Česnek

Vlastí této rostliny, vědecky zvané Allium sativum, jest Orient a Jižní Evropa. Odtud rozšířila se do všech úhlů světa a pěstuje se jako zelenina. Cibule její vyznačuje se zvláštním, pronikavým zápachem a chutí nasládlou, ale ostrou, které dodává ji zvláštní silice. Svěží cibulka obsahuje dosti mnoho této těkavé silice, která je žlutá, těžší vody a tak prudce působící, že na kůži vzniká po ní pálení a zánět. Obsahuje mnoho síry. Kdo požívá hojně česneku, přijímá ovšem i hojnost této silice, po které pak zapáchá i pot i moč i dech. Již obklady z rozetřeného česneku a potírání kůže šťávou jeho postačí, aby dech i pot nabyly zvláštního pronikavého zápachu; dle toho můžeme souditi, jak prudce česnek účinkuje. Orientální národové, zvláště Židé a Egypťané, rádi požívali česnek; u Řeků a Římanů sahali po něm spíše otroci, lodníci a vojínové. Malé dávky česneku povzbuzují trávení, větší kvantum způsobuje žaludeční bolesti, větry, ošklivosť, koliku, dávení nebo průjmy a zvláštní nepokoj – vesměs příznaky podobné otrávení. Přiměřené dávky působí proti hlístům. Skrovné množství česneku usnadňuje odkašlávání, větší dávky dráždí sliznice těla našeho v takové míře, že i ledviny vylučují více moče, nežli jindy. Osobám, které trpí zvýšenou dráždivostí a návaly krve, škodí česnek. Také souchotionáři a lidé náchylní k močokrevnosti nechť se ho varují. Lidé nesnášející koření z jakýchkoli příčin (poruchy žaludeční, choroby nervové) nesmějí ho požívati.
V lékařství užívalo se česneku v dobách dřívějších více, nežli nyní, hlavně pak, když v plících příliš mnoho hlenu se vylučovalo a při hysterických křečích. Protože žene na moč, užíván byl proti vodnatelnosti. Proti hlístům nelze jej doporučiti, protože jich neusmrcuje, nýbrž pouze znepokojuje a máme také lepší, spolehlivější léky. Při churavých nemocných je lékem povážlivým. Čerstvé cibulky nebo šťáva vytlačená z nich podávala se v mléce.
Čerstvé šťávy může se užíti místo horčičné náplasti při rheumatickém onemocnění kloubů. Při ohluchnutí zastrkují si lidé bavlnku s touto šťávou do ucha, ponechávajíce ji tu tak dlouho, až kůže zrudne a olupuje se. Způsobu toho nelze naprosto schvalovati.
Česneková šťáva přidává se též ke mnohým vodičkám, které mají podporovati vzrůst vlasů (ale nepodporují!) Váznoucí vzrůst vlasů nebo vypadávání vlasů může míti steré příčiny, které třeba především najíti a pak dle nich vhodné léčení zavésti, což je věcí lékaře.