Uplynulá dekáda od referenda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie ukazuje, že Brexit nebyl pro finanční trhy jen jednorázovým šokem. Změna vztahu Británie s Evropou, následná politická nestabilita i strukturální slabiny britského akciového trhu se postupně propsaly do výkonnosti britských aktiv. Podle analýzy Neila Wilsona, investičního stratéga Saxo, britské akciové indexy od června 2016 výrazně zaostaly za hlavními evropskými trhy, zejména za italským FTSE MIB, německým DAXem a španělským IBEXem.
Zatímco samotné referendum v roce 2016 vyvolalo prudkou volatilitu na britských trzích, poslední dekáda ukazuje hlubší posun. Kontinentální Evropa britské akcie na cenové bázi výrazně překonala: všech pět sledovaných hlavních evropských indexů porazilo oba britské benchmarky, tedy FTSE 100 i FTSE 250. Nejvýraznější růst zaznamenal italský FTSE MIB, který od referenda vzrostl o 311 %. Německý DAX přidal 236 %, zatímco britský FTSE 100 vzrostl o 136 % a domácí ekonomikou více ovlivněný FTSE 250 pouze o 76 %. U DAXu je však třeba dodat, že jeho standardní konstrukce zahrnuje reinvestované dividendy, což přímé srovnání s některými čistě cenovými indexy mírně zvýhodňuje.
„Deset let po brexitovém referendu je zřejmé, že Spojené království stále nenašlo stabilní politické uspořádání pro postbrexitovou éru. Finanční trhy na politiku někdy reagují velmi výrazně, jako v případě epizody Liz Truss, častěji ale nikoli. Zásadní změna vztahu Británie s EU však britské finanční trhy v poslední dekádě jednoznačně formovala,“ říká Neil Wilson, investiční stratég Saxo.
Dividendy část ztráty umazaly, ale evropský náskok zůstává
Britský trh vypadá výrazně lépe při započtení dividend. FTSE 100 díky historicky vysokému dividendovému výnosu snížil rozdíl vůči evropským indexům. Na cenové bázi zaostal za Euro Stoxx 50 zhruba o 38 procentních bodů, při pohledu na celkový výnos se rozdíl zúžil na přibližně 16 procentních bodů. Na bázi celkového výnosu se FTSE 100 díky dividendám dostal přibližně na úroveň DAXu, oba indexy se pohybují zhruba v pásmu 137–139 %.
Také FTSE 250 si díky dividendám polepšil. Jeho total return se zvýšil z 75,6 % na 105,3 %, tedy o 29,7 procentního bodu. Přesto i po započtení dividend zůstává nejslabším indexem ve srovnání s hlavními evropskými benchmarky.
Pro investory je to důležité i z české perspektivy. Britské akcie jsou často vnímány jako dividendový trh s atraktivním oceněním, samotný dividendový výnos však v poslední dekádě nestačil plně kompenzovat slabší růst britského trhu oproti kontinentální Evropě.
Slabší libra ukazuje význam měnového rizika
Jedním z nejviditelnějších dopadů brexitové dekády je oslabení libry. Britská měna od referenda vůči americkému dolaru oslabila přibližně o 10,2 %. Pro globální investory to znamenalo, že část výnosů z britských akcií byla smazána měnovým pohybem. Celkový výnos FTSE 100 se tak v lokální měně dostal zhruba na 137 %, ale po přepočtu do dolarů klesl přibližně na 113 %.
Naopak euro vůči dolaru za stejné období posílilo pouze mírně, zhruba o 1,3 %, takže měnový efekt byl u evropských indexů spíše marginální, lehce pozitivní. Rozdíl mezi britskými a kontinentálními indexy se proto při pohledu v dolarovém vyjádření rozšířil. V lokální měně FTSE 100 zaostal za DAXem přibližně o 2 procentní body, v dolarovém vyjádření se rozdíl zvýšil zhruba na 30 procentních bodů. Proti Euro Stoxx 50 se rozdíl rozšířil z přibližně 16 na 44 procentních bodů.
Pro české investory z toho plyne širší závěr: u zahraničních akcií nerozhoduje pouze výběr trhu nebo sektoru, ale také měna, ve které je investice denominována. Brexitová dekáda je příkladem toho, jak slabší měna může snížit jinak solidní lokální výnos.
Britskému trhu chyběly technologie, Evropu táhly průmysl a obrana
Rozdíly ve výkonnosti nevysvětluje pouze Brexit samotný. Zásadní roli hrálo také sektorové složení indexů. FTSE 100 má dlouhodobě vysoké zastoupení finančních společností, energetiky, zdravotnictví a spotřebního zboží, zatímco technologický sektor v něm zůstává téměř zanedbatelný. Informační technologie tvoří pouze zhruba 0,9 % indexu FTSE 100.
To se ukázalo jako významná nevýhoda v dekádě, kterou na globálních trzích výrazně ovlivnil růst technologických firem. DAX těžil mimo jiné ze silnější expozice na průmysl a vybrané technologické tituly. Průmyslové společnosti v DAXu dosáhly v průměru výnosu 460 %, zatímco průmyslové tituly ve FTSE 100 přidaly v průměru 276 %. Výrazným příkladem je Rheinmetall, jehož akcie od brexitového referenda vzrostly o 2 344 %, především díky růstu evropských výdajů na obranu po ruské invazi na Ukrajinu. K dalším silným přispěvatelům patřily Siemens, Airbus a MTU.
Technologický sektor je dalším rozdílem mezi britským a německým trhem. Zatímco ve FTSE 100 představuje IT pouze 0,9 %, DAX zahrnuje významnější technologické tituly, například SAP a Infineon. Technologické společnosti v DAXu dosáhly ve sledovaném období průměrného výnosu 325 %.
