EET je třešinka na dortu, podnikatelé po ní volali. Boj se šedou ekonomikou dostane přednost

Klub TOP 09 ve Sněmovně nepodpoří znovuzavedení elektronické evidence tržeb. Podle šéfa poslaneckého klubu Jana Jakoba je návrh v konkrétních bodech protiústavní. K čemu bude opětovné zavedení EET? „Velký problém jsou desítky miliard, které utíkají na sociálním a následně zdravotním pojištění. A to je (její) účel,“ vysvětluje ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová (ANO) ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Zdroj: Dvacet minut Radiožurnálu, 25.2.2026

Sněmovní rozpočtový výbor ve středu doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu tak, jak jste ho předložila, tedy se schodkem 310 miliard korun. Určitě se k tomu vrátíme. Ale ve výboru se také horlivě diskutovalo o návrhu poslance TOP 09 Jana Jakoba, který škrtal v různých resortech asi 60 miliard korun a zároveň přidával ministerstvu obrany, BIS a NÚKIB. Nakonec ale vaši poslanci návrh zamítli. Nezaslouží si armáda a bezpečnostní instituce v současné neklidné situaci víc peněz?

Bezesporu si to zaslouží nejen armáda a zpravodajství, zaslouží si to i další resorty. Ale my jsme v nějaké situaci, zdědili jsme nějaký rozpočet, museli jsme narovnat jak příjmy, tak výdaje, protože příjmy byly nadhodnocené, výdaje byly podhodnocené; zreálnit rozpočet a postavit ho tak, aby skutečně odpovídal realitě. V rámci toho jsme i škrtali, zejména na provozu, asi 1,4 miliardy, a výsledkem je schodek 310 miliard.

Já z něho nemám radost, protože patřím mezi tři ministry financí, kteří v novodobé historii měli vyrovnaný nebo mírně přebytkový rozpočet. Takže nemám radost z 310 miliard, ale na druhé straně říkám: je to pravdivý, reálný rozpočet, na rozdíl od fejkového, který nám byl takovým podvozkem.

Měl by být zákon o rozpočtové odpovědnosti novelizován, jak podle svého pondělního vyjádření předpokládá prezident Petr Pavel?

Novelizován už je, je to posláno vládou do Sněmovny, ale čeká na první čtení, protože bodů je tam hodně. Budu teď žádat, aby byl zařazen výše, protože v loňském roce byl přijat takzvaný fiskální pakt EU, který obsahuje, když bych to zjednodušila, zhruba dvě skupiny ustanovení.

Jedna část má přímé účinky do české legislativy a nemusíte (je) implementovat. Další část se musí implementovat. Implementaci jsme připravili, naše vláda ji schválila ten den, co se schvaloval na vládě rozpočet pro 2026, a teď čeká ve Sněmovně. Musíme implementovat, protože už jsme po lhůtě, která skončila 31. 12. 2025.

Ulevilo se vám, že hlava státu nebude návrh státního rozpočtu vetovat, ačkoliv podle něj i podle Národní rozpočtové rady porušuje schodkem 310 miliard zákon?

Zaprvé chci říct, že nesdílím ten právní názor. Je to vysoce právně teoretický spor o to, zda porušujeme nebo neporušujeme. Když budete chtít, můžu se k tomu vyjádřit. Za mě neporušujeme.

Střet zájmů premiéra?

Dozorčí rada Státního zemědělského intervenčního fondu v úterý vyzvala ředitele fondu Petra Dlouhého k okamžitému vymáhání neoprávněně vyplácených dotací holdingu Agrofert z doby vaší první vlády. Má jít o víc než sedm miliard korun. Jak si vysvětlujete, že se to ještě neděje?

To je na SZIF (Státní zemědělský intervenční fond, pozn. red.), to je na jejich kompetenci, oni mají postupovat podle zákona. Já jsem přesvědčena, že postupují podle zákona. Je zvláštní, že vyzývají teď; čtyři roky tady vládla vláda Petra Fialy (ODS), a nepustili se do toho. Zřejmě si asi byli vědomi toho, že by možná došlo k porušení zákona.

Promiňte, že vám skáču do řeči; minulý ministr zemědělství tvrdil v říjnu, že už právě první kroky jsou podnikány.

V říjnu 2025. To je hodně zvláštní. Já si spíš myslím, že to je politikaření, že do toho nešli, protože věděli, že by porušili zákon. Ale není to moje kompetence. Je to kompetence SZIF a já rozhodně nemám ambici jim do toho vstupovat.

