody založené na minimální agendě státu, je autorem hesla „Stát je špatný sluha a zlý pán“. V mládí se aktivně zúčastnil studentského hnutí v roce 1989 a jako zástupce celostátního studentského stávkového výboru byl členem parlamentní komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu. V roce 2014 kandidoval za stranu svobodných občanů do Senátu, v roce 2019 se zúčastnil voleb do Evropského parlamentu. Jím vedený Libertariánský institut zastupuje několik českých podnikatelů, kteří zkrachovali díky dumpingovým cenám dotované konkurence před českými soudy a u Soudního dvora EU.
Ve volném čase se věnuje rodině a sportu, zajímá se o ekonomii a vzdělávání nadaných dětí (je místopředsedou správní rady Mensa gymnázia).
Kultivované maso = termín označující maso (zahrnující svalové buňky, tukové buňky, pojivové tkáně, krev a další složky) produkované kultivací zvířecích buněk, nikoli porážkou živého zvířete. (Zdroj: New Harvest – výzkumný ústav, který má za cíl urychlit pokrok v buněčném zemědělství.) (2.2.2021)
