Do Opočna na zmrzlinu a za památkami

Navštívili jsme Opočno, malebné město v podhůří Orlických hor s tisíciletou historií. Město leží v nadmořské výšce 292 m. n. m. a má 3,5 tisíce  obyvatel. Dominantou je renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka, který stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Přímo ve městě je další velké množství památkově chráněných budov a kostelů.

 Návštěvu jsme začali v cukrárně na Kupkově náměstí, abychom ochutnali vyhlášenou „Českou zmrzlina z Opočna“ která se vyrábí od roku 1920. Historie opočenské mlékárny se začala v roce 1936, kdy byla založena jako družstevní mlékárna. Mlékárna zpracovává nejkvalitnější mléko z podhůří Orlických hor, jedné z nejméně ekologicky znečištěných oblastí. Zmrzlinové směsi se vyrábějí od roku 1960, mlékárnu vlastní česká společnost Interlacto. Opočenské jogurty se distribuují po celé ČR.

Z náměstí jsme zamířili do zámku. Už v roce 1068 zmiňuje hradiště „Opočen“ stojícím na místě nynějšího zámku, Kosmova kronika. V roce 1495 se Opočen dostal do majetku rodu Trčků z Lípy, kteří v polovině 16. století postavili honosný renesanční zámek s  dvoupatrovou arkádou. Poslední potomek Trčků byl roku 1634 zavražděn  spolu s Valdštejnem v Chebu. Opočno bylo Trčkům konfiskováno a přešlo do majetku italského  rodu Colloredo. Císař Ferdinand II prodal za věrné služby Colloredům Opočno za 50 000 zlatých, jeho skutečná cena byla 300 000 zlatých.  Po požáru v roce 1690 vedl úpravy v barokním stylu významný architekt G. B. Alliprandi. Josef Colloredo-Mannsfeld nechal roku 1905 provést rozsáhlé úpravy interiérů zámku, dostavbu kulečníkového sálu a úpravu studniční bašty. Kastelán Mgr.Tomáš Kořínek je zde od roku 2019, ve svých sedmadvaceti letech byl tehdy nejmladším kastelánem Národního památkového ústavu. Jeho zasvěcený výklad byl úžasný. Poslední reinstalace sbírek proběhla v roce 2022. V tomto roce se zpřístupnilo II. patro zámku, které po dlouhé roky sloužilo jako depozitář nábytku, obrazů, zbraní, nádobí atd.  I. i II. zámecké patro se navrátilo do podoby života na přelomu 19. a 20. století. Přízemí je rezervováno pro  výstavy místních umělců.

Na zámku jsou 2 prohlídkové  okruhy:

1. patro zámku: africká síň  obsahuje sbírky z cest (r. 1901-1902) tehdejšího majitele zámku, knížete Josefa II. Colloredo-Mannsfelda. Kníže byl v Africe 2x. koupelna velice luxusní s masážní sprchou, ložnice, salón a pracovnu knížete, jídelna s míšeňským porcelánem, reprezentační salón, herna, Herna je připomínkou cestovatelské vášně knížete , proto je na stropě vyobrazen obrácený trup lodi. Do místnosti vede dvouramenné schodiště jako z kapitánského můstku. koupelna, oblékárna, ložnice a salón kněžny, ložnice a salón Josefova bratra Jeronýma , ložnice Berthy(roz. Kolowrat-Krakowské), V manželství s Jeronýmem se narodili čtyři synové, vztah ovšem skončil velkým skandálem, když Berta otěhotněla s černošským zpěvákem Rolandem Hayesem, kterého poznala roku 1925 na jeho koncertě ve Vídni. Její manželství bylo rozvedeno a Berta odešla za Hayesem do Paříže. snídaňový pokoj, malá a velká obrazárna s významnou sbírkou obrazů zejména italských umělců, knihovna čítá 10000 svazků, hostinské apartmá rodiny knížete Rudolfa Kinského. Roku 1895 byla na Opočno soustředěna colloredo-mansfeldská sbírka obrazů. Její historie sahá do 18. století, katalog sestavený roku 1929 čítá 471 položek. Opočno se díky sběratelské vášni posledních majitelů chlubí pracemi mistrů, jakými byli například Giacomo del Po nebo Andrea Vaccaro. K významným malbám patří kupříkladu oboustranné plátno (z období kolem roku 1700) Madona s Ježíškem, křížem a svatým Štěpánem, na straně reverzní pak Panna Marie Ochranitelka od malíře Giuseppe Bartolomea Chiariho, Madona s dítětem a malým Janem Křtitelem je připisovaná Florenťanovi Andreovi del Sarto, Kristus mezi učenci následovníka Hieronyma Bosche.

