.jpg)
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
Eurostat v pátek vedle dat o inflaci zveřejnil i velmi zajímavou statistiku, která ukazuje, jak jsou na tom obyvatelé jednotlivých zemí z pohledu dostupnosti dovolených. K dispozici jsou nejen data za rok 2025, ale i za rok 2023, takže lze sledovat, jak se pozice jednotlivých zemí v čase mění.
Průzkum ukazuje, kolik procent obyvatel si nemůže dovolit strávit týden dovolené mimo domov. A ČR z tohoto srovnání rozhodně nevychází špatně. Jen 19 % obyvatel si takovou dovolenou nemůže dovolit.
Slovo „jen“ je na místě už proto, že evropský průměr dosahuje téměř 28 % a Česko je v tomto žebříčku osmou nejlepší zemí. Jsme na tom lépe než Němci (20,9 %) i Poláci (24,5 %) a výrazně lépe než Slováci (29,1 %).
Lépe než Česko si vedou především severské země, zatímco podstatně nejhorší situace panuje na Balkáně a v Maďarsku. A kde je dovolená pro místní obyvatele finančně nejdostupnější? Ve Švédsku, kde má s týdenním pobytem mimo domov problém jen 12,4 % obyvatel.
Tato statistika je do značné míry odrazem kupní síly obyvatel, jejich finančních možností a vytvořených rezerv. Ukazuje se přitom, že podíl lidí, kteří si nemohou dovolit týdenní dovolenou, se v čase snižuje. V Česku za posledních dvacet let klesl zhruba na polovinu. Částečně díky růstu příjmů, částečně díky konkurenčnímu boji cestovních kanceláří, agentur, leteckých společností, ubytovacích platforem a dalších služeb, které cestování postupně zpřístupnily širšímu okruhu lidí.
Nejdostupnější je dovolená pro dvojici dospělých (nedosáhne na ni 13,4 %), nejhůře jsou na tom penzisté (30,7) a rodiny se třemi a více dětmi (31,4 %).
Jen jedna země si za posledních dvacet let v dostupnosti týdenní dovolené pohoršila. Je jí Dánsko, kde podíl lidí, kteří si takovou dovolenou nemohou dovolit, vzrostl o čtyři procentní body na 14,1 %.
Dostupnost dovolených jde ruku v ruce s vývojem reálných výdělků. Ostatně i naše vlastní historie to potvrzuje, protože ještě o něco lépe jsme na tom byli před začátkem silné inflační vlny.
Budeme na tom lépe třeba za rok? To se teprve ukáže, ale dalšímu zlepšení může bránit očekávané zdražování energií, které se začne propisovat do peněženek domácností už od podzimu.
Česká ekonomika si připisuje dvě procenta
Podle zveřejněného předběžného odhadu statistického úřadu si česká ekonomika ve druhém čtvrtletí připsala další, s ohledem na situaci stále solidní výsledek.
Oproti prvnímu kvartálu si připsala 0,4 %, meziročně pak 2 %.
Poptávkovou stranu táhla nahoru spotřeba domácností podporovaná růstem reálných výdělků, které díky nízké inflaci a přetrvávajícímu napětí na trhu práce svižně rostou.
Spotřeba domácností sice narůstá, avšak už od covidu zůstávají české domácnosti více opatrné a udržují si vysokou míru úspor.
Na tom nejspíš nic nezměnil ani druhý kvartál, kdy se nejistoty ohledně budoucího vývoje ještě zvýšily.
Proto by nemělo překvapit, že i v letošním roce bude míra úspor českých domácností jednou z nejvyšších v rámci celé EU.
Nabídkovou stranu ekonomiky tentokrát podle úřadu podpořil především průmysl. Není přitom těžké uhodnout, o kterou část odvětví šlo.
Tuzemskému automobilovému průmyslu se totiž díky největšímu výrobci daří posilovat pozice na evropském trhu na úkor dříve velkých tradičních značek.
Vedle průmyslu už dál stabilně růst podporuje odvětví obchodu, dopravy a HORECA, těžící z poptávky domácností i boomu cestovního ruchu.
Česká ekonomika byla v minulosti sice zvyklá na vyšší tempa růstu, avšak s ohledem na dlouhodobé přešlapování německé ekonomiky i dopady války v Perském zálivu je růst ve druhém čtvrtletí možné považovat za úspěch.
Rizikem nicméně zůstávají vysoké ceny energií a hrozící drahá zima.
Za celý rok si česká ekonomika připíše nejspíš necelá dvě procenta, což bude násobně lepší výsledek ve srovnání s Německem i celou EU.
Na příkladu ČR je vidět, že období nestability a klesající konkurenceschopnosti zvládá většina východních „nových“ členských zemí lépe než „stará“ EU. (1.8.2026)
.jpg?s3=1)
