Co bude dál s minisérií Vina: Případ fakulta? VLNY.CZ podaly odvolání proti předběžnému opatření

Po konzultaci s naším právním zástupcem jsme se rozhodli jako žalovaná strana podat k Městskému soudu v Praze odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření. Proč jsme se rozhodli právě k tomuto kroku si dovolujeme ve stručnosti vysvětlit.

Máme za to, že Obvodní soud pro Prahu 1 vydal předběžné opatření s natolik vážnými právními vadami, že považujeme za důležité, aby toto jeho rozhodnutí přezkoumal odvolací soud. Dle našeho názoru a názoru našeho právního zástupce napadané předběžné opatření představuje mimořádný, nepřijatelný a ústavněprávně velmi citelný a necitlivý zásah do svobody projevu a práva veřejnosti na informace.

Soud rozhodoval na základě neúplných a zkreslených informací, neidentifikoval konkrétní protiprávní obsah, a sám konstatoval skutečnosti vylučující žalobci tvrzený zásah, když v odůvodnění uvedl, že minisérie neobsahuje jména obětí ani jiné identifikační údaje, a používá rozostřené záběry.
Podstatné zároveň je, že soud rozhodl o nepublikování epizod, které viděl pouze z části nebo je neviděl vůbec. Redakce se tedy ptá, jak mohl objektivně dojít k posouzení díla jako celku, a na základě toho jej jako celek zakázat.

Trváme na tom, že minisérie Vina: Případ fakulta je profesionálně a dle profesních a etických standardů natočené komplexní dílo mapující a analyzující po téměř roce pečlivé dokumentaristické práce mimo jiné postup bezpečnostních složek a dotčených orgánů veřejné moci. Veřejná kontrola tohoto typu, včetně novinářské, představuje jeden ze základních pilířů fungování demokratické společnosti a důvěry v ni.

Je proto ve veřejném zájmu, aby sám stát a jeho složky tuto kontrolu podporovaly, nikoliv znemožňovaly. Autorkou díla je uznávaná reportérka a novinářka Jana Škopková, v současné době působící jako šéfdramaturgyně Centra publicistiky a vzdělávací tvorby České televize, která má za sebou mnoho oceňovaných výsledků své žurnalistické a investigativní práce.
Je zásadní zopakovat, že cílem minisérie v žádném případě nebylo senzacechtivé a bulvární zpracování tragické události, neřkuli prohlubování traumatu a bolesti pozůstalých, jak tvrdí žalobci.  Tvůrci naopak po celou dobu postupovali s úctou k obětem a jejich blízkým, a viditelně usilovali o citlivé, věcné a důstojné zpracování tématu odpovídající jeho mimořádné závažnosti.

Minisérie Vina: Případ fakulta od samého počátku vznikala se záměrem objasnit veřejnosti okolnosti jedné z nejzávažnějších tragédií v moderních dějinách České republiky, a prověřit, zda v postupu bezpečnostních složek státu a dotčených orgánů veřejné moci nedošlo k systémovým pochybením, která by bylo možno případně vhodně pojmenovat a poučit se z nich pro budoucnost.

Pouze otevřená a informovaná veřejná debata o možných systémových nedostatcích totiž může přispět k přijetí takových opatření, která do budoucna sníží riziko opakování takto tragických událostí.

V předběžném opatření vydaném Obvodním soudem pro Prahu 1 kromě toho, že neplní preventivní funkci, spatřujeme nepřiměřený zásah do svobody projevu a práva na informace, jelikož představuje mimořádně invazivní zásah do ústavně garantované svobody projevu a práva veřejnosti přijímat informace tak, jak je zaručuje čl. 17 Listiny základních práv a svobod.

Přímým důsledkem předběžného opatření totiž není omezení konkrétního výroku, záběru či přesně vymezené části díla, nýbrž zákaz (byť dočasný) celé minisérie, včetně neodvysílaných epizod, které soud ani nemohl posoudit. Takovýto postup je v rozporu se zásadou proporcionality, která vyžaduje, aby podobné zásahy do základních práv byly nejen vhodné a potřebné, ale také co nejméně omezující.