Naopak FTSE 100 byl strukturálně zatížen vyšší expozicí na energetiku, spotřební zboží a zdravotnictví. Energetika tvoří 11,2 % indexu FTSE 100 a od referenda přinesla v průměru 99 %. Spotřební zboží tvoří 14 % indexu, ale dosáhlo pouze průměrného výnosu 70 %. Zdravotnictví má ve FTSE 100 váhu 13,1 % a přineslo průměrně 48 %. Tyto sektory britskému trhu pomohly méně než průmyslová a technologická expozice DAXu.
Evropské trhy navíc od roku 2025 výrazně zrychlily. DAX, FTSE MIB a IBEX dosáhly nových maxim, částečně díky závazkům evropských zemí k vyšším obranným výdajům a prostředí slabšího dolaru.
FTSE 100 se proměnil: posílily finance a průmysl, technologie zůstaly zanedbatelné
Sektorové složení FTSE 100 se za poslední dekádu výrazně proměnilo. Největší nárůst zaznamenal průmysl, jehož váha se zvýšila ze 7,0 % na 13,4 %, tedy o 6,4 procentního bodu. Tento posun odráží silný růst firem z oblasti obrany, letectví a strojírenství, včetně společnosti Rolls-Royce.
Finanční sektor zvýšil váhu z 19,3 % na 24,8 % a stal se největším sektorem indexu. Pomohlo mu prostředí vyšších úrokových sazeb po roce 2022, kapitálové výnosy britských bank a posílení pojišťoven jako příjemců vyšších výnosů.
Naopak komunikační služby klesly z 8,3 % na 2,1 %, zejména kvůli dlouhodobě slabé výkonnosti BT Group a Vodafone. Spotřební zboží snížilo váhu z 19,7 % na 14,0 %, mimo jiné v důsledku slabšího růstu, tlaku vyšších vstupních nákladů a rotace investorů směrem k růstovějším sektorům. Energetika klesla z 13,7 % na 11,2 %, přestože komoditní šok v roce 2022 sektoru krátkodobě pomohl.
Co se naopak téměř nezměnilo, je zanedbatelné zastoupení technologií. Informační technologie ve FTSE 100 klesly z 1,3 % na 0,9 % a zůstávají nejmenším sektorem indexu. Podle analýzy Saxo jde o jednu z největších strukturálních nevýhod britského trhu vůči DAXu i globálním benchmarkům.
Londýn čelí valuačnímu diskontu a slabší likviditě proti USA
Za posledních deset let se výrazně proměnilo také složení samotného indexu FTSE 100. Téměř 40 společností index opustilo a bylo nahrazeno jinými. Definujícím trendem dekády byly přesuny primárních listingů nebo domicilu mimo britský trh. Mezi firmy, které odešly tímto způsobem, patří například BHP, Ferguson, CRH, Flutter, Ashtead a TUI.
Podle Neila Wilsona to odráží dlouhodobé obavy z valuačního diskontu britského akciového trhu a slabší likvidity ve srovnání zejména s americkými trhy. Británie byla zároveň v poslední dekádě čistým exportérem firemních aktiv: přibližně třetinu odchodů z FTSE 100 tvořily fúze a akvizice, včetně transakcí společností SABMiller, Sky, Shire, GKN, Morrisons, RSA, Hargreaves Lansdown, Direct Line nebo Royal Mail.
Významným symbolem zůstává také ARM Holdings. Společnost byla v roce 2016 převzata SoftBank a při návratu na burzu v roce 2023 zvolila Nasdaq místo Londýna. ARM je tak jedním z nejčastěji uváděných příkladů toho, že Spojené království přišlo o vlajkovou technologickou společnost ve prospěch amerického trhu.
Politická nestabilita pokračuje, trhy ale reagují selektivně
Rezignace Keira Starmera téměř přesně deset let po brexitovém referendu podle Wilsona podtrhuje, že Spojené království stále nenašlo stabilní politické uspořádání po odchodu z EU. Pokud se novým premiérem stane Andy Burnham, půjde o sedmého britského premiéra během deseti let, což by znamenalo míru politické nestability a změn ve vedení, na kterou Británie historicky nebyla zvyklá.
Finanční trhy ale na britskou politiku nereagují vždy stejně. Epizody jako rozpočtová krize za vlády Liz Truss ukázaly, že politická rozhodnutí mohou vyvolat prudkou reakci dluhopisových i měnových trhů. V jiných případech je dopad méně viditelný. Dlouhodobě však změna vztahu Británie s EU, nejistota ohledně obchodních vazeb a proměna domácí politiky vytvořily prostředí, které britská aktiva odlišilo od kontinentální Evropy.
Británie zůstává silnou ekonomikou, akciový trh ale vypráví složitější příběh
Británie i nadále zůstává významnou a otevřenou ekonomikou. V prvním čtvrtletí roku 2026 byla nejrychleji rostoucí ekonomikou skupiny G7 a od referenda její hospodářský růst překonal Německo i Francii. Akciový trh však ukazuje odlišný obraz: britské indexy zaostaly za Evropou, libra oslabila a londýnský trh nedokázal zachytit některé z klíčových růstových trendů poslední dekády.
„Británie zůstává velmi dobrým místem pro podnikání a v prvním čtvrtletí roku 2026 byla nejrychleji rostoucí ekonomikou G7. Pro investory je ale důležité, že výkonnost akciového trhu vypráví složitější příběh – britské indexy za poslední dekádu zaostaly za kontinentální Evropou a slabší libra dále snížila výnosy zahraničních investorů,“ dodává Wilson. (23.6.2026)
