Komentář Lukáše Kovandy
Turistický ruch v ČR má za sebou druhý velmi slabý rok. Oproti roku 2020 loni ještě o něco ubylo návštěvníků ze zahraničí. Mírný vzestup počtu domácích turistů i jejich přenocování situaci rozhodně nezachránil. Takže celkový počet hostů jen nepatrně převyšuje polovinu jejich počtu v dosud rekordním – a posledním předpandemickém – roce 2019. Letos by však měla být situace mnohem lepší. Počet hostů by se i přes pomalý rozjezd v prvním, probíhajícím čtvrtletí mohl dostat na úroveň 80 až 85 procent předpandemické úrovně. Turistický ruch totiž v posledních týdnech velmi výrazně oživuje. U nás i v zahraničí.
Hotely a dovolenkové lety pro nadcházející letní sezónu si lidé v těchto hodinách a dnech totiž celosvětově zamlouvají zcela mimořádným tempem. Horečka zájmu o koupi dovolené se nevyhýbá ani Česku. Největší světová cestovní kancelář, německá TUI, včera oznámila, že tempo objednávání zájezdů na letošní léto dokonce předčí úrovně před pandemií.
Lidé po celé planetě, Česko nevyjímaje, po dvou letech pandemických uzavírek a omezení hladoví po cestování a poznávání nových zemí, ti z vnitrozemí po moři, ti z dolin a rovin po horách. Obavy z dopadu šíření covidové varianty omikron slábnou, přičemž proočkovanost světové populace, zvláště pak zranitelných skupin obyvatelstva, nadále stoupá.
Navíc lidé během pandemie neměli moc zač utrácet, ani za dovolené příliš ne, takže si to nyní chtějí vynahradit. Podle zmíněné cestovky TUI utrácejí průměrně za zájezd meziročně o 22 procent více. Jsou tedy ochotni vydávat za letní dovolenou více. Byť část zmíněného cenového nárůstu je důsledkem obecné inflace, lidé rozhodně pořizují nákladnější zájezdy a připlácejí si za luxus – ve stylu „dva roky jsme teď nikde nebyli, tak si to teď o to více užijeme“.
Zvýšený zájem pozorují samozřejmě také aerolinky. Nízkonákladoví letečtí dopravci jako Ryanair, EasyJest nebo Wizz Air už minulý měsíc oznámili dramatické navýšení svých dopravních kapacit na letošní sezónu, aby mohli vyjít vstříc právě rostoucí poptávce.
U cestovky TUI si zatím zájezd objednalo o čtvrtinu méně lidí než ve stejném období posledního předpandemického roku 2019, avšak dechberoucí je tempo objednávek v posledních dnech a týdnech. To je tak výrazné, že dává silnou naději, že letošní letní sezóna bude z hlediska uskutečněných pobytů odpovídat poslední předpandemické sezóně, té roku 2019.
Například v Británii, jež představuje klíčový trh pro celý segment zájezdů, hlásí TUI nárůst objednávek zájezdů na letošní léto v rozsahu takřka dvacet procent nad úrovní předpandemického roku 2019.
Zájem o letní dovolené je větší než před pandemií nejen v Británii, ale často také v Česku. Některé tuzemské cestovní kanceláře hlásí nyní až o padesát procent vyšší prodeje na letní sezónu v porovnání se stejným obdobím roku 2019. Cestovky v ČR dávají stále hlasitěji znát, že letos by se turistický ruch mohl vrátit na úrovně z doby před pandemií.
Zájmu o zahraniční pobyty letos v ČR nahrává silná koruna. Ta je blízko svých historických maxim třeba vůči turecké liře, polskému zlotému nebo švédské koruně. Vůči euru je poblíž takřka jedenáctiletého maxima. V uplynulých měsících výrazně zpevnila proti celé řadě dalších měn, neboť Česká národní banka v rámci boje s inflací zvedala svoji základní úrokovou sazbou jedním z nejvýraznějších temp v celém světě.
Extrémně silná je koruna třeba proti zmíněné turecké liře. Turecká lira dramaticky oslabuje vinou prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který tlačí na centrální banku země, aby úroky nezvedala. Turecká hlava státu míní, že vyšší úroky zrychlí inflaci, což je v rozporu s většinovým názorem mezi ekonomy a ostatně i s většinovým názorem centrálních bank jinde ve světě. I díky nebývale slabé liře je tak Turecko mezi Čechy nynějším hitem v objednávkách zájezdů na léto. Silná koruna zlevňuje například nákup jídla, suvenýrů nebo služeb a výletů v dovolenkové destinaci.
Celosvětový rozmach cestovního ruchu ale znamená také další tlak na růst cen ropy a pohonných hmot. Pohonné hmoty v ČR by se tak mohly i přes silnou korunu v létě prodávat až kolem úrovně čtyřiceti korun za litr benzínu či nafty, neboť hrozí, že barel ropy Brent do to doby zdraží výrazně nad úroveň jednoho sta dolarů.
Nový rozpočet: vláda upřednostňuje rychlé škrty, i když si tím může popudit nemalou část veřejnosti a usnadnit tak Babišovi cestu na Hrad
Vláda dnes projedná návrh rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.
Babišova vláda loni schválila rozpočet se schodkem 376,6 miliardy. Snížení navrhovaného deficitu o bezmála 100 miliard korun představuje naplnění předvolební rétoriky opozičních stran. Ty ve volbách zvítězily i proto, že si jako své klíčové téma zvolily ozdravení veřejných financí. Toto je však pouze první nakročení k takovému ozdravení. Nicméně signalizuje, že vládní strany berou svůj slib vážně, což není vždy pravidlem. Zároveň se zatím zdá, že berou vážně i svůj slib docílit ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní. Ještě lepší!