Ve středu byla zveřejněna informace, že vedení Evropské komise požaduje po Česku vysvětlení, jak brání střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). A chce také ujištění, že Agrofert nedostane evropské peníze, dokud situace nebude úplně vyjasněna. Jak vláda odpoví?

Já ani nevím, že to bylo doručeno vládě, slyším to od vás teď poprvé. Nevím, já jsem dopis neviděla, předpokládám, že ho dostanu na vědomí – nebo záleží, kdo ho dostane k vyřízení. V tuto chvíli vám nedokážu říct. Jestli je to informace ze středy, tak je velmi čerstvá, kterou neznám.

Ale bezesporu budeme postupovat a vždy jsme postupovali – ti kompetentní, protože to nerozhodují ministři, to je samozřejmě věc jednotlivých fondů, neresortních, a rozhodují to úředníci. Nikdy do toho nevstupovali ministři a Andrej Babiš vždy postupoval podle zákona a bude postupovat podle zákona i nadále. Zcela určitě se teď nic neděje, pokud se vyřizoval vstup Agrofertu do fondu a já osobně jako právník jsem přesvědčena, i když nejsem specialista na tuto oblast práva, že on (to) udělal vysoce nad rámec toho, co požaduje zákon o střetu zájmů.

Elektronická evidence

Je to téma, kterému se určitě budeme znovu věnovat a vracet se k němu, ale mám pro vás další témata. Klub TOP 09 ve Sněmovně nepodpoří znovuzavedení elektronické evidence tržeb. Podle šéfa poslaneckého klubu Jana Jakoba je návrh v konkrétních bodech protiústavní. Jako příklad uvádí evidenci bezhotovostních plateb, kterou označil za nesmyslnou a navíc v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu, který to odmítl už při zavádění prvního EET. Podle vás to je v pořádku?

Je to v pořádku. My jsme zpracovali k legislativnímu textu, který odešel minulý týden po tiskové konferenci do meziresortního připomínkového řízení, podrobnou důvodovou zprávu i RIA, výsledek ekonomických dopadů, ale tady je důležitá důvodová zpráva, kde máme velmi podrobně popsanou právní analýzu, proč se domníváme jako ministerstvo financí, že nejsme v rozporu s Ústavním soudem.

Při zpracování zákona jsem přišla s jasným názorem, co chci. To jsme si vydebatovali v rámci koalice, a legislativní text se díky tomu naplnil. My jsme se poučili ze všech chyb a i konstrukce zákona EET 2.0 je jiná. My vycházíme z forem, co všechno spadá pod evidenci tržeb, a vycházíme z toho, že nejsme v rozporu s Ústavním soudem. 

Je úplně jiná doba. Máme dnes naprosto jiné formy plateb, které tehdy neexistovaly. Tehdy byly platby v hotovosti, faktury, platby kartou, nic jiného. Dneska máme QR kódy, máme různé peněženky, různé složitosti, které ani neumím technicky popsat, ale musíme s nimi počítat. Jsme přesvědčeni, že nejsme v rozporu s ústavou, ústavním rozhodnutím nebo nálezem z tehdejší doby.

A to, že TOP 09 s tím nesouhlasí, pro mě není nic překvapujícího. Chci ale zdůraznit, že za námi, za ministerstvem financí, za koaličním zákonem stojí všechny podnikatelské svazy a komory. Dva roky se mnou většina z nich na tom spolupracovala a my jsme se do toho pustili proto, že po tom volali.

Dobře. A co to přinese? Protože třeba ODS ústy poslance Jana Havránka tvrdí, že váš odhad, že fiskální přínos EET 2.0 je na DPH, daně z příjmů dosáhnou 14 až 15 miliard korun ročně, nerealistický. Z čeho tedy vychází?

Já vím, z čeho vychází. Z expertního odhadu makroekonomů ministerstva financí, kteří dělají makroekonomické predikce, renomované pracoviště. Ti to počítali, ti se opírali o data. O co konkrétně se opírá pan poslanec Havránek, netuším.

Promiňte, protože zdrženliví k tomu odhadu jsou i někteří ekonomové a odborníci, například daňová poradkyně Ivana Torres navíc připomíná, že v prostředí, kde už existuje rozsáhlá datová stopa z kontrolního hlášení DPH, bankovních toků a dalších analytických nástrojů finanční správy, je dodatečný efekt EET 2.0 diskutabilní.

