Česko v tichosti obnovilo dovoz ruského plynu, a hned poměrně razantně

Komentáře Lukáše Kovandy

V rostoucí míře dováží z Ruska také ropu.

Proklamace tuzemských politiků, že se Česko zbavilo své závislosti na ruském plynu, jsou od minulého měsíce poněkud v rozporu s údaji z předávací stanice v Lanžhotu. Od začátku října totiž plyn na této hraniční stanici už neteče z Česka na Slovensko jako předtím, ale ze Slovenska do Česka. A to v objemu až 100 gigawatthodin denně (viz graf Bloombergu níže). Znamená to tedy, že Česko bez výraznějšího zájmu médií obnovilo svůj dovoz ruského plynu. Výrazných až čtyřicet procent do Česka dováženého plynu je nyní právě ruského původu.

Prohlubuje se přitom současně také závislost Česka na ruské ropě. V letošním prvním pololetí dovezla ČR největší objem ruské ropy za všechna první pololetí v celém období od roku 2010, jak plyne z dat ČSÚ (viz spodní graf níže).

Přesto je třeba vnímat daný vývoj v širším kontextu. Česká republika má nyní lépe než před invazí Ruska na Ukrajinu zajištěné alternativní cesty – cesty pro dovoz neruských energií –, případně od loňska výrazně pokročila v budování takových cest.

Takže v případě plynu sice Česko jeho dovoz z Ruska letos v říjnu obnovilo, ale je nyní snazší než vlastně kdykoli v minulosti se zcela přeorientovat na dodávky plynu takové, jež by byly zcela ne-ruského plynu. To ostatně příznivě kvituje také ratingová agentura Moody’s, která Česku, resp. jeho veřejnému dluhu, z velké části právě díky uskutečněnému nebo potenciálně uskutečnitelnému snížení objemu dovozu energií z Ruska zlepšila ratingový výhled. Česko totiž nyní může snáze než kdykoli v minulosti dovážet plyn z Norska a z dalších částí světa mimo Rusko, a to zejména díky získání kapacity v terminálu na zkapalněný plyn v Nizozemsku, resp. pro příští léta dále pak v Německu.

Rovněž v případě dovozu ropy činí Česko od loňska kroky, které v příštích letech umožní zcela eliminovat její import z Ruska. Zejména se jedná o rozšíření přepravní kapacity transalpinského plynovodu TAL, jenž ropu vede z italského Terstu do Bavorska, kde se napojuje potrubí vedoucí ji do Česka.

Od října se obnovil dovoz ruského plynu do Česka, a to – říkají zde data Bloombergu – v objemu až 100 gigawatthodin denně…

Ceny pohonných hmot klesají, a budou i dále

Kartel OPEC se není s to dohodnout na škrtech v těžbě. Hrozí ovšem, že tuzemští čerpadláři budou zlevňování brzdit, aby si navýšili marže.

Pohonné hmoty v uplynulém týdnu zpomalily tempo svého zlevňování. Průměrná cena benzínu v ČR klesla o 28 haléřů na litr, takže se benzín prodává průměrně celorepublikově za 37,95 koruny za litr. Nafta pak zlevnila o 51 haléřů na litr, na 38,20 koruny za litr. Benzín je nejlevnější od konce července, nafta pak od začátku září.

V příštích sedmi dnech bude zlevňování pohonných hmot pokračovat, a to v rozsahu kolem 20 haléřů na litr v případě benzínu a 40 haléřů v případě nafty. Například korunová cena tuny velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu nyní odpovídá úrovni 19 130 korun. Když tolik stála letos koncem července, prodávala se nafta v Česku jen za zhruba 33 korun za litr. I pokud zohledníme zvýšení spotřební daně z nafty, k němuž došlo k 1. srpnu, které po zahrnutí DPH zvedlo cenu nafty o 1,80 Kč/l, stále existuje výrazný prostor pro postupné zlevnění nafty (a také benzínu), až v rozsahu kolem dvou korun na litr ještě před koncem letošního roku.  Čerpadláři a další články dodavatelského řetězce pohonných ale budou puzeni snižování konečných cen brzdit a navyšovat si marže.

Cena ropa Brent se stále pohybuje kolem úrovně 80 dolarů za barel, neboť kartel OPEC a další klíčoví těžaři v čele s Ruskem nejsou s to adekvátně reagovat na zhoršení podmínek poptávky po ropě. Summit kartelu OPEC musel být včera od čtyři dny odložen – a bude tak konat 30. listopadu –, neboť stále nepanuje shoda členských zemí na tom, kolik by v příštím roce měly těžit africké země Nigerie a Angola. Tyto státy mají problém smířit se s nižšími těžební kvótami, na než tlačí zejména Saúdská Arábie. Trhy tak odložení summitu berou jako závažný signál, že sama Saúdská Arábie by nakonec nemusela svoji vlastní těžbu v příštím roce omezit tolik, aby to výrazněji cenu ropy navýšilo. Pokud by se totiž zmíněné africké země nepřipojily ke škrtům v těžbě, sám Rijád k nim bude méně svolný v obavě ze ztráty části tržního podílu.

Důvodem poklesu cen ropy Brent, která minulý týden od července zlevnila pod 80 dolarů za barel, jsou slabší ekonomická data z Číny, která je největším světovým dovozcem ropy. Obchodníci s ropou se obávají slabší poptávky po surovině. Zároveň opadají jejich obavy z rozšíření střetu Izraele s Hamásem. Výraznějšímu růstu cen ropy pak brání také signály americké centrální banky. Ta znovu veřejnost utvrzuje v tom, že po dosažení vrcholu v nastavení své základní úrokové sazby bude při jejím následném snižování postupovat jen velmi obezřetně, až si bude jista, že inflace je zkrocena. To si trhy překládají tak, že bude úroky držet relativně vysoko poměrně dlouhou dobu, což tedy výrazněji, než čekaly, podváže poptávku po úvěrech a investicích, a tedy obecnou poptávku v ekonomice, včetně té po ropě a ropných produktech.

Poklesu cen pohonných hmot nahrává také zpevňování koruny vůči dolaru. Česká měna v listopadu posílila vůči té americké o zhruba čtyři procenta a je nyní nejsilnější vůči dolaru od začátku letošního září. (26.11.2023)