2. patro zámku: pokoj Ernestiny Karoliny, koupelna, oblékárna a ložnice apartmá Trauttmansdorffů, mantovský pokoj, oblékárna a hostinské apartmá Schönburg – Hartensteinů, pokoj vychovatelky, dívčí pokoj, pokoj Fridricha, Weikharda, Jeronýma ml. a Josefa ml., učebna, rodové muzeum, rytířský a lovecký sál.

Na sklonku 19. století, čerstvý majitel zámku kníže Josef II. Colloredo – Mansfeld soustředil rozsáhlou sbírku zbraní do dvou sálů druhého patra zámku (rytířský a lovecký sál). Sbírka obsahuje více jak 2500 exponátů, je to druhá největší sbírka zbraní v ČR po zámku Konopiště. K nejhodnotnějším exponátům sbírky patří zbraně palné; práce renomovaných puškařů (Kuchenreiter, Zellner, Cominazzo, Poser, Lebeda, Nowotný, Procházka aj.) v loveckém sále. Řadou kvalitních exemplářů jsou zastoupeny lovecké tesáky, nechybí ani kuše renesanční éry, pozdně gotická kopí a trofeje ulovené zvěře.

Nejpočetnější je pak kolekce evropských vojenských zbraní soustředěná do sálu rytířského.  Sbírka zbraní začíná Římany a končí 1. světovou válkou. Plátové zbroje šlechtické  i žoldnéřské, kordy toledské či solingenské produkce, doutnákové muškety, pistole ze 16. století, sbírka popravčích mečů německé a francouzské provenience a mnoho dalšího. Rodová muzea opočenského zámku byla zřízena v roce 2022 v místě dvou původně hostinských pokojů.  Návštěvníci se seznámí se sbírkami divadelních kostýmů, mincí, vojenských řádů a vyznamenání, pečetí a pečetidel, cínových vojáčků, barokních tabatěrek, historických dveřních zámků, ostruh, ukázkami zbraní, perníkových forem, pravěkých pazourků nebo předmětů upomínajícími na významné osobnosti. Unikátní sbírkou exponátů od severoamerických indiánů, která poutá pozornost našich i zahraničních odborníků, a více jak čtvrt století vznikajícím ručně ilustrovaným inventářem opočenské zbrojnice o více jak 1700 kartotéčních lístcích. V instalaci nechybí mimořádné exponáty jako „Kronika světa“ z knihovny císaře Rudolfa II. z roku 1495, knihy psané na palmových listech, bohatě zdobená košile indiánského válečníka z 19. stol., starořímský „hadí prsten“, takřka pět set let stará africká soška „nomoli“, barokní nádoby na výrobu zmrzliny nebo kuriozity jako mumie ptáků ze starověkého Egypta, ze slonoviny a jantaru zhotovené kuřácké špičky ve tvaru dámských nožek, jihoamerická čelenka dekorovaná krovkami brouků či taštička ušitá ze skunka.

Zámek je obklopen francouzským parkem  a v údolí Zlatého potoka  anglickým parkem  o rozloze 22 ha. Anglický park je propojen s oborou. Dříve zde fungovalo rybniční hospodářství  s chovem ryb i želv na maso. Opočenský zámek je unikátní také tím, že se na něm dochovala velká spousta původního mobiliáře. A díky pečlivé inventarizaci majitelů zámku a snímkům, které pořizoval Josef II., nadšenec do tehdejších moderních technologií, bylo možné nábytek a další předměty umístit na místa, kde původně stály.

Restituce

Vlastnictví zámku Opočno je rozděleno mezi stát a šlechtický rod: samotný zámek a budovy vlastní stát (spravuje jej Národní památkový ústav), ale cenné historické sbírky a mobiliář patří šlechtickému rodu Colloredo-Mansfeldů. 

Podrobnosti o vlastnictví: Budova zámku zůstala ve vlastnictví České republiky po rozhodnutí soudů, které potvrdily předchozí konfiskace majetku. Sbírky: Po dlouhých soudních sporech bylo v roce 2023 pravomocně rozhodnuto, že rozsáhlý mobiliář 250 kusů (obrazy, historické zbraně) patří rodině Colloredo-Mansfeldů Jedná se dle soudu o věci, které patřily Josefovi st. CM (1866–1957), a proto se na ně nevztahují rozhodnutí o zabavení majetku Josefa ml. CM (1910–1990), jehož majetek dle soudu restituovat nelze.

