Český rozhlas přijde osvobozením části poplatníků o třetinu příjmů z poplatků

Podle aktuálně známých parametrů poslaneckého návrhu na úpravu zákona s cílem zrušit povinnost platit rozhlasové a televizní poplatky pro vybrané skupiny obyvatel a podnikatelských subjektů bude změna pravděpodobně znamenat snížení příjmů pro Český rozhlas v řádu 700 – 800 milionů korun ročně. To představuje zhruba třetinu jeho rozpočtu a jde o mimořádný zásah, který se bezprostředně dotkne hospodaření Českého rozhlasu i rozsahu veřejné služby, kterou poskytuje občanům po celé České republice.

Podle parametrů návrhu se změna pravděpodobně dotkne zhruba 660 tisíc domácností, tedy zhruba čtvrtiny všech domácností v České republice, a také více než 17 tisíc podnikatelských subjektů s více než 25 zaměstnanci a leasingových společností, které dnes mají poplatkovou povinnost.

„Nejde o dílčí úpravu, ale o zásadní zásah do stabilního financování média veřejné služby. Tento návrh je zcela nekoncepční, mění financování veřejnoprávních médií bez žádného racionálního důvodu, jasného veřejného cíle a bez řešení dopadu výpadku příjmů. Ve svém důsledku jde o krok, který má za cíl ekonomicky oslabit média veřejné služby a vytvořit tlak na podlomení jejich role a významu ve společnosti. Takový postup není v zájmu veřejnosti ani v zájmu stabilního a nezávislého fungování veřejnoprávních médií a jejich redakční a institucionální autonomie,“ uvádí René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu a dodává: „Třetinový výpadek příjmů se nevyhnutelně projeví v omezení výroby původního obsahu, zpravodajství, regionálního vysílání, podpory kulturních projektů i schopnosti reagovat na mimořádné situace.“

Předložený návrh je navíc v rozporu s tím, co po členských státech požaduje Evropský akt o svobodě médií (EMFA). Ten ukládá, aby financování veřejnoprávních médií bylo založeno na transparentních a objektivních kritériích stanovených předem a aby zajišťovalo odpovídající, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje pro plnění veřejné služby.

 „Pokud stát bez systémové náhrady vytváří výpadek v řádu stovek milionů korun, navíc s platností v témže roce, vyvolává to vážné pochybnosti o souladu takového postupu s evropským právem,“ doplnil Zavoral.

Problematické parametry poslaneckého návrhu, jak je známe dnes

► Návrh je zcela nesystémový, protože vychází z argumentů, které neodpovídají skutečnosti. Mladí lidé do 26 let se při společné domácnosti samostatné poplatkové povinnosti netýkají; osoby s postižením zraku a sluchu jsou od placení osvobozeny již dnes a sociálně slabí mohou o osvobození požádat už nyní.

► Je netransparentní, protože o návrhu a jeho dopadech neproběhla řádná odborná debata a návrh nebyl s Českým rozhlasem předem projednán.

► Vytváří nerovné podmínky mezi jednotlivými skupinami poplatníků, aniž by pro takové rozlišení existovalo jasné a obhajitelné systémové zdůvodnění.

► V případě zrušení inflační doložky (indexace poplatku na inflaci) dojde k významnému omezení stability financování, protože indexace zajišťovala Českému rozhlasu dlouhodobé pokrytí rostoucích nákladů, aniž by bylo nutné opakovaně schvalovat navýšení poplatku, a zároveň vedla k zachování reálné výše poplatku.

► Vzhledem k tomu, že je návrh prezentovaný jako krátkodobý, je v příkrém rozporu s nařízením EU z hlediska předvídatelnosti a udržitelnosti financování médií veřejné služby.

„Český rozhlas je připraven vést věcnou debatu o svém financování, ta ale musí být vedena transparentně, předvídatelně a s plným vědomím konkrétních dopadů na službu veřejnosti,“ zdůrazňuje René Zavoral. (24.3.2026)