Z politického hlediska je tedy nový návrh do značné míry nutností. Vláda nejen musela učinit zásadní krok k naplnění svého klíčového slibu, chtěla-li si uchovat věrohodnost v očích veřejnosti, zároveň potřebovala symbolicky přetnout Babišovu éru, charakteristickou historicky rekordními a zcela bezpříkladnými deficity. Ty sice z podstatné části odrážely pandemickou situaci a nutnost uskutečňovat výrazně navýšené výdaje v čase znatelného omezování ekonomiky. Avšak zvláště právě návrhem schodku na letošní rok Babišova vláda vyslala signál, že nemíní s ozdravováním veřejných financí nijak zvlášť pospíchat.
Stranám stojícím v opozici proti Babišově vládě se podařilo navodit dojem, že s ozdravováním veřejných financí naopak třeba pospíchat je. A s tím právě volby vyhrály. Bylo by tedy zvláštní, pokud by nyní nepospíchaly. Ztratily by kredit u veřejnosti. Pospíchají tedy. V režimu provizoria „překopávají“ celý rozpočet. Bude tedy třeba značné politické odvahy a neoblomnosti, aby si své rychlé škrty obhájily zejména u těch, kteří jsou jimi „rychle a nečekaně“ dotčeni, ba tedy zaskočeni. Citlivým bodem bude jistě třeba zmrazení plateb na státní pojištěnce typu důchodců či dětí, proti němuž se už hlasitě ozývají zdravotnické odbory.
Rychlé škrty nemohou být z povahy věci dostatečně prodiskutovány, což může vyvolat širší vlnu nevole s novým kabinetem, již politicky kapitalizuje opozice. A také sám Babiš, jenž si zjevně „brousí zuby“ na prezidentský úřad. Razantní osekávání výdajů letošního rozpočtu je tak právě Babišovi municí pro boj o Hrad. Čím razantnější bude, tím více munice Babiš získá, jelikož tím více skupin obyvatelstva si vláda znepřátelí – a budou jí to chtít „vrátit“ volbou politického arcirivala.
Čistě pragmaticky tak vláda mohla letos ještě s razantními škrty posečkat. Vysvětlit své posečkání veřejnosti tím, že jim nechce v čase nejvyšší inflace od 90. let – v její dikci „Babišovy drahoty“ – nakládat ještě břímě škrtů. V příštím roce bude ale inflace velmi pravděpodobně o dost mírnější. Takže vláda mohla občanům vysvětlit, že k výraznějším škrtům se uchýlí právě až tehdy. Získala by tak výhodu jejich celoročního koncipování a diskutování. Opozice a Babiš by zato nezískaly tolik munice. K rozvratu veřejných financí by nedošlo. Stále bychom byli jednou z nejméně zadlužených zemí EU. A s ozdravováním by tedy Fialův kabinet začal až příští rok. Až by se inflační vlna přehnala a až by na Hradě už nový prezident tak jako tak stejně usedal.
Vláda upřednostnila naplnění slibů voličům – ale tím pádem také tedy nutně i rychlé škrty – před vypočítavějším, pragmatickým přístupem, což je sympatické. Zda také politicky dostatečně prozíravé, to se teprve ukáže.
Míra nezaměstnanosti v zimě tradičně roste, Česko má ale i tak 250 tisíc volných pracovních míst vhodných pro cizince, kteří by zmírnili inflaci
Těch se ale nedostává, a krize na Ukrajině to může ještě zhoršit.
V lednu tradičně rostla míra nezaměstnanosti. Z prosincové úrovně 3,5 procenta stoupla na 3,6 procenta. Důvodem není zhoršování situace na trhu práce, ale každoročně se opakující ukončování sezónních prací v exteriéru. Také ke konci ledna končí četné úvazky na dobu určitou.
Pokud ale lidé ztratili nyní zaměstnání, velmi pravděpodobně si jej zase rychle najdou, neboť situace na trhu práce zůstává napjatá. O tom svědčí fakt, že zhruba 350 tisíc pracovních míst zůstává neobsazeno. Zhruba 250 tisíc z nich by mohli obsadit cizinci, avšak těch se kvůli pandemii, nepružné legislativě a nově i hrozící válce Ukrajiny s Ruskem nedostává ještě výrazněji než před pandemií.
Chybí například Ukrajinci ve stavebnictví, ale jistě by se uplatnili třeba i zahraniční manuální pracovníci v průmyslu. Ukrajinci se strachují o osud svých blízkých v domovině, kde hrozí invaze Ruska, pročež se zdráhají setrvávat pracovně v zahraničí.
Příliv cizinců z civilizačně blízkých okruhů by české ekonomice pomohl, stejně jako celé tuzemské společnosti. Kromě jiného by tento příliv mírnil inflační tlaky. Proti jsou však tradičně odbory.
Míra nezaměstnanosti zůstane nízká po celý letošní rok. Za celý rok vykáže úroveň 3,1 procenta. Bude tak nadále nejnižší nejen v zemích EU, ale dokonce v zemích organizace OECD, kde jí bude svojí níží konkurovat snad jedině nezaměstnanost japonská. To však znamená pokračující tlaky na růst výdělků, které zásadně přispívají k roztáčení inflace. (9.2.2022)
