Do obrábění proniká umělá inteligence. Může být dobrým sluhou, ale zlým pánem

Umělá inteligence si postupně nachází cestu také do obrábění. Pomáhat může při sledování opotřebení nástrojů, prediktivní údržbě strojů, vyhodnocování vibrací, kontrole kvality, optimalizaci řezných podmínek nebo přípravě CNC programů. Vývojáři zároveň testují její využití při automatickém návrhu obráběcích postupů či průběžném přizpůsobování výroby podle dat ze stroje. Společnost Profika ale varuje před nekritickým vnímáním AI. Bez zkušeného člověka, který její výstupy správně vyhodnotí, může ve výrobě napáchat i značné škody.

Digitalizace výroby, která je jedním ze základních pilířů Průmyslu 4.0, přinesla podnikům obrovské množství dat. Moderní provoz může sledovat nejen samotnou výrobu, ale také spotřebu energií a vody, vytížení strojů, teplotu a vlhkost v hale, kvalitu ovzduší, osvětlení nebo podmínky na jednotlivých pracovištích. Data tak už dnes pomáhají optimalizovat výrobu, šetřit zdroje, plánovat údržbu nebo nastavovat příjemnější pracovní prostředí.

Pokud s nimi začne pracovat AI, jejich možnosti se dále rozšiřují. „Umělá inteligence může spojovat velké množství proměnných a hledat mezi nimi vztahy, které by člověk při běžném sledování provozu snadno přehlédl. Data přitom může čerpat přímo z řídicích systémů CNC strojů – například informace o otáčkách, zatížení vřetena, pohybu os, teplotách, spotřebě energie nebo alarmech. Další zdroj představují samostatná čidla sledující vibrace, hluk, tlak či průtok kapalin, kamerové systémy, měřicí sondy nebo data z nadřazených výrobních systémů,“ popisuje potenciál Jakub Kaufman ze společnosti Profika. Pokud jsou tyto zdroje propojené, může AI například odhalit, že určitá kombinace rostoucí teploty, vibrací a zatížení pravidelně předchází zhoršení kvality povrchu nebo poruše nástroje.

Jakub Kaufman a robotická buňka RoboStack Easy

AI nachází v obrábění stále více konkrétních úloh

Jednou z hlavních oblastí je sledování stavu a opotřebení nástrojů. AI může z údajů o vibracích, zatížení nebo příkonu odhadovat, zda se nástroj blíží ke konci své životnosti, a upozornit na nutnost výměny dříve, než dojde ke zhoršení kvality nebo jeho poškození. Podobný princip lze využít při prediktivní údržbě stroje, kdy změny v chování vřetena, servopohonů nebo ložisek mohou upozornit na problém ještě před neplánovanou odstávkou.

Velký potenciál má AI také při sledování stability obrábění. „Dokáže rozpoznávat vznik nežádoucích vibrací a doporučit úpravu otáček, posuvu nebo dalších parametrů. Pomáhat tak může ke kvalitnějšímu povrchu, delší životnosti nástrojů i zkrácení výrobního cyklu. Uplatnění nachází rovněž při kontrole kvality, kde lze propojit výrobní data s výsledky měření hotového dílu a hledat příčiny rozměrových nebo povrchových odchylek. Stále větší pozornost se věnuje také programování a přípravě výroby. AI může pomáhat při návrhu obráběcích operací, volbě nástrojů, hledání vhodných drah nebo optimalizaci CNC programů,“ umí si představit Kaufman. Při diagnostice zase může propojit alarm stroje s jeho provozními daty, servisní dokumentací a historií poruch. Při napojení na data z celého provozu může pomáhat i s plánováním zakázek, vytížením strojů nebo koordinací automatizovaných buněk.

Její hlavní přínos proto nemusí spočívat v nahrazení technologa, ale v tom, že dokáže rychle zpracovat množství dat, které člověk nemůže soustavně sledovat, a upozornit ho na důležité souvislosti.

Autonomní systém bez člověka? Ještě dlouho ne

Přes rychlý vývoj nelze očekávat, že by AI v dohledné době zkušeného člověka z obrábění jednoduše vytlačila. Výrobní proces je příliš komplexní a vedle dat v něm stále hraje zásadní roli zkušenost, technologický úsudek a schopnost rychle posoudit situaci v širších souvislostech.

„Podobně jako ani moderní robot vybavený kamerami a citlivými senzory nedokáže ve všech situacích nahradit rychlý pohled zkušeného pracovníka, který si všimne nepatrné vady povrchu nebo změny vzhledu dílu, potřebuje také AI člověka, jenž její závěry zkontroluje,“ zdůrazňuje Kaufman. Kamerový systém může velmi přesně sledovat předem definované parametry, zkušený pracovník ale často během několika sekund pozná, že je na výsledku něco špatně, přestože daná vada nespadá do žádné předem nastavené kategorie.

Ilustrace generovaná AI

„Umělá inteligence nedokáže nahradit letitou zkušenost. Může třeba doporučit změnu řezných parametrů, ale vůbec jí kvůli absenci rozhledu nedojdou všechny důsledky, například vyšší riziko deformace nástroje. Zkušený technolog takový problém rozpozná okamžitě,“ vysvětluje Kaufman. AI tak bude ještě dlouhou dobu především výkonným pomocníkem, který doplní a pomůže ve výkonu práce lidským profesionálům.

AI je dobrý sluha, ale zlý pán

Profika proto upozorňuje, že k umělé inteligenci je potřeba přistupovat velmi kriticky a její doporučení průběžně kontrolovat. Sebevědomě formulovaná odpověď ještě nemusí být správná – a ve výrobě mohou být důsledky chyby podstatně vážnější než při běžném používání AI.

„Přirovnat se to dá k navigaci. Pokud nám doporučí pokračovat přes řeku, ale před sebou vidíme, že most strhla vysoká voda, také nešlápneme na plyn jen proto, že nám systém tvrdí, že je cesta průjezdná. Stejný zdravý úsudek je nutný i při využívání AI ve výrobě. Už jsme se setkali s případem dílny, která se při řešení údržby obráběcího stroje místo konzultace se servisem obrátila na umělou inteligenci. Při postupu podle jejích instrukcí následně došlo ke smazání důležitých dat. Servisní zásah byl nakonec stejně nezbytný a návrat stroje do výroby navíc prodloužila nutnost znovu nahrát zásadní informace potřebné pro jeho provoz,“ ilustruje Kaufman.

Více na www.profika.cz. (25.9.2026)