Evropská centrální banka (ECB) spuštěním Pontes otevírá cestu k vypořádání tokenizovaných aktiv v penězích centrální banky
Tokenizace finančních aktiv se posouvá od technologického experimentu k infrastruktuře tradičních finančních trhů. Evropská centrální banka (ECB) spustila 21. září nový systém Pontes. Ten umožňuje vypořádávat velkoobchodní transakce s tokenizovanými aktivy přímo v penězích centrální banky. Současně oznámila přípravu vlastních investic do tokenizovaných cenných papírů. Pro banky se tak postupně mění otázka ze „zda blockchain využít“ na „jak digitální aktiva a jejich infrastrukturu integrovat do vlastního finančního ekosystému“.
Tokenizace znamená, že tradiční finanční aktivum je reprezentováno digitálním tokenem zaznamenaným na technologii distribuovaného registru (DLT). Nejde přitom automaticky pouze o kryptoměnu. Tokenizovaným může být například dluhový cenný papír nebo jiný finanční nástroj, přičemž jeho ekonomická a právní podstata se od samotné DLT technologie neodvíjí automaticky.
Právě v tom spočívá význam kroku ECB, která tento mechanismus označuje za důležitý základ pro další rozvoj tokenizovaných trhů, protože poskytuje důvěryhodné a bezrizikové vypořádací aktivum. Služby Pontes se budou postupně rozšiřovat a plná implementace dalších funkcí je očekávaná v roce 2028.
„Na Pontes je důležité především to, že tokenizované finanční transakce dostávají přímou vazbu na etablovanou evropskou finanční infrastrukturu. Nejde už jen o to, zda lze určité aktivum převést do podoby tokenu. Stejně důležité je, kde a jak se obchod uskutečňuje, jak se aktivum spravuje a uschovává, jak se ověřuje jeho vlastnictví a jak se celý proces propojí se systémy a regulatorními procesy finanční instituce,“ říká Mike Schwitalla, managing director společnosti Crypto Finance, součást skupiny Deutsche Börse.
Tato změna může být zásadní pro banky. Tokenizace totiž potenciálně umožňuje spojit více kroků životního cyklu finančního aktiva do jednoho digitálního procesu. ECB sama uvádí jako jednu z hlavních výhod možnost větší automatizace a efektivnějšího propojení jednotlivých částí trhu.
Pro banku to ale neznamená pořídit blockchainový systém. Musí řešit, jak tokenizovaná aktiva zapadnou do stávajícího modelu úschovy a správy digitálních aktiv (custody), obchodování, vypořádání, compliance, řízení rizik, bezpečnosti a IT architektury. Právě zde se podle Crypto Finance přesouvá praktická debata o digitálních aktivech: od samotné technologie k infrastruktuře a provozu finanční instituce.
„Pro banku, která chce nabídnout klientům tokenizované finanční aktivum, je token pouze začátek. Musí mít jasno v tom, jak bude aktivum držet, jak bude provádět a vypořádávat transakce, jak nastaví odpovědnosti a kontrolní mechanismy a jak propojí nové řešení se svou existující infrastrukturou. Rozhodnutí, co vybudovat interně a co využít prostřednictvím specializovaného partnera, bude stejně důležité jako samotná volba technologie,“ komentuje Mike Schwitalla.
Evropský regulatorní rámec už přitom s využitím DLT ve finančních trzích počítá. V Česku například ČNB řeší aplikaci pravidel pro investiční nástroje vydané pomocí DLT a tuzemská legislativa umožňuje za určitých podmínek využití této technologie také pro evidenci zaknihovaných cenných papírů. ČNB zároveň uvádí, že 1. července 2026 skončilo přechodné období podle evropského nařízení MiCA. Poskytování regulovaných služeb souvisejících s kryptoaktivy je tak nyní navázáno na příslušné povolení nebo notifikaci.
Tokenizace tak může být pro české banky méně otázkou „příchodu krypta“ a více otázkou postupné modernizace kapitálových trhů. První využití lze hledat například u dluhových nástrojů, fondů, kolaterálu nebo dalších institucionálních transakcí, kde může mít digitální evidence, automatizace a efektivnější vypořádání konkrétní provozní přínos. Samotné spuštění Pontes však neznamená, že se tokenizované produkty okamžitě objeví v nabídce běžných retailových bank.
Významný je také krok samotné ECB, která připravuje investice části vlastních prostředků do tokenizovaných cenných papírů. První zamýšlené investice mají směřovat do eurových cenných papírů vydaných vládami zemí eurozóny, jejich regiony, agenturami a evropskými nadnárodními institucemi. ECB tím může získat vlastní praktickou zkušenost s celým investičním cyklem v prostředí DLT, včetně obchodování, vypořádání a správy portfolia.
Podle Crypto Finance je proto klíčové sledovat nejen počet tokenizovaných aktiv, ale i vznikající infrastrukturu kolem nich. Jakmile budou jednotlivé části trhu – emise, obchodování, vypořádání, custody, compliance a další služby – schopné fungovat v propojeném prostředí, může se tokenizace postupně stát součástí standardního fungování finančních institucí.
„Největší změnou nebude to, co uvidí klient na obrazovce. Může být mnohem důležitější to, co se odehrává v pozadí – jak rychle lze transakci vypořádat, jak se automatizují jednotlivé kroky a jak se propojí tradiční finanční infrastruktura s novými digitálními formami aktiv. To je oblast, ve které se podle nás bude v dalších letech rozhodovat o praktickém využití tokenizace,“ dodává Mike Schwitalla. (29.9.2026)