Ze zámku jsme se vydali na procházku městem. Na Trčkově náměstí byla před 15 lety při záchranném výzkumu  objevena kamenná plenta – doklad opevnění z 10.stol. Trčkové zde postavili Míčovnu v r. 1602. Coloredo ji používal jako sýpku. Vedle je rodný dům Františka Kupky (1871–1957), jednoho z nejvýznamnějších představitelů světového umění 20. století, je považován za jednoho z hlavních průkopníků světového abstraktního umění. Původ dnešního děkanského kostela Nejsvětější Trojice je kladen do 14. století, kdy na jeho místě stála gotická hradní kaple sv. Ondřeje. V 16. století došlo k renesanční přestavbě a v roce 1716 byla G. B. Alliprandim provedena vnější barokní přestavba. Původní renesanční interiér zůstal zachován.  V kostele je  hrobka Trčků z Lípy. Procházku končíme na Kupkově náměstí, nejvýznamnějším objektem je bývalý kapucínský klášter s kostelem Narození páně. Raně barokní komplex kostela a jednopatrových klášterních budov byl postaven v letech 1676–1678. Pozdně barokní kaple sv. Kříže s čtyřkřídlým ambitem byla ke kostelu připojena v letech 1761–1763.

Kapucínský klášter je od roku 2007 opuštěný. Celý areál včetně budov a zahrad je v majetku Královéhradeckého kraje, který pro něj hledá aktivně od roku 2021  nové využití. Dle průzkumu veřejného mínění by místní komunita uvítala vytvoření „oázy klidu“ v centru města. Byl vytvořen projekt Komunitní zahrady kapucínského kláštera.

V okolí je Rybník Broumar o rozloze 62,6 ha: Skvělé místo pro relaxaci a letní koupání. Město Dobruška je vzdálené pouhé 4 km, najdete zde rodný domek F. L. Věka.

Z Opočna jsme zajeli do obce Bystré, první písemná zmínka o Bystrém je z roku 1475. Dominantou obce je kostel sv. Bartoloměje, který byl postaven v letech 1716-1720 ve slohu vrcholného baroka. V obci se tkalcovalo v každé chalupě mimo dvou zemědělských usedlostí. Tkalci museli docházet s utkaným zbožím a pro další práci k vydavačům často hodně daleko, ale ke konci minulého století a později bylo i zde několik vydavačů. Ještě před 1. světovou válkou, a hlavně po ní bylo na Dolech zřízeno 13 tkalcovniček po obou stranách Zlatého potoka, některé byly budovány z bývalých mlýnů. Pracovalo se tam na 150 až 160 mechanických stavech. Rozvoj tohoto oboru vyvrcholil v polovině 19. století, kdy bysterský podnikatel Ferdinand Přibyl zaměstnával v Bystrém a okolí více než 500 tkalců. V roce 1919 bylo založeno Tkalcovské družstvo pro Bystré a okolí. V té době tady kvetl i textilní obchod. tzv. zasilatelské obchody (celkem 8), které byly známé po celé republice. Obec Bystré bývala střediskovou obcí a soustřeďovala se zde činnost spolková i kulturní. Některé spolky a organizace zanikly (Svazarm, Sokol, zahrádkáři, Červený kříž), jiné působí dodnes (myslivci, včelaři, partner. ochotníci, hudba, hasiči).Obec má hezké koupaliště s campingem ze 70. let a je zde i Pošta Partner.

Prozaik, pohádkář, autor odborných (vlastivědných a turistických) publikací, středoškolský profesor, zastupitel Královéhradeckého kraje Josef Lukášek napsal již páté pokračování oblíbených Pohádek Orlických hor .

Už vydání prvních dílů pohádek vedlo Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory v září roku 2002 k vyhlášení Kačenčiny pohádkové říše, která si dala za cíl zpříjemnit malým i velkým návštěvníkům hor pobyt pohádkami. Pohádkovou hru každoročně pořádají horské obce sdružené v "pohádkové říši" Orlických hor.

Ke hře „Putování po Kačenčině pohádkové říši“ musíte zakoupit Vandrovní knížku, která je k dostání v informačních střediscích a ve sdružených obcích. Do vandrovní knížky pak společně s dětmi budete sbírat jednotlivá razítka horských obcí (celkem jich je 30) a kolky z restaurací na cestě, muzeí, kulturních zařízení atd. Tak získáte pohádkový list navštívené obce a za nejméně 18 razítek další pěkné odměny – ku příkladu hrneček, průvodce, regionální publikace. Ceny si můžete vyzvednou v regionálních informačních centrech

Jaromír Hampl                     

Zdroj a foto: Informační centrum Opočno, Zámek Opočno (16.6.2026)