Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve druhém čtvrtletí 2020 schodku 100,4 mld. Kč, což představovalo 7,50 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 42,61 % HDP, zatímco výdaje 50,12 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí vzrostla meziročně o 7,31 p. b. na 39,92 % HDP.
Ve druhém čtvrtletí 2020 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 126,2 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 109,0 mld. Kč a skončilo v deficitu 116,0 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 14,8 mld. Kč, který byl meziročně o 13,2 mld. nižší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 4,0 mld. Kč a skončilo v přebytku 0,9 mld. Kč.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí klesly meziročně o 7,17 %. Na meziročním poklesu příjmů se podílelo zejména snížení příjmů z objemově významných daní: daně z příjmu (-21,0 % na 102,3 mld. Kč), daně z výroby a dovozu (-8,5 % na 158,4 mld. Kč). Naopak nejvíce vzrostly příjmy z kapitálových transferů (+45,7 % na 14,9 mld. Kč) a důchodů z vlastnictví (+43,0 % na 22,6 mld. Kč).
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 14,0 %. Nejvíce vzrostly kapitálové transfery (+136,5 % na 31,9 mld. Kč), dotace (+50,6 % na 50,9 mld. Kč), zaplacené běžné daně (+47,5 % na 3,1 mld. Kč) a běžné transfery (+16,8 % na 33,8 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán u mezispotřeby (-1,5 % na 79,7 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 32,60 % na 39,92 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 0,57 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 446,9 mld. na 2 263,5 mld. a jeho příspěvek činil 7,88 p. b. Mezičtvrtletně došlo k nárůstu míry zadlužení o 7,23 p. b. Nominální dluh vzrostl mezičtvrtletně o 376,1 mld. Kč a přispěl k nárůstu míry zadlužení o 6,51 p. b., zatímco příspěvek klesajícího nominálního HDP činil 0,71 p. b.
Ve druhém čtvrtletí 2020 byl nárůst dluhu (376,1 mld. Kč) výrazně vyšší než deficit hospodaření (100,4 mld. Kč). Vládní instituce si vypůjčily o 275,7 mld. Kč více, než byla jejich potřeba financování, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u všech hlavních složek. Objem přijatých úvěrů vzrostl o 8,3 mld. Kč, vkladů o 4,9 mld. Kč a emitovaných cenných papírů o 433,7 mld. Kč, které s podílem 92,6 % zůstávají hlavní komponentou dluhu. V mezičtvrtletním srovnání vzrostla hodnota emitovaných cenných papírů o 384,2 mld. Kč., zatímco hodnota přijatých úvěrů klesla o 8,2 mld. Kč.
Dluh sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2018 – 2. čtvrtletí 2020
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 83,2 mld. Kč, který odpovídal 6,26 % HDP. Mezičtvrtletně kleslo očištěné saldo hospodaření o 43,3 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 2. čtvrtletí 2018 – 2. čtvrtletí 2020
V důsledku epidemiologické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID-19 byla ve 2. čtvrtletí 2020 přijata mimořádná vládní opatření, jejichž vliv na vládní finanční statistiku je popsán v metodické poznámce. (5.10.2020)