Do Kazachstánu letos poletí 8 koní Převalského

První transporty koní Převalského z Evropy do Kazachstánu proběhnou letos v červnu v rámci projektu Návrat divokých koní 2024. Dva armádní letouny CASA s celkem osmi koňmi na palubě odstartují 3. června z letišť v Praze a Berlíně. Po mezipřistáních v Istanbulu a Baku přistanou 4. června v Arkalyku ve středním Kazachstánu. Pak bude transport koní pokračovat do aklimatizačního centra Alibi v Altyn Dala již po zemi. Poslední divoký kůň se tak po Mongolsku vrátí do stepí další země v nitru Asie. Představitelé Zoo Praha, Armády ČR, Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a Frankfurtské zoologické společnosti (FZS) to oznámili na tiskové konferenci v Praze.
„Po transportech koní Převalského do Mongolska začínáme psát novou kapitolu návratu posledního divokého koně do areálu jeho původního rozšíření,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „V Kazachstánu jsme jako nejvhodnější oblast pro reintrodukci „převaláků“ vybrali oblast Altyn Dala, tedy Zlaté stepi. Naším záměrem je přepravit tam v průběhu příštích let alespoň 40 koní.“
Z přírody kůň Převalského vymizel koncem 60. let minulého století. Na jeho záchraně v lidské péči se významně podílela Zoo Praha, která od roku 1959 vede jeho světovou plemennou knihu. Angažovala se i v pozdějším návratu koně Převalského do Mongolska; nejvýrazněji devíti transporty na západ země v letech 2011 až 2019. Nyní Zoo Praha vedle návratu koní do Kazachstánu připravuje rovněž projekt jejich reintrodukce do východního Mongolska.
Vizuál Návratu divokých koní 2024
Historie záchrany koně Převalského
První koně Převalského se dostali do Čech v r. 1921, kdy profesor Ústavu plemenné biologie a také lékař František Bílek koupil v Německu tři divoké koně. Ustájil je v Netlukách u Prahy a později přemístil do pražské Zoo. Po druhé světové válce ředitel Zoo Praha JUDr. Cyril Purkyně (pravnuk J. E. Purkyně) navštívil Mongolsko, kde v té době ještě žili ve volné přírodě koně Převalského. V roce 1959 inicioval Purkyně do Zoo svolání světové konference o záchraně koně Převalského. Tehdy bylo pražské Zoo svěřeno vedení světové plemenné knihy koně Převalského. Tenkrát totiž bylo na celém světě pouhých 60 koní Převalského, z toho dvacítka (tedy třetina) právě v Praze. V lidské péči postupně rostla populace, která umožnila přistoupit k reintrodukci druhu nejprve do Číny a později do Mongolska.
První transport do Mongolska se uskutečnil v červnu 1992, ale již předtím byla zřízena chovná aklimatizační stanice Jimsar v Číně, kam přišli v roce 1988 první koně ze zoologických zahrad západní Evropy. Je zázrakem, že během všech transportu pražská zoo o žádného koně nepřišla.
„Kůň Převalského je ikonickým zvířetem reprezentující úspěšný příběh záchrany druhu: vyhynulý v přírodě, zachráněn díky Zoo, navrácen do místa původního výskytu. Pro Evropskou asociaci zoologických zahrad a akvárií je právě toto jedním z klíčových aspektů progresivních Zoo, tedy jejich zapojení do EAZA Ex situ programů (EEP) a jejich um propojit to se snahou ochrany in situ, tedy ochrany divoké přírody,“ uvedl ve své řeči prezident EAZA Endre Papp.
Cílem „kazachstánského“ projektu je přepravit během pěti let do oblasti Altyn Dala alespoň 40 koní Převalského, kteří budou tvořit základ zdejší populace. Jejich přepravu bude zajišťovat Zoo Praha ve spolupráci s Armádou České republiky a dalšími partnery.
„Počítáme s přepravou tří hřebců a pěti klisen z Prahy a Berlína dvěma letouny CASA C-295M Armády České republiky. Čtyři koně vypravíme jedním strojem z vojenského letiště Praha-Kbely, další čtyři vypraví z Berlína Tierpark Berlín. Oba letouny odstartují v pondělí 3. června 2024 po poledni,“ uvedl brigádní generál Jaroslav Falta, velitel 24. základny dopravního letectví na Letišti Praha-Kbely. Letouny poletí na letiště Arkalyk s mezipřistáními v Istanbulu a Baku cca 20 hodin. Přistání v Arkalyku je v plánu v úterý 4. června ráno, vypouštění koní do aklimatizační ohrady v Alibi po jejich pozemním transportu tentýž den večer.
