Na Západním břehu Jordánu se v letošním roce rozběhl dvouletý projekt podpořený Programem B2B České rozvojové agentury, v rámci něhož dojde k otevření třiceti moderních kosmetických salonů. Díky tomu dojde ke zvýšení zaměstnanosti, ekonomické soběstačnosti a kvalifikace místních žen, které patří v důsledku politické situace a konzervativní společnosti k velmi zranitelné skupině. Obzvláště se jedná o mladé kosmetičky ze školy UNRWA, kde studují pouze ti, kteří jsou registrováni jako uprchlíci. A právě s touto školou navázala úzkou spolupráci česká firma Dermacol, která v Palestině již delší dobu působí a jejíž produkty jsou zde velmi žádané. Dermacol bude v rámci projektu pomáhat budoucím kosmetičkám, z nichž většina pochází z chudých rodin a nemůže si vzít jakoukoli půjčku, s rozjezdem podnikání, včetně vybavení salonu a poskytnutí první sady výrobků, i se zaškolením ve vedení salonu, marketingu a používání produktů.
Péče o zevnějšek je v arabských společnostech velice důležitým faktorem a palestinská území nejsou výjimkou. Chybí zde ale dostatek kvalitní profesionální péče, vhodné produkty a možnosti pro mladé a začínající kosmetičky. Místní trh je zaplaven produkty, které jsou buď nekvalitní anebo jsou finančně nedostupné. Vlivem slunce navíc v Palestině trpí řada lidí kožními problémy. A právě snaha pomoci lidem s kožními problémy provází firmu Dermacol už od jejího vzniku v šedesátých letech minulého století, kdy začala spolupracovat s dermatologickým ústavem. Byla tak jednou z prvních firem na světě, která představila vysokokrycí make-up, který je také jedním z nejdůležitějších artiklů pro palestinský trh. Stejně tak je také jednou z mála firem na palestinských územích, která poskytuje kvalitní, ale cenově dostupné produkty pro péči o pleť.
„Náš projekt je důležitý hned z několika důvodů. Za prvé míří přímo na ženy, které jsou spolu s dětmi nejzranitelnějšími články palestinské společnosti, a to jak kvůli politické situaci, tak kvůli relativně konzervativní společnosti. Pomoci ženám v podnikání je tak prvním z kroků k vyrovnanější a zdravější společnosti. Za druhé pak může ukázat cestu i dalším firmám ze soukromého sektoru, jak vstoupit na palestinský trh a být tak součástí změny vedoucí ke stimulaci palestinské ekonomiky. Ta se v posledním roce potýkala s nebývalou krizí, kdy státní zaměstnanci nedostávali několik měsíců výplatu. Posílení soukromého sektoru je tak více než žádoucí. Za třetí je do projektu zapojeno i několik mladých absolventů kromě samotných kosmetiček, kterým je tak umožněno získat nové zkušenosti z marketingu, účetnictví nebo i z vedení jednotlivých tréninků,“ říká Martina Rösslerová ze společnosti Dermacol.
Salony palestinských kosmetiček se budou otevírat i v uprchlickém táboře
Jednou z kosmetiček, která se těší na práci v některém z nově otevřených salonů, je Fatma Abu Sneini. Fatma má již několikaleté zkušenosti s kosmetikou, kdy pracovala v salonu založeném její matkou. Bydlí v Hebronu v tzv. Zóně C kousek od problematických izraelských osad. Má tři děti a před několik lety ztratila čtrnáctiletého syna, který zemřel na rakovinu. Na všechno je v podstatě sama, protože manželovi se nedaří sehnat práci, a živí tak celou rodinu.
V oblasti Hebronu žije i Urud Kamal Abu Allan, mladá make-up „artistka“ se sedmiletými zkušenostmi v oboru. Její manžel pracuje také v kosmetice jako holič, nicméně mají dvě malé děti a jeden příjem na uživení rodiny nestačí. Navíc bydlení v přímé blízkosti izraelských osad znamená, že dojíždět někam pravidelně za prací je téměř nemožné. Možnost práce v jednom z nově otevřených salonů v rámci projektu tak pro Urud znamená nejen možnost dále se specializovat v make-upu, ale hlavně přispět svým výdělkem k důstojnému životu celé rodiny.
Asir a Wadžíha Bader jsou dvě sestry, které ještě stále studují v tréninkovém centru UNRWA v Ramallahu. Pochází z Tulkaremu ze severu Západního břehu Jordánu z velice chudé rodiny. V Tulkaremu by si také chtěly otevřít i svůj salon a už teď alespoň částečně pracují jako kosmetičky a kadeřnice a zároveň jsou i jedněmi z nejlepších studentek. Jejich otec nedávno zemřel a sestry jsou v rodině nejstarší a musí se tak snažit, aby mohly co nejvíce rodině pomoct. Obě pochází z uprchlické rodiny a jsou tak i registrované v UNRWA.