Například i Evropský soud pro lidská práva ve věci Axel Springer v. Germany (Stížnost 39954/08) formuloval kritéria pro posuzování střetu mezi ochranou soukromí a svobodou projevu tak, že za rozhodující označil zejména příspěvek k debatě ve veřejném zájmu. V našem konkrétním případě jsme přesvědčeni, že tragédie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy je událostí mimořádného významu, která vedla k zásadním změnám bezpečnostních postupů státu, a stala se předmětem i parlamentního vyšetřování a celospolečenské debaty.

I český Ústavní soud opakovaně zdůrazňuje, že při střetu ochrany soukromí a svobody projevu nemá žádné z těchto práv automatickou přednost a je nutno vždy provést individuální test proporcionality. (Viz např. nálezy sp. zn. I. ÚS 367/03, I. ÚS 453/03 nebo IV. ÚS 154/97).
V neposlední řadě bychom chtěli upozornit na to, že zákazem šíření celé minisérie včetně doposud nevydaných epizod, s jejichž obsahem se soud ani nemohl seznámit, se Obvodní soud pro Prahu 1 dopouští postupu, který je obzvláště rizikový pro oblast investigativní žurnalistiky jako takové, a dostává se tak do přímého konfliktu s ústavním zákazem cenzury.

Soud preventivně zakazuje publikaci obsahu, s nímž se ani nemohl seznámit, takže nemohl posoudit ani dopad na práva žalobců. Nerozhoduje tak o určitém konkrétním projevu, ale o samotné možnosti budoucího projevu, čímž fakticky vytváří blanketní kvazicenzurní zákaz pro další novinářskou činnost týkající se daného tématu. Takovýto důsledek považujeme za obzvláště nebezpečný tam, kde se jedná o témata nesporně veřejného zájmu.
Do rozhodnutí soudu ve věci samé tak zůstávají veškeré epizody minisérie nepublikované. Na co se ale předběžné opatření nevztahuje, je doprovodná podcastová minisérie Vina, která téma dále rozvíjí nad rámec samotné dokumentární minisérie, včetně rozhovoru s autorkou minisérie Janou Škopkovou, a rozhovorů s členem parlamentní vyšetřovací komise Jiřím Maškem, případně experty na oblasti policejní práce, včetně zahraničních.

Další podcastové rozhovory, v nichž se budeme zabývat tématikou jak samotné střelby na FFUK, tak obecně tématikou novinářského pokrývání podobných tragických událostí v Česku i ve světě, budou v následujících dnech a týdnech vycházet na serveru VLNY.CZ.

Tímto krokem chceme nadále rozvíjet debatu o hledání doposud nevyjasněné a neukotvené hranice toho, kde je možné v podobných případech spatřovat veřejný zájem, a kde už jej konstatovat nelze, a musí ustoupit právu na ochranu soukromí. Věříme, že tak přispějeme ke kultivaci mediálního prostředí do budoucna.

*

Co jsou Vlny

Vlny jsou mediální platforma, která se od svého startu vymezuje vůči modelu rychlého zpravodajství. Nenabízejí další proud denních zpráv – nabízejí kontext, osobnosti a formáty, které jdou do hloubky. Vedou ji společně CEO Martin Kermes a kreativní ředitel Martin Jedlička ze studia NMDS.

Za platformou stojí tým seniorních novinářů, publicistů a specialistů, z nichž každý má na starosti téma nebo rubriku, které se dlouhodobě věnuje. Vlny se pohybují napříč oblastmi – politika, krimi, kultura, sport, byznys, historie – a vedle článků nabízejí i produkci kampaní a kreativních projektů pro partnery. „Vlny jsou mediální dům nové generace. Je to kreativní agentura, integrovaná do mediálního domu, která je schopná obhospodařit a obsloužit klienty na nejvyšší úrovni, vysvětluje Martin Jedlička. 

Silnou stránkou platformy jsou podcasty. Na vlny.cz najdete desítky pořadů od politické analýzy přes válečné reportáže až po rozhovory s osobnostmi, které jinde nenajdete. Mezi ně patří například Deník reportérek, politický pořad PALIČKA!, I Want More! Matěje Hollana či právě zmíněná minisérieVINA: Případ fakulta.

Obsah je zdarma. Model platformy stojí na propojení redakce, kreativy a spolupráce s obchodními partnery – s cílem dostat kvalitní obsah k co nejširšímu publiku. (17.6.2026)