České politické rozepře zahraniční média příliš nezajímaly. V Ankaře si více všímala nízkých výdajů na obranu

Konflikt mezi prezidentskou kanceláří a vládou o podobu české delegace na summitu NATO v Ankaře byl v tuzemsku nejsledovanější politickou událostí minulého týdne. Anglickojazyčná média mu však věnovala jen malou pozornost. V souvislosti s Českem se v době konání setkání mnohem více zaměřovala na nízké výdaje na obranu a plánovanou podporu Ukrajiny. Vyplývá to z analýzy společnosti Newsmatics.

Summit NATO konaný minulý týden v turecké Ankaře byl v tuzemském prostředí možná nejsledovanějším setkáním lídrů Severoatlantické aliance od vstupu Česka v roce 1999. Větší pozornost než samotná obranná politika však vzbudil konflikt mezi prezidentskou kanceláří a vládou o podobu české delegace, který vyústil až v podání kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu.

Česko nebylo v centru pozornosti

Domácí konflikt ani nezvyklá podoba dvojí delegace českých představitelů se do viditelnosti Česka v zahraničních médiích výrazněji nepromítly. Vypovídá o tom analýza česko-americké společnosti Newsmatics. V období od 6. do 9. července – tedy den před zahájením summitu, v jeho průběhu a den po jeho skončení – se v anglickojazyčných médiích v souvislosti se summitem objevilo 119 článků zmiňujících Česko nebo jeho čelní představitele.

„V porovnání s velkými členskými státy Aliance jde o poměrně nízké číslo. Německo se ve stejném období objevilo přibližně v 1 300 článcích, Francie v 1 100 a Španělsko ve více než 800. Mezi srovnatelně velkými zeměmi však Česko naopak získalo větší pozornost. Maďarsko zaznamenalo 96 článků, Slovinsko 78 a Slovensko 57,“ popisuje Martina Paulenová, analytička společnosti Newsmatics, která se věnuje monitoringu mediálního prostoru.

Největší část zahraničního pokrytí pocházela z amerických médií, která tvořila přibližně 29 % všech článků. Následovala média z Velké Británie s 8 % a z Turecka se zhruba 7 %. Přibližně 17 % textů pak publikovala česká anglickojazyčná média.

Tuzemský konflikt zahraniční média nezajímal

Ačkoli se v českých médiích před i během summitu intenzivně řešilo, jakou podobu bude mít společná účast prezidenta Petra Pavla a členů vlády, zda se budou během programu potkávat nebo jestli jejich souběžné vystupování nepovede k další kontroverzi, v zahraničním anglickojazyčném zpravodajství zůstalo toto téma okrajové.

„Ústavnímu sporu mezi prezidentem republiky a vládou se ve sledovaném období věnovalo 13 ze 119 mediálních výstupů souvisejících s českou účastí na summitu, tedy přibližně 11 %. Pokud zahraniční média konflikt zmiňovala, často přebírala rámec novinářky CNN Ivany Kottasové, která jej označila za ‚obskurní domácí politickou roztržku‘,“ doplňuje Paulenová.

Hlavním tématem nízké výdaje na obranu

Zahraniční anglickojazyčná média se místo domácího politického sporu soustředila především na české výdaje na obranu. Toto téma se objevilo v 64 ze 119 analyzovaných článků, tedy přibližně v 54 % všech výstupů. Během prvního dne summitu přibližně čtvrtina článků věnovaných tomuto tématu upozorňovala, že nízké české výdaje mohou vyvolat napětí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, zatímco zhruba třetina zmiňovala příslib premiéra Andreje Babiše obranný rozpočet navýšit. V závěru sledovaného období však opět převládl obraz Česka jako jednoho z členských států NATO s nejnižšími obrannými výdaji.

Druhým nejčastěji zmiňovaným okruhem byla podpora Ukrajiny, která se objevila přibližně v 21 % analyzovaných článků. Média se soustředila především na vyjádření prezidenta Petra Pavla a premiéra Andreje Babiše k zapojení Česka do iniciativy PURL (Priority Ukraine Requirements List), jejímž prostřednictvím evropské státy financují nákup americké vojenské techniky pro Ukrajinu. „Kritiku tohoto kroku uvnitř vládní koalice, zejména nesouhlas SPD a jejího předsedy Tomia Okamury, však zachytil pouze jediný analyzovaný výstup,“ doplňuje analytička společnosti Newsmatics.

Pokrytí Pavla a Babiše bylo srovnatelné

Pozornost věnovaná prezidentu Petru Pavlovi a premiéru Andreji Babišovi byla v analyzovaných médiích celkově vyvážená. „Články, které přebíraly výhradně vyjádření jednoho z nich, tvořily v obou případech přibližně jen desetinu souboru. Zahraniční média tedy systematicky nezvýhodňovala ani jednu z obou hlavních politických postav české delegace,“ nastiňuje Paulenová.

Tón zpravodajství byl ve většině případů neutrální a popisný. Babišův postoj k obranným výdajům i Pavlovy výzvy k silnější podpoře Ukrajiny média většinou prezentovala bez zřetelného hodnotícího rámce. Výraznější samostatný prostor získal Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Telegraph, který se soustředil na jeho výzvy k posílení podpory Ukrajiny a varování před další eskalací války.

Kompletní analýza je k dispozici na tomto odkazu. (14.7.2026)