Český obranný export v roce 2025 překonal 100 miliard. Předpokladem dalšího růstu je vlastní vývoj technologií

Změna bezpečnostního prostředí a rostoucí zahraniční poptávka přinesly českému obrannému průmyslu rekordní výsledky. Realizovaný vývoz vojenského materiálu dosáhl v roce 2025 celkem 112,6 miliardy korun a poprvé překonal hranici 100 miliard. Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) a její sekce obranného průmyslu výsledky potvrzují silné postavení českých firem na světových trzích. Další rozvoj odvětví však musí být stále více založen na vlastním vývoji, sofistikovaných technologiích a produktech s vyšší přidanou hodnotou.

Podle výroční zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v roce 2025 uděleno 1 895 licencí k vývozu vojenského materiálu do 98 zemí v celkové hodnotě téměř 138 miliard korun. Skutečně realizované vývozy směřovaly do 96 zemí a dosáhly 112,6 miliardy korun.

Mimořádnou dynamiku odvětví dokládá také celková hodnota realizovaného vývozu vojenského materiálu, která zahrnuje rovněž prodeje a transfery do zemí Evropské unie a vývoz realizovaný v rámci brokeringových licencí. Ta vzrostla z 15,2 miliardy korun v roce 2021 na 94 miliard v roce 2024. V roce 2025 pak český obranný export jako celek dosáhl rekordních 115,4 miliardy korun. Za čtyři roky se tak celková hodnota realizovaného exportu zvýšila více než sedminásobně.

„Současně se ale ukazuje, že dosavadní model růstu začíná narážet na hranice výrobních kapacit, zejména v chemickém průmyslu a ve výrobě munice. Další výrazný posun proto nemůže být založen pouze na tom, že budeme vyrábět větší množství stávajících výrobků. Musí stále více vycházet z vlastního vývoje, sofistikovanějších technologií a produktů s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedl Lubomír Kovařík, viceprezident HK ČR a předseda Sekce obranného průmyslu.

Podle Sekce obranného průmyslu HK směřuje do zahraničí přibližně devadesát procent produkce českých firem působících v obranném průmyslu. Rekordní čísla jsou proto především dokladem jejich schopnosti obstát v mezinárodní konkurenci a reagovat na rostoucí požadavky zahraničních zákazníků.

Velký potenciál mají zejména munice, radarové a senzorové technologie, bezpilotní prostředky a ochrana proti nim, umělá inteligence, autonomní systémy, kybernetická bezpečnost, pokročilá elektronika včetně softwaru. V řadě těchto oblastí mají české firmy vlastní technologie, zkušenosti a výrobní kapacity, na kterých mohou stavět další růst exportu.

„Stejně důležité je posílit obranný výzkum a vývoj. Umělá inteligence, autonomní systémy, kybernetická bezpečnost, pokročilá elektronika nebo antidronové technologie přitom mají význam nejen pro obranu,“ řekl Kovařík.

Výsledky tohoto výzkumu totiž mohou nacházet využití také v dopravě, energetice, zdravotnictví, logistice nebo při ochraně kritické infrastruktury. Obranný průmysl může zároveň těžit ze zkušeností českého automobilového sektoru. Tuzemské firmy mají silné kapacity ve strojírenství, přesné výrobě, automatizaci, robotice, elektronice, vývoji softwaru a řízení složitých dodavatelských řetězců.

Pro další vyhlídky odvětví bude důležité také postavení českých podniků v evropských obranných programech a mezinárodních průmyslových konsorciích. Ambicí nemá být pouze růst dodávek jednotlivých komponentů, ale postupný posun k vlastnímu vývoji, systémové integraci a rovnocennému partnerství v projektech s vysokou přidanou hodnotou.

„Rekordní export ukazuje, že české firmy dokážou uspět v nejnáročnější mezinárodní konkurenci. Naší ambicí ale nemůže být pouze zvyšování objemu výroby. Potřebujeme, aby se české podniky více stávaly tvůrci vlastních technologií, systémovými integrátory a rovnocennými partnery evropských projektů. Právě tak může obranný průmysl přinášet dlouhodobý růst, inovace a vysoce kvalifikovaná pracovní místa,“ uzavřel viceprezident HK Lubomír Kovařík. (21.8.2026)