Není to pravda. Neznám paní poradkyni nebo ekonomku, nechci ji nijak zpochybňovat v žádném případě, to bych si nedovolila.

Nicméně my se opíráme právě o data Finanční správy, my se opíráme o zkušenosti a informace z finanční správy. Chybí tam ta třešinka na dortu, která doplní všechny tyto nástroje, které jste zmínil: kontrolní hlášení a další, protože doplní analytiku, která je, řekla bych, dnes na mnohem vyšší úrovni, než byla před deseti lety, kdy jsme zaváděli EET 1.0.

Proto nechceme už dnes papírovou účtenku. Finanční správa potřebuje data a s těmi daty bude pracovat. Proto jsme nezavedli namátkové kontroly, proto nechci, aby tam byly kontrolní nákupy, ale aby se šlo na kontrolu pouze tam, kde odhalí analytika určité problémy. To je to zásadní, co potřebujeme, a to je to, proč podnikatelé po tom volali.

Já nejsem člověk, který by šel hlavou proti zdi a za každou cenu musel mít EET, kdybych necítila tu obrovskou podporu, kdyby mě před dvěma lety nenavštívili v Poslanecké sněmovně a nepožádali, ať na tom začneme pracovat. Já jsem na tom pracovala s nimi. Já to nedělám pro sebe, že nemám žádné jiné zaměstnání než EET.

My potřebujeme tento doplňkový nástroj, respektive finanční správa ho potřebuje, abychom narovnali podnikatelské prostředí. To je zásadní. A to, že to přinese 14 až 15 miliard, je konzervativní odhad makroekonomů, expertů ministerstva financí, kteří ho také budou muset potom obhájit třeba před výborem pro rozpočtové prognózy. Takže se opírám tady o to.

Kobra pro práci načerno

Zřizujete novou daňovou Kobru, specializovaný tým složený z příslušníků finanční a celní správy, Státního úřadu inspekce práce, České správy sociálního zabezpečení a cizinecké policie. Co má být jejím posláním?

Já jí říkám pracovně Kobra pro potírání práce načerno. Ona daňová Kobra existuje, to je určitý útvar v boji proti daňovým únikům – bohužel poslední čtyři roky moc veřejně nesyčela, což je škoda, určitě to budeme muset napravit.

Ale vrátím se k vaší otázce. Já tomu pracovně říkám Kobra pro potírání práce načerno, protože u nás v ČR máme velký problém – mluvil o tom zhruba před půl rokem i NKÚ –, že máme vysoké procento lidí, odhaduje se až půl milionu lidí, kteří pracují načerno, možná i více.

Teď nám tady vyrostly v republice agentury práce jako houby po dešti, jako by se z toho stala norma, ale to není žádná norma. Dnes, když je zaměstnanec, má mít pracovní smlouvu, zaměstnavatel má za něho platit daň, sociální, zdravotní. Je to obcházení tohoto způsobu zdanění. Největší problém je, že způsobuje úniky na sociálním pojištění, protože ti lidé většinou mají minimální mzdu, takže daňový výnos, který by se doměřil, není až tak zajímavý.

Ale co je velký problém, jsou desítky miliard, které utíkají na sociálním a následně zdravotním pojištění. A to je ten účel. To znamená, spojí se ministerstvo financí, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo vnitra, samozřejmě jejich podřízenky, jako je finanční správa, Česká správa sociálního zabezpečení, cizinecká policie. Uzavřeme memorandum 18. 3. a zahájíme konkrétní postupy proti těmto praktikám.

Z jakých analýz nebo odhadů vycházíte, že se jedná o desítky miliard?

NKÚ o tom hovoří. Hovoří asi o 170 tisících lidí minimálně. My už dnes víme, že odhady jsou vyšší, a oni tehdy odhadovali ve zprávě – která je zhruba půl roku, možná déle, ale ne víc než rok stará –, že to bude zhruba 20 miliard ročně. Ale finanční správa a Česká správa sociální zabezpečení se domnívají, že číslo je mnohem vyšší.

Hospodářská strategie

Peníze získané v boji se šedou ekonomikou chcete využít k financování nově představené hospodářské strategie. Celkové náklady jste vyčíslili do roku 2030 na tři biliony korun. Vy jste mluvila o 30 miliardách korun ročně jako efektu z potírané šedé ekonomiky. To je reálný propočet?

