Odvodňovací trubky, uložené svisle, byly objeveny v pohřebišti starobabylonského města Uru. Římané užívali k odvodnění jednak podzemních kanálků, jednak trubek napůl vypálených, buď na způsob korýtka (tvar V) nebo kulatých, mírně konických, aby se mohly do sebe zasouvat. Ve středověku upadly d. v zapomenutí. Doporučuje je až zase franc. spisovatel o zeměď. O de Serres ve svém spisu r. 1600. Od druhé pol. 18. století se začalo drenážování ujímat v Anglii.