CzechIndustry > Domácnosti ve třetím čtvrtletí spotřebovaly více elektřiny, ale méně plynu
Domácnosti ve třetím čtvrtletí spotřebovaly více elektřiny, ale méně plynu
Ve třetím čtvrtletí letošního roku v Česku meziročně vzrostla spotřeba elektřiny i zemního plynu. Zatímco u elektřiny k většímu nárustu přispěly všechny sledované skupiny odběratelů, spotřebu plynu zvýšili pouze velkoodběratelé. V ostatních sektorech spotřeba plynu naopak klesla, u domácností dokonce o 14,1 %. Vyplývá to ze čtvrtletních zpráv o provozu elektrizační a plynárenské soustavy, které Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil na svém webu.
„Statistiky spotřeby elektřiny a plynu za třetí letošní čtvrtletí nabízejí dva odlišné příběhy. V případě elektřiny rostla spotřeba poměrně rovnoměrně ve všech měsících a u všech kategorií odběratelů. Spotřeba plynu naopak vzrostla pouze u velkoodběratelů, ostatní skupiny odběratelů ji snížily, domácnosti dokonce o 14 procent,“ říká Jan Liška, vedoucí oddělení statistiky a sledování kvality ERÚ.
Elektřina
Celková spotřeba elektřiny (netto) dosáhla ve třetím čtvrtletí hodnoty 13,6 TWh, což značí meziroční nárůst o 3,2 %. Spotřeba rostla podobným tempem u všech skupin odběratelů – u podnikatelů o 3,7 %, u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí o 3,5 %, u domácností o 3,1 % a u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 2,3 %.
Ještě výrazněji se proti loňsku zvýšila výroba elektřiny (o 12,4 % na 17,9 TWh), a tím i přeshraniční saldo. To meziročně vzrostlo o 82,5 %, export nad importem převažoval o 3,1 TWh. Jaderné a parní elektrárny se na celkové netto výrobě elektřiny podílely více než 77 %. V prvním případě se výroba meziročně zvýšila o 2,2 %, v případě parních elektráren byl rozdíl znatelně větší (+19,4 %).
Zdaleka nejvíce ovšem vzrostla výroba v paroplynových elektrárnách (+ 140,4 %), především s ohledem na provoz paroplynové elektrárny Počerady, která loni od poloviny srpna do konce září nevyráběla. U přečerpávacích elektráren byl meziroční nárůst 48,7 %, fotovoltaické elektrárny vyrobily o 22,4 % více elektřiny a větrné elektrárny o 18,6 % více. Naopak pokles zaznamenaly vodní elektrárny (-19,8 %), k čemuž přispělo letošní sucho, a také plynové a spalovací elektrárny (-1,6 %).
Celkový instalovaný výkon v elektrizační soustavě ke konci září meziročně poklesl o 0,6 % na 23,5 GW. Zatímco výkon fotovoltaických elektráren vzrostl o 10,1 %, u parních elektráren se snížil o 7,4 %.
Nově ERÚ do svých čtvrtletních zpráv zahrnul i statistiku energetické kapacity zařízení pro ukládání elektřiny. Na konci třetího čtvrtletí byla kapacita 3,2 GWh, meziročně vzrostla o 48,3 %.
Zemní plyn
Skutečná spotřeba zemního plynu dosáhla ve třetím čtvrtletí 10,1 TWh s meziročním nárůstem 4 %. Přepočtem na podmínky dlouhodobého teplotního normálu dojdeme ke zvýšení spotřeby o 5,9 %. Průměrná teplota vykazovala hodnotu 18 °C s odchylkou o 1,3 °C vyšší než ve stejném období loňského roku.
Souhrnná spotřeba ale v tomto případě není dostatečně vypovídající. K navýšení odběrů totiž došlo, především s ohledem na letošní provoz paroplynové elektrárny Počerady, pouze u kategorie velkoodběratelů (+9,8 %). Ta má ovšem zásadní vliv na celkovou spotřebu plynu v Česku. Všechny ostatní kategorie svou spotřebu snížily (střední odběratelé o 8,4 %, maloodběratelé o 5 % a domácnosti o 14,1 %).
Tok plynu do plynárenské soustavy ČR se meziročně snížil, a to o 16,4 %, výstup ze soustavy pak poklesl dokonce o 81,7 %. Stav provozních zásob v tuzemských zásobnících plynu byl na konci září o 26,8 % nižší než ve stejném období loňského roku. (20.11.2026)