Ten propočet je velice konzervativní. Já jsem přesvědčena o tom, že efekt EET, a vycházím ze zkušeností před deseti lety – já u toho byla, takže nemluvím teoreticky – že už tehdy se nám před zavedením EET začaly projevovat efekty nárůstu daňové. Protože firmy se obávaly a chodily dotazy: nepůjdete zpětně doměřovat?

Obávaly se rozdílu, když zavedeme EET, jaký bude daňový rozdíl – ty, které neměly čisté svědomí, což neříkám, že jsou všichni. Já jsem přesvědčena, že většina podniká poctivě a zbývající to kazí. To znamená, že už se nám letos projeví efekt.

A ten efekt, mluvíme 14 až 15 miliard. Možná se to zdá málo, vím, že to je konzervativní, ale je to zkušenost ze zavádění před deseti roky a já si myslím, že efekt bude podobný. Ono to nemělo dopad jen do DPH, do příjmovky a třeba odvodů, ale mělo to dopad třeba do růstu mezd, který dnes těžko predikujete.

Když jsme zavedli EET 1.0, do tří let vzrostly mzdy v gastronomii o 38 procent a ve zbytku ekonomiky o nějakých 27 procent. Efekt tam byl, na práci načerno a možná na švarcsystém. Vedlejší efekty jsou potom i s pozitivními dopady, to znamená, nárůsty budou postupné.

A pozor, nezužujme šedou ekonomiku jen na EET. Proto mluvím o Kobře pro potírání práce načerno, ale máme celou řadu dalších nástrojů, které budeme buď zavádět, nebo novelizovat.

Rozumím tomu. Ještě se pokusím vyzvědět, odkud chcete vzít prostředky, ty tři biliony korun na hospodářskou strategii. Protože třeba Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB, považuje odhadované zapojení soukromého sektoru za spíš nadhodnocené.

V tuto chvíli nebudu polemizovat s panem Burešem. Jsou různé názory, já je respektuji, ale hospodářskou strategii, kde vedl práci Karel Havlíček, můj ctěný kolega, my jsme na ní pracovali přes dva roky a také s podnikatelským sektorem, s komorami. Tam bylo obrovské zapojení podnikatelského sektoru. Čili čísla vychází z toho, že tři biliony nejsou peníze ze státního rozpočtu. To bychom neufinancovali.

Ale kolik počítáte, že půjde ze státního rozpočtu?

Jednak to bude postupně, jednak záleží, kdy jednotlivá opatření zavedeme. My jsme si vědomi, že přednost musíme dát zavedení opatření v boji s šedou ekonomikou, protože to bude zdroj příjmů, ale na druhé straně chceme vybrat prioritně opatření, která budou mít vliv na ekonomický růst a zapojení soukromého kapitálu. To je klíčové. PPP projekty a spousta dalších věcí. Soukromý kapitál především pomůže rozjet ekonomiku. Stát musí připravit nástroje.

Kdy se dočkáme vyrovnaných rozpočtů, které slibujete? Kdy by to mělo být?

My je neslibujeme. Když se podíváte do programového prohlášení vlády, my jsme to neslíbili, to bychom lhali. Kdybychom slíbili vyrovnaný rozpočet do čtyř let, tak bychom lhali. My tam máme, že chceme podporovat ekonomiku a dosáhnout toho výhledově, ale že budeme udržovat deficit bezpečně pod tři procenta HDP. My ekonomiku hlavně nechceme zaškrtit, jako udělala bývalá vláda, která se tři roky pohybovala kolem nulového růstu.

Proč jste se rozhodli zrušit Národní ekonomickou radu vlády?

Národní ekonomická rada vlády byla dobrovolná platforma, to není žádná instituce, kterou si ustanovila bývalá vláda, vybrala si tam experty, se kterými si konzultovala, vybrala si je určitě podle svých preferencí, na to měla bezesporu právo a my budeme mít jiný orgán. Ona se od září už nescházela, proto se zrušila. Každý z nás má nějaký systém poradců a jestli zřídíme Národní ekonomickou radu vlády, to se uvidí.

To bylo Dvacet minut Radiožurnálu, které vysílal také Český rozhlas plus s místopředsedkyní vlády a hnutí ANO a ministryní financí Alenou Schillerovou, děkuju za rozhovor, na shledanou. (26.2.2026)