„Na místě jsme již před lety vybudovali základní infrastrukturu, která byla využita zejména pro reintrodukci asijských oslů kulanů. Centrum Alibi bude nyní sloužit dalšímu druhu kopytníka a po nutných úpravách se stává vstupní bránou koní Převalského do Zlaté stepi,“ uvedl v Praze Steffen Zuther, výzkumný pracovník Frankfurtské zoologické společnosti. Ta spolu s partnery v roce 2006 založila Iniciativu pro ochranu Altyn Dala, která usiluje o komplexní ochranu tamních stepních ekosystémů.
Letecký pohled na oblast Altyn Dala a reintrodukční a aklimatizační centrum Alibi
Projekt Návrat divokých koní je financován z konta Pomáháme jim přežít, na které – díky Magistrátu hl. m. Prahy – putuje mimo jiné 8 Kč z každé vstupenky do Zoo Praha.
„Jsem velmi hrdá na in situ projekty Zoo Praha, ve kterých osobně vidím jeden z hlavních smyslů moderních zoo. Každý svou návštěvou pražské zoo pomůže dobré věci. O to víc mě těší pohled na dosavadní návštěvnost zoo, do které už letos zavítalo přes 130 000 návštěvníků,“ uvedla ve svém proslovu náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Jana Komrsková.
Memorandum o spolupráci všech institucí zapojených do projektu bylo podepsáno 28. února, v kazachstánské Astaně.
Instituce a subjekty spolupracující na projektu
Zoo Praha vede Světovou plemennou knihu koně Převalského a rovněž jeho EEP (EAZA Ex situ programme = Evropský chovný program). Po druhé světové válce sehrála zásadní roli při záchraně koně Převalského. Později z ní vzešla myšlenka na jeho reintrodukci, do které se následně zapojila. Velmi významných bylo devět jejích transportů koní Převalského z Evropy do západního Mongolska. Nyní vedle přípravy transportů koní Převalského do Kazachstánu připravuje reintrodukční projekt pro východní Mongolsko.
Výbor pro lesnictví a divokou přírodu (FWC) je státní útvar spadající pod Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů Republiky Kazachstán. Jeho úkolem je správa a ochrana přírody a zvláště chráněných území. Právě jeho výzva směřovaná Zoo Praha na podzim 2022 iniciovala zahájení projektu reintrodukce koní Převalského do Kazachstánu.
Asociace na ochranu biodiverzity Kazachstánu (ACBK) je celostátní veřejná asociace cílící na zachování biodiverzity a osvětu obyvatel. Projekt Návrat divokých koní je v širší perspektivě součástí její dlouhodobé snahy o rekonstrukci původních stepních společenstev v zemi. ACBK stojí za vybudováním potřebné infrastruktury ve Státní přírodní rezervaci Altyn Dala. Ta byla v minulosti využita pro reintrodukci kulanů ve spolupráci s Frankfurtskou zoologickou společností.
Tierpark Berlín je zoologická zahrada, která se již v minulosti podílela na chovu, managementu i reintrodukci rozličných živočišných druhů, přičemž spolupracovala také na ochraně koně Převalského. V rámci projektu Návrat divokých koní poskytuje koně ze svého chovu, sváží do svého chovného zařízení kandidáty z dalších evropských institucí a bude se přímo účastnit na jejich transportu do Kazachstánu.
V krajině svých předků
Frankfurtská zoologická společnost (FZS) je mezinárodní organizace koordinující projekty na ochranu ohrožených druhů i ekosystémů v 18 zemích světa. V Kazachstánu se podílí na ochraně sajg tatarských či kulanů. V roce 2006 spoluzaložila Iniciativu pro ochranu Altyn Dala (ADCI).
Zoo Norimberk (Tiergarten Nürnberg) je veřejná nezisková zoologická zahrada soustředící se na ex situ ochranu ohrožených druhů zvířat a jejich in situ ochranu ve spolupráci s partnery v zemích jejich původu. V minulosti se podílela na reintrodukci koní Převalského do Střední Asie.
Národní park Hortobágy se již v minulosti podílel na reintrodukcích koní Převalského, mj. ve spolupráci se Zoo Praha. Na jeho území žije v současné době největší populace koně Převalského mimo areál původního výskytu. Vybraní koně z tohoto parku budou také kandidáty pro transporty do Kazachstánu.
Vzdušné síly Armády České republiky, konkrétně 24. základna dopravního letectva sídlící na Letišti Praha-Kbely, zajišťují transport koní do Kazachstánu. Se Zoo Praha spolupracovaly i v minulosti, mimo jiné na transportu gorily či devíti transportech koní Převalského do západního Mongolska v letech 2011 až 2019.
Jaromír Hampl                
Foto: archiv Zoo Praha, J. Hampl (23.3.2024)