Den matek za 470 milionů

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Návrat do práce však zůstává pro matky luxusem.

Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky až 470 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.

Vzhledem k tomu, že 95 % květin prodávaných v Česku pochází z dovozu – především z nizozemských a německých burz – jejich cena odráží sezónní výkyvy, ale i růst cen energií a nákladů na logistiku. Letos na jaře se cena jedné růže blížila hranici sta korun.

Češi za květiny loni utratili rekordních 18,1 miliardy korun, průměrná roční útrata na osobu tak činila 1 664 korun. Hnacím motorem není jen síla emocí, ale i inflace a zvýšení DPH. I když celková inflace v dubnu zpomalila na 1,8 % – nejnižší hodnotu za více než sedm let – zákazníci v květinářstvích to příliš nepocítí. Podobně jsou na tom čokolády, jejichž cena meziročně vzrostla o téměř 34 %.

Ale co když většina matek letos místo další kytice ocení spíš něco trvalejšího? Například příležitost k návratu do práce – za podmínek, které jim umožní skloubit profesní a rodinný život?

Na rodičovské dovolené je v Česku více než 260 tisíc žen. Mužů sotva pět tisíc. Česká rodičovská sice patří k nejdelším na světě, ale současně k těm nejméně flexibilním. Více než polovina žen zůstává doma bez jakéhokoliv pracovního úvazku – ne z vlastní volby, ale kvůli nedostatku možností.

Počet žen pracujících na částečný úvazek v Česku sice pozvolna roste – ke konci roku 2023 jich bylo 13,7 % – přesto jsme v evropském srovnání stále hluboko pod průměrem: v rámci EU využívá zkráceného úvazku průměrně 27,9 % žen. Zatímco západoevropské země vnímají flexibilní formy zaměstnání jako běžný nástroj podpory pracujících rodičů, Česko v tomto ohledu zaostává. Částečné úvazky bývají častým tématem v politických debatách i firemních strategiích, ale jejich reálná nabídka zůstává výrazně omezená. A to navzdory tomu, že poptávka je zřejmá: téměř 40 % žen pečujících o malé děti by rádo pracovalo alespoň na poloviční úvazek.

Trh jim ale zpravidla šanci nedá. A výsledek? Nejen ztráta profesního tempa, ale i vytržení z oboru, izolace od kolegů a odříznutí od technologického vývoje.

Podle analýzy přichází stát kvůli nevyužitému pracovnímu potenciálu žen ročně přibližně o 10 miliard korun. Nejde tedy jen o individuální příběhy matek, ale o systémový ekonomický problém. Ztrácí zaměstnavatelé, ztrácí státní rozpočet – a především ztrácí ženy, které ne vždy mají férovou možnost návratu.

Možná bychom si proto letos na Den matek měli položit otázku, zda místo importované růže za stovku nedat matkám něco hodnotnějšího: skutečnou možnost rozhodnout se, jak a kdy chtějí pracovat.

Český turistický ruch se z hlediska zahraničního zájmu stále zcela nezotavil z covidu a zhoršení geopolitické situace

Bez plné náhrady ubylo hlavně Rusů či Číňanů.

V prvním letošním čtvrtletí v českých hromadných ubytovacích zařízeních přenocovalo celkem 1,97 milionu zahraničních hostů. To je stále méně než před pandemií covidu, kdy se prvních čtvrtletích let 2018 a 2019 ubytovalo mírně přes dva miliony zahraničních hostí.

Za předcovidovou úrovní zaostává také průměrný počet přenocování zahraničních návštěvníků, který v prvních třech měsíců roku 2018 činil 2,7 noci, v prvním čtvrtletí roku 2019 pak 2,6 noci, ale letos jen 2,5 noci. To pochopitelně nepříznivý tlak na tržby turistického ruchu v porovnání s předcovidovými léty umocňuje.

Oproti roku 2019 je ovšem letos silnější turistický ruch z hlediska počtu návštěvníků „z domácích luhů a hájů“, což situaci částečně napravuje.

Počet domácích návštěvníků v tuzemských ubytovacích zařízeních letos dosáhl historického rekordu pro jakékoli z prvních čtvrtletí, totiž 2,18 milionu. To potvrzuje pokračující nárůst ochoty tuzemských domácností utrácet, a to i za věci zbytnější povahy, mezi něž se turismus a rekreace řadí. Tato ochota je silnější než v uplynulých letech kvůli pokračujícímu nárůst reálných mezd obyvatelstva, jenž by letos měl činit zhruba tři procenta.

Naopak úbytek zahraničních hostů souvisí s napjatější geopolitickou situací, než jaká panovala před rokem 2020, a také s válkou na Ukrajině a souvisejícími sankcemi. V důsledku uvedeného dochází k výraznému odlivu návštěv podnikaných například ruskými či čínskými hosty.

Lidé v Česku utrácí za věci zbytné povahy typu kosmetiky

Jde o potvrzení, že spotřeba domácností letos potáhne celou ekonomiku.

Maloobchodní tržby v ČR letos v březnu přidaly meziročně 3,4 procenta, což je zhruba souladu s očekáváním. Údaj potvrzuje, že spotřeba domácností by letos měla být stěžejním tahounem celé české ekonomiky. Maloobchodním tržbám svědčí pokračující nárůst reálných mezd českých domácností, jejichž úroveň se postupně, ale jistě navrací na předcovidovou úroveň.

Česko se stále zřetelněji zotavuje s poměrně těžké spotřebitelské recese, jež zemi zasáhla v uplynulých letech v důsledku vlny mimořádné inflace roků 2022 a 2023. Pokles reálných příjmů českých domácností byl při ní prakticky nejvýraznější v rámci celé EU. Díky odeznění inflační vlny, jež bylo patrné už loni, a letošní přetrvávající poměrně nízké inflaci, i té vyhlížené, porostou reálné mzdy v roce 2025 o více než tři procenta. Spotřeba domácností pak přidá zhruba čtyři procenta, právě na základě rostoucích reálných mezd. Samotné maloobchodní tržby si pak letos polepší o necelá tři procenta, takže porostou zhruba shodně s tempem vzestupu reálných mezd.

V březnu lidé v Česku meziročně navyšovali své reálné výdaje za pohonné hmoty, o citelných deset procent, a za nepotravinářské zboží v čele s kosmetikou – o zhruba pět procent. Naopak mírně snížili své útraty z potraviny. Což ale opět potvrzuje rostoucí spotřebitelský apetýt a ochotu utrácet i za věci zbytnější povahy, mezi něž se potraviny pochopitelně neřadí. Výrazný nárůst výdajů za pohonné hmoty odráží růst ochoty utrácet, ale také příznivý vývoj cen pohonných hmot, a to i v mezinárodním měřítku – vždyť letos v březnu byly pohonné hmoty v ČR třetí nejlevnější v rámci celé EU. (10.5.2025)