Daňový výhled na rok 2026: stabilní sazby, nové příležitosti i vyšší nároky na firmy

Rok 2026 přináší do českého daňového systému několik zásadních změn. Zatímco sazba daně z příjmů právnických osob zůstává stabilní a ruší se limit pro osvobození příjmů z prodeje podílů a cenných papírů, firmy i zaměstnavatelé se budou muset připravit na vyšší administrativní zátěž a přísnější dohled finanční správy. Přehled klíčových změn účinných od roku 2026, včetně těch připravovaných nebo veřejně diskutovaných, přináší firmám i jednotlivcům jasnou představu o tom, co je čeká a jak se na to připravit.

Základní sazba daně z příjmů právnických osob (DPPO) zůstává i v roce 2026 na úrovni 21 %. Z původních 19 % ji navýšila předchozí vláda v rámci konsolidačního balíčku zaměřeného na snižování deficitů veřejných rozpočtů již v roce 2024. Nová vláda však ve svém návrhu programového prohlášení nepočítá s dalším zvyšováním daňové zátěže podniků. Naopak deklaruje záměr vrátit se k původní 19% sazbě a postupně rušit vybraná opatření konsolidačního balíčku, který kromě fiskálních dopadů významně omezoval i některé daňové výjimky.

„Pokud by byl prosazen návrat k 19% sazbě, lze předpokládat pokles DPPO jako příjmu státního rozpočtu o více než 20 mld. Kč. Zhruba polovina inkasa přitom pochází od subjektů spravovaných Specializovaným finančním úřadem, což jsou významné daňové subjekty s celostátní působností, jako jsou banky, pojišťovny, zajišťovny, obhospodařovatelé fondů, velké investiční fondy, penzijní společnosti a poplatníci hazardních her, a to zejména ty s vysokými obraty (nad 2 mld. Kč). Lze tedy konstatovat, že ze snížení by obecně benefitovala jak skupina velkých a regulovaných poplatníků, tak malé a střední podniky,“ popisuje Jiří Kappel, Head of Tax ve společnosti Moore Accounting CZ.

Zrušení limitu má rozhýbat transakční trh

Jedním z nejvýznamnějších kroků je zrušení omezení osvobození příjmů fyzických osob z prodeje obchodních podílů a cenných papírů nad hranici 40 milionů korun, a to s účinností od 1. ledna 2026. Tento krok by měl vést k výraznému oživení transakčního trhu.

„Pro majitele firem to znamená možnost realizovat prodeje významných podílů bez dodatečné daňové zátěže, pokud splní zákonné podmínky držby. V praxi se tak otevírá prostor pro dříve odkládané prodeje rodinných podniků, vstupy strategických investorů, management buy-outů i restrukturalizace podnikových skupin. S tím lze očekávat i zvýšenou poptávku po transakčním, daňovém a právním poradenství,” říká Jiří Kappel.

Výzkum a vývoj: vyšší odpočty, ale i trvající rizika

Pozitivní vývoj lze očekávat také v oblasti podpory výzkumu a vývoje. Od 1. ledna 2026 se zvyšuje daňový odpočet na 150 % vynaložených nákladů, a to až do výše 50 milionů korun. Toto opatření by mělo podpořit zejména malé a střední podniky, které v minulých letech často odrazovala intenzivní kontrolní činnost finanční správy.  

Nová vláda zároveň deklaruje snahu tento institut dále zatraktivnit a motivovat firmy k investicím prostřednictvím rychlejších a efektivnějších daňových odpisů. I nadále však platí, že uplatňování odpočtu na výzkum a vývoj bude odborně náročnou oblastí a bez kvalitní přípravy se firmy vystavují zvýšenému riziku daňových sporů.

Nová pravidla pro zaměstnanecké akcie a opce

Od 1. ledna 2026 vstupují v účinnost také úpravy zaměstnaneckých akciových a opčních plánů. Nový, již třetí režim, je cílen především na start-upy a při splnění zákonných podmínek vyjímá příjmy z realizace těchto plánů z odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Změna má potenciál zvýšit atraktivitu zaměstnanecké participace a usnadnit mladým firmám získávání a udržení klíčových talentů.

Rok 2026 přináší také nové administrativní povinnosti. Spuštění tzv. jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů má sjednotit reporting vůči státní správě, zároveň však znamená vyšší komplexitu, častější podávání údajů a potenciálně přísné sankce při pochybeních. „Ze strany menších společností a mzdových účetních je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů vnímáno zcela pochopitelně jako výrazná administrativní zátěž, na kterou zatím připraveny nejsou ani všechny mzdové systémy,“ vysvětluje Jiří Kappel.

Další významnou změnou je náběh povinností souvisejících s tzv. Pilířem II, který zavádí dorovnávací daně pro velké nadnárodní skupiny s cílem zajistit minimální efektivní zdanění zisků ve výši 15 %. Ačkoli se původně počítalo s dopadem již v roce 2025, první daňové povinnosti byly odloženy až na červen 2026. Zasáhne přitom řádově 3 až 4 tisíce českých členských entit a jednotky až nižší desítky jejich ultimátních mateřských společností.

Přísnější kontroly a návrat represivních nástrojů

Nová vláda avizovala i kroky, které mohou být pro poplatníky méně příznivé. Patří mezi ně zintenzivnění kontrolní činnosti finanční správy, důraz na potírání daňových optimalizací, zavedení EET 2.0. či povinné dokumentace k transakcím mezi spojenými osobami.

Odborná veřejnost v této souvislosti upozorňuje na riziko návratu k agresivnějšímu přístupu finanční správy, který byl patrný po roce 2013. Rok 2026 tak může firmám i jednotlivcům nabídnout nové příležitosti, ale zároveň přináší významná daňová a administrativní rizika. „Určitě doporučuji změny nepodcenit a včas provést analýzu připravenosti na nové povinnosti – bez ohledu na to, zda jde o malý podnik, velkou korporaci či osobu samostatně výdělečně činnou,” dodává Jiří Kappel. (7